Na Slovensku se podruhé plošně testuje na koronavirus

3 minuty
Události: Druhá vlna plošného testování na Slovensku
Zdroj: ČT

Na Slovensku začalo druhé kolo plošného testování obyvatel na koronavirus. Skončí v neděli. Na rozdíl od prvního kola, které odhalilo poměr nakažených v testech zhruba 1,1 procenta, se tentokrát netestuje na celém území. Netýká se například Košic nebo Bratislavy.

Prvního celoplošného testování se účastnilo 3,5 milionu Slováků z pěti a půlmilionové populace. Podle premiéra Igora Matoviče pomohl tento krok zmírnit následky pandemie, podle něj se situace v zemi zlepšila už první den po testování. Na sociálních sítích zmínil pokles nových případů až o třetinu.

Další vlna se koná tento víkend. „Má to velmi hladký průběh, je to tedy rozdíl oproti minulému týdnu,“ popisuje přímo ze Slovenska zpravodaj ČT Petr Obrovský. Podle tamní armády se během sobotního rána podařilo otevřít 99 procent odběrových míst.

Testuje se dohromady v 45 okresech, kde byl podíl nakažených na počet testů v minulém případě větší než sedm desetin procenta.

8 minut
Studio ČT24: Petr Obrovský z Bánské Bystrice
Zdroj: ČT24

Slovensko hlásí za pátek 34 úmrtí v souvislosti s pandemií koronaviru, což představuje rekordní nárůst. Ve stejný den v zemi přibylo 2579 nakažených. Slováci si přesto v porovnání se zeměmi v regionu vedou v boji s koronavirem zatím dobře. Podle analýzy datových expertů, kterou zveřejnil Denník N, „jsou a budou“ na tom Slováci „mnohem lépe“ než Česko. 

Predikce zprostředkovalo trio expertů na platformě „Dáta bez pátosu“, píše Denník N. Ti zároveň tvrdí, že parametry, které dříve označil premiér Igor Matovič jako rozhodující pro uvolňování, v zemi nebudou dříve než v lednu.  

Polsko zavírá divadla, kina, muzea i většinu obchodů v nákupních centrech

Polské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že k sobotě leží v nemocnicích přes dvacet tisíc pacientů s covidem-19, přičemž 1813 z nich potřebuje plicní ventilátory. To by se mohlo ukázat jako problém, protože v současnosti má země celkem 2357 ventilátorů. Vedle toho stát vyhradil dohromady 30 896 lůžek pro nakažené.

Polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu v reakci na nárůst počtu nakažených oznámil zpřísnění opatření proti šíření koronaviru. Ta začala platit v soboru. Zavírají se divadla, kina, muzea i většina obchodů v nákupních centrech s výjimkou potravin, drogerií a lékáren.

8 minut
Události, komentáře: Radní Varšavy a představitel opozice Marek Szolc
Zdroj: ČT24

Hotely budou podle rozhodnutí Varšavy smět ubytovávat pouze hosty na služebních cestách a školy budou vyučovat dálkově žáky všech ročníků. Vláda také v pátek představila nová opatření za devět až deset miliard zlotých (53 až 59 miliard korun), která mají pomoci podnikatelům přečkat druhou vlnu pandemie.

Rekordní nárůst registrují i v Maďarsku, kde počet nových případů stoupl o 5318, a poprvé tak překonal pětitisícovou hranici. Počet úmrtí za den se zvýšil rovněž na rekordních 107. Už od středy v zemi platí nová vlna restrikcí.

USA a Německo

Spojené státy v exponované době prezidentských voleb musí řešit i zhoršující se koronavirovou situaci. V pátek zde zaznamenaly úřady více než 127 tisíc nových nákaz koronavirem, což je rekordní počet. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která vývoj pandemie sleduje globálně.

Rekordní číslo hlásí USA již třetím dnem v řadě, stejně jako Německo. Tam tento týden začala měsíční celostátní karanténa, kvůli které se musely zavřít restaurace či divadla. Naopak obchody, školy a školky zatím nadále fungují. 

3 minuty
Události: Koronavirová situace v Německu
Zdroj: ČT

V centru Lipska se kvůli tvrdým krokům spolkové vlády sešlo podle odhadů německé agentury DPA zhruba 20 tisíc lidí na demonstraci. Povolených je přitom maximálně 16 tisíc účastníků. Protestující navíc často nedodržovali předepsané rozestupy a „téměř nikdo z nich si nenasadil roušku,“ píše ČTK s odvoláním na DPA.

Kvůli tomu úřady demonstraci později rozpustily. Město původně chtělo, aby se shromáždění konalo mimo centrum, na některém místě, kde je více prostoru. Jenže soud nakonec demonstrantům povolil sejít se ve středu města.

Tamní úřady povolení protestní akce kritizují. „Lze jen těžko vysvětlit, že se v současnosti smějí sejít lidé jen ze dvou domácností, ale 16 tisíc lidí na náměstí demonstrovat může,“ řekl mluvčí lipské radnice Matthias Hasberg.

Demonstrace v německém Lipsku
Zdroj: DPA/Sebastian Kahnert/ČTK

Pandemie se rozvíjí i v dalších evropských zemích, které tak utahují šrouby a zavádí nová opatření. Třeba Velká Británie s okamžitou platností zakázala na své území vstup cestujícím z Dánska.

Londýn tak reaguje na obavy ze zmutovaného kmene koronaviru na dánských farmách s norky, uvedla agentura Reuters. Dánsko po objevení mutovaného kmene u norků již oznámilo nová, přísnější omezení pohybu a rozhodlo se vybít celou populaci norků, kteří jsou chováni pro kožešinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Najděte si své dítě.“ Íránci musí platit za pozůstatky, svědci mluví o pekle

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
před 1 mminutou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 7 mminutami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 23 mminutami

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 3 hhodinami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 11 hhodinami
Načítání...