Na východě Ukrajiny bylo vyměněno přes 300 zajatců, mezi nimi i Kozlovskij

Po váznoucích jednáních se na stanovišti Majorsk u města Horlivka uskutečnila očekávaná výměna zajatců mezi Kyjevem a proruskými povstalci na východě Ukrajiny. Ukrajinská strana vzbouřencům předala 237 lidí, na ukrajinské území se jich vrátilo 74. Mezi propuštěnými je ukrajinský duchovní Igor Kozlovskij, o jehož osvobození se zasazoval i prezident Miloš Zeman.

Proruský ukrajinský politik Viktor Medvedčuk, který při jednání zastupoval ukrajinskou stranu, podle agentury TASS sdělil, že Kyjev místo původně domluvených 306 zajatců předal separatistům 237 lidí. Důvod je ten, že nedorazilo 40 osob, které si již v ukrajinských věznicích odpykaly trest a byly propuštěny na svobodu. Kromě toho se 29 zajatců odmítlo na povstalecká území vrátit.

Návrat Ukrajinců ze zajetí od povstalců oznámila zástupkyně prezidenta Petra Porošenka v parlamentu Iryna Lucenková. „Proces výměny skončil. Ukrajinská strana dostala 74 rukojmích držených v zajetí na okupované části Donbasu,“ napsala na sociální síti Facebook.

Představitelka doněckých povstalců Darja Morozovová agentuře TASS potvrdila, že ukrajinské straně bylo předáno 57 osob. Původně jich mělo být 58, ale jeden člověk se odmítl vrátit „na území kontrolované Kyjevem“. Zbylých 17 zajatců předali ukrajinské straně luhanští vzbouřenci.

Propouštění zajatců na demarkační linii (archivní foto)
Zdroj: Valentyn Ogirenko/Reuters

Podle Medvedčuka šlo o první etapu výměny zajatců. Ve druhé by pak měl být naplněn princip „všichni za všechny“ dohodnutý v rámci minských mírových dohod. O tom, kdy by se druhá etapa měla konat, se politik nezmínil.

Morozovová k další etapě poznamenala, že 18. ledna se o ní bude jednat na zasedání kontaktní skupiny a že doněčtí povstalci budou žádat propuštění 76 lidí držených Kyjevem. Uvedla také, že skutečná výměna „všech za všechny“ bude možná, až Kyjev vyhlásí všeobecnou amnestii.

Do jednání se zapojili i Putin a Merkelová

Výměně zajatců předcházela dlouhá vyjednávání. Obě strany se nemohly domluvit na podmínkách výměny ani na seznamu vězněných. Nakonec se dohoda uskutečnila pod dohledem moskevského pravoslavného patriarchy Kirilla.

Povstalecká agentura Novorossija připomněla, že do dlouhých jednání o výměně zajatců se zapojil i ruský prezident Vladimir Putin, který mluvil s vůdci separatistů v Doněcku a Luhansku, a německá kancléřka Angela Merkelová, která hovořila s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem.

Podle minských mírových dohod z roku 2015 by si měly obě strany vyměnit zajatce podle zásady „všichni za všechny“. Kirill ale oznámil, že na seznam propuštěných se všechny zadržované osoby nedostaly.

Pražský hrad potvrdil, že mezi propuštěnými je i ukrajinský duchovní a teolog Igor Kozlovskij, za jehož osvobození koncem listopadu při návštěvě Ruska intervenoval český prezident Miloš Zeman

Byl obviněn ze špionáže. Je autorem asi padesáti odborných publikací, knih. No, já kdybych měl napsat padesát knih, tak nebudu mít čas na špionáž.
Miloš Zeman

Šéf zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák upřesnil, že Zeman se Putina na ruského historika ptal při užším jednání. Putin na žádost odpověděl, že o případu nemá informace, ale že se poptá, co by se dalo v případu udělat.

„Zjevně se tam musela udát nějaká intervence,“ podotknul Jindrák. Poznamenal, že Putin nic neslíbil a že za propuštění Kozlovského „nebylo nic vyměněno ani přislíbeno“. Považuje to za důkaz nadstandardních vztahů.

Dvaašedesátiletý Kozlovskij, který od začátku proruského povstání proti násilnostem na Donbasu protestoval, byl zatčen loni v lednu v Doněcku. Byl odsouzen na dva a půl roku vězení za špionáž a nezákonné držení zbraní.

Spolupracovník ČT Jiří Just vysvětlil, že separatisté na Ukrajinu pustí výhradně válečné zajatce, nikoliv civilisty, které obviňují ze spolupráce s Kyjevem. „Naopak ze strany Ukrajiny se ve větší míře jedná o politické zločince nebo lidi, kteří jsou spíše stoupenci separatistů než bojovníci, kteří by se přímo podíleli na bojích proti ukrajinské armádě,“ vysvětlil.

V seznamech se přinejmenším prozatím neobjeví lidé, kteří militantně, přímo a vědomě usilovali o zničení celistvosti Ukrajiny. Patrně se tam v této chvíli ocitají jenom frontoví bojovníci, zatímco lidé, kteří v sobě nesou ideologický náboj sporu, budou dál ve vězení.
Libor Dvořák
komentátor ČRo

Současný stav: „Jen“ přestřelky

Na východě Ukrajiny aktuálně platí příměří, podle Justa je ale stále spíše „papírové“. „Pořád dochází k bojům a přestřelkám,“ uvedl s tím, že jejich intenzita se oproti rokům 2014 a 2015 výrazně snížila. „Tehdy docházelo k ofenzívám a protiofenzívám, kdy se skutečně používaly těžké zbraně, tanky, děla a tak dále.“

Současný stav konfliktu Just popsal jako „lehce zamrzlý“. „Dochází jen k mírným přestřelkám, což je vnímáno jako pozitivní krok kupředu k nějakému míru, je to skutečně vnímáno jako klid zbraní,“ dodal spolupracovník ČT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 47 mminutami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině

Spojené státy v pondělí před Radou bezpečnosti OSN odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině jako nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci konfliktu. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja veškerou kritiku odmítl, uvedla AFP.
před 3 hhodinami

Teherán svolal prorežimní manifestace, internet blokuje už přes tři dny

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump se ve čtvrtek sejde s lídryní venezuelské opozice Machadovou, píše Reuters

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.
před 11 hhodinami

Frankfurtské letiště kvůli sněhu a mrazu zrušilo stovku letů. I spojení s Prahou

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem zrušilo v pondělí kvůli sněžení a mrazu stovku letů. Dotklo se to i spojení s Prahou. Také na německé železnici je podle společnosti Deutsche Bahn (DB) třeba počítat kvůli zimnímu počasí s omezeními. Školy v některých spolkových zemích zrušily prezenční výuku. Velmi nízké teploty hlásí také Finsko.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Loni bylo na Ukrajině zabito nejméně 2514 civilistů, tvrdí OSN

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.
před 13 hhodinami
Načítání...