Na Novém Zélandu začal odkup zakázaných zbraní. Odstartoval v Christchurchi, kde řádil šílený střelec

V prvním termínu odkupu zbraní vybral Nový Zéland pušky od 169 lidí. Oznámila to novozélandská policie. Podle ní lidé odevzdali v Christchurchi 224 zakázaných typů střelných zbraní. Odkup začal ve městě, kde v březnu útok pravicového extremisty ve dvou mešitách nepřežilo 51 lidí. Parlament pak odhlasoval změnu zákona o držení zbraní.

Mezi ty, kdo se zbraní vzdali, bylo podle policejní zprávy rozděleno přes 433 tisíc novozélandských dolarů (6,6 milionu korun). Policejní zástupce Mike Johnson v prohlášení ocenil přístup veřejnosti. „Lidé se do toho procesu dnes opravdu zapojili, máme pozitivní reakce,“ sdělil.

„Vůbec jsem si nemyslel, že to bude poctivé, a moc nadšený jsem z toho nebyl. Ale dopadlo to dobře a úřady to řeší dobře,“ uvedl jeden z majitelů zbraní, který za polooautomat dostal 13 tisíc novozélandských dolarů (197 600 korun).

Parlament v dubnu zakázal vlastnit poloautomaty nebo brokovnice, které se dají používat s oddělitelným zásobníkem s kapacitou více než pěti střel. Vztahuje se také na doplňky používané k přeměně střelných zbraní na to, co vláda označila jako „zbraně vojenského stylu“.

Šlo o reakci na březnový teroristický útok ve městě Christchurch, kdy extremista zabil v mešitách padesát lidí. Australan měl zbrojní průkaz a legálně vlastnil hned několik zbraní. K útoku použil poloautomatické pušky včetně AR-15, k dispozici měl podle dostupných informací velkokapacitní zásobníky.

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová pak hned po útoku oznámila, že se zasadí o zpřísnění zákona o držení zbraní. Země se snažila zpřísnit zákony o střelných zbraních už v minulosti, vždy tomu však zabránila silná zbraňová lobby a skutečnost, že v zemi má silnou tradici lov. Podle odhadů je na ostrovech s pěti miliony obyvatel zhruba 1,5 milionu střelných zbraní. Nový zákaz by se podle Reuters měl vztahovat asi na 13 500 z nich.

Odkup bude trvat až do konce roku a vláda na něj vyčlenila 208 milionů novozélandských dolarů (3,2 miliardy korun). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...