Na Ukrajině roste poptávka po protézách. „Nezlomní“ jich pro zraněné vyrobí stovky ročně

Nahrávám video
Události: Protézy pro ukrajinské raněné
Zdroj: ČT24

Boje na Ukrajině těžce zranily nejen řadu vojáků, ale i civilistů. Tisíce Ukrajinců proto potřebují umělé končetiny, poptávka po nich za poslední rok a půl výrazně vzrostla. Ve lvovském centru „Nezlomní“ vyrobí protézy až pro 250 pacientů ročně. Mimo jiné i pro Janu Stepanenkovou, která přišla o nohy během ruského ostřelování a po rehabilitaci si musela zvykat na nový život.

Jana Stepanenková ráda maluje a tráví čas s kamarády, od jejích vrstevníků jí přitom odlišují protézy. Před rokem totiž přišla o nohy, když se se svou rodinou snažila uprchnout před ruskými střelami v ukrajinském Kramatorsku. „Má o poznání více síly než já. Nedává najevo, že je smutná, že se cítí špatně,“ popsala její matka Natalija Stepanenková.

Její dcera v rámci léčby prodělala několik operací a rehabilitaci ve Spojených státech, poté se vrátila domů. Během posledních několika měsíců si však musela zvykat nejen na nový život, ale i pohledy kolemjdoucích. „Když jsem ve Spojených státech chodila oblečená v šortkách, lidé na mě reagovali normálně,“ uvedla Jana Stepanenková.

Zatímco dříve každá výměna protéz pro ni a její matku znamenala cestu do Spojených států, nyní už si ukrajinští specialisté dokáží poradit sami. Ukrajinská medicína se snaží přizpůsobovat dětem, které zasáhla válka. V dílně lvovského centra „Nezlomní“ dokáží novou protézu vyrobit do týdne, stejně jako pro dalších 250 pacientů ročně.

Výroba protéz se pro děti nebo dospělé v zásadě nijak neliší, děti ale potřebují umělou končetinu měnit i dvakrát ročně. „Často se musí měnit horní část protézy, která je dětem časem malá, protože rostou a rozvíjí se,“ vysvětlil ortoped Anton Hajdaš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovinci volili parlament, výsledek bude těsný

Ve Slovinsku těsně vedou po uzavření volebních místností v parlamentních volbách liberálové premiéra Roberta Goloba před pravicovou opozicí Janeze Janši v poměru 29,9 ku 27,5 procenta hlasů, napsala po nedělní 19. hodině místní agentura STA. Golob je z Hnutí svoboda a vládne zemi od roku 2022 v koalici se sociálními demokraty a levicí. Průzkumy těsný výsledek předpovídaly.
08:32Aktualizovánopřed 8 mminutami

Volby v Porýní-Falci dle prognóz vyhrála Merzova CDU, AfD mocně posílila

Volby v německé spolkové zemi Porýní-Falc v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, dle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 30,5 procenta hlasů. Dosud vládní sociální demokracie (SPD) skončila druhá se ziskem kolem 27 procent. Před pěti lety přitom volby jasně vyhrála s 35,7 procenta hlasů. Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, získala dle prognóz pětinu hlasů. Výsledek z voleb před pěti lety tak více než zdvojnásobila. V Bavorsku se pro změnu konaly komunální volby.
09:07Aktualizovánopřed 18 mminutami

Mnichov bude mít poprvé v historii primátora ze strany Zelených

Bavorské hlavní město Mnichov bude mít poprvé v dějinách primátora ze strany Zelených. Bude jím 35letý Dominik Krause, vyplývá z průběžných výsledků nedělního druhého kola komunálních voleb. Současný primátor města Dieter Reiter už uznal porážku. Jeho sociální demokracie (SPD) vládla z radnice bavorské metropoli nepřetržitě od roku 1984.
před 24 mminutami

Szijjártó během pauz při jednáních EU volal do Moskvy, tvrdí WP. Politik to popřel

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie, tvrdí s odkazem na unijního bezpečnostního úředníka deník The Washington Post (WP). Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó takové nařčení odmítl a označil ho za fake news. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) považuje článek spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Tuzemští opoziční politici jsou zprávou WP naopak znepokojeni.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael nařídil urychlit demolice libanonských domů na frontě, zmizet mají i mosty

Izrael nařídil armádě, aby urychlila demolici libanonských domů v takzvaných frontových vesnicích. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac v neděli dle agentury Reuters uvedl, že příkaz vydali on a premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj ukončit nebezpečí, které odtud hrozí izraelským obcím. Zlikvidovány mají být i některé mosty.
12:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
16:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požaduje úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Podle Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců. Íránské revoluční gardy dle Reuters vzkázaly, že pokud Trump své hrozby splní, uzavřou celý průliv a zaútočí na další objekty v regionu spojené s USA.
01:52Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA stojí válka s Íránem miliardu dolarů denně, uvedl analytický portál

Spojené státy na válku v Íránu dosud vynaložily více než 27,6 miliardy dolarů (přes 583,7 miliardy korun), přičemž částka každým dnem roste o zhruba další miliardu dolarů (asi 21,2 miliardy korun). Tvrdí to analytický portál Iran War Cost Tracker (IWCT), za kterým stojí washingtonský nadstranický think-tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (Center for Strategic and International Studies – CSIS).
před 4 hhodinami
Načítání...