Z války se vrátil bez ruky, nohu mu po dvou desítkách operací zachránili v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Příběh pětačtyřicetiletého muže, bojovníka od Bachmutu, zastupuje ty Ukrajince, kteří dlouhodobě žijí v Česku a odjeli svou zemi bránit před Rusy.
Ukrajinský bojovník od Bachmutu málem přišel o nohu. Pomohli mu čeští lékaři
Bolest kolena vnímá Stanislav G. jako drobné důsledky všeho, čím prošel. První měsíce po ruské invazi strávil v první linii. „Nikdy jsem neviděl tolik zabitých a zraněných lidí, vojáků, a to ani ve filmech o druhé světové válce,“ popisuje.
On sám přišel o ruku a měl vážně zraněné nohy. „Zřejmě šlo o rádiem řízenou minu. Vysoce přesný nepřátelský projektil. Byl jen jeden, ale trefil se,“ vzpomíná.
Tamní lékaři mu kvůli rychle se šířícímu zánětu chtěli nohu amputovat. Pak ale pomoc nabídla pražská vojenská nemocnice. „Spíš to chvilku vypadalo, že to bude zpět k té amputaci, ale pak se nám podařilo zvládnout zejména infekty,“ uvádí primář traumatologického centra Ústřední vojenské nemocnice v Praze Zdeněk Jícha.
„V dubnu mi řekli: To je ono, už nic nehrozí, budeš chodit a možná někdy i hrát fotbal,“ říká Stanislav G. Teď ho čeká dlouhá rehabilitace. Podle fyzioterapeuta Jaroslava Háka je vývoj poměrně dobrý. „S čím jsem malinko nespokojený, je funkce natahovače palce,“ podotýká.
Jakmile bude Stanislav G. zdravý, plánuje znovu odjet na Ukrajinu a pomáhat v týlu. Ještě před tím chce ale vzít rodinu na dovolenou – sliboval jim to totiž, už když byl na frontě.