Parlament na Novém Zélandu zakázal útočné a poloautomatické pušky

Novozélandští poslanci odsouhlasili zpřísnění zákonů o držení zbraní, které nově zavádějí zákaz útočných pušek a poloautomatických střelných zbraní. Země tak reaguje na březnový teroristický útok ve městě Christchurch, kdy extremista zabil v mešitách padesát lidí.

Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová hned po útoku oznámila, že se zasadí o zpřísnění zákona o držení zbraní. Strana Ardernové má v parlamentu většinu, takže se schválení legislativy očekávalo. Pro změnu zákona se nakonec vyslovilo 119 poslanců, jeden byl proti, informovala agentura Reuters. Novelu musí ještě schválit novozélandská generální guvernérka.

Premiérka v parlamentu zdůraznila, že poslanci se zde sešli „ve jménu obětí a jejich rodin“. Ardernová navštívila zraněné v nemocnici – nikdo z nich neměl jen jednu ránu. „S následky se budou potýkat do konce života a ještě je tu psychický aspekt. Tyto zbraně vznikly za účelem zabíjet a zmrzačit, a to je také to, co se 15. března stalo,“ varovala premiérka.

Zákaz se týká poloautomatických střelných zbraní nebo brokovnic, které se dají používat s oddělitelným zásobníkem s kapacitou více než pět střel. Vztahuje se také na doplňky používané k přeměně střelných zbraní na to, co vláda označila jako „zbraně vojenského stylu“.

Obyvatelé Nového Zélandu jsou lovci

Nový Zéland se v minulosti snažil zákony o střelných zbraních zpřísnit, vždy tomu však zabránila silná zbraňová lobby a skutečnost, že v zemi má silnou tradici lov. Podle odhadů je na ostrovech s pěti miliony obyvatel zhruba 1,5 milionu střelných zbraní. Nový zákaz by se podle Reuters měl vztahovat asi na 13 500 z nich.

Osmadvacetiletý bělošský extremista Brenton Tarrant, který 15. března svůj útok ve městě Christchurch nahrával a přenášel v přímém přenosu na internetu, se bude zodpovídat z padesáti vražd a devětatřiceti pokusů o vraždu.

Další soudní jednání s Tarrantem je plánováno na červen. Australan měl zbrojní průkaz a legálně vlastnil hned několik zbraní. K útoku použil poloautomatické pušky včetně AR-15, k dispozici měl podle dostupných informací velkokapacitní zásobníky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil tisíc

Počet obětí ničivého pátečního zemětřesení o síle 7,7 stupně v Myanmaru překročil tisíc s tím, jak jsou ze sutin zřícených budov ve druhém největším městě v zemi vyprošťována další těla, informují světové agentury s odkazem na státní média. Páteční bilance uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain připustil, že se počet obětí ještě zvýší.
06:53Aktualizovánopřed 7 mminutami

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 11 mminutami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 1 hhodinou

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 4 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 5 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 6 hhodinami

Čína v obavě z Trumpa láká zahraniční investice

Čína se snaží přilákat zahraniční investice. Prezident Si Ťin-pching pozval do Pekingu představitele nejvýznamnějších světových firem včetně těch amerických. Atraktivitu druhé největší ekonomiky světa snižuje zpomalující hospodářství a geopolitické napětí.
před 6 hhodinami

Muskův rozklad agentury USAID dostal u odvolacího soudu zelenou

Federální odvolací soud v USA rozhodl, že úřad pro efektivitu vlády (DOGE) miliardáře Elona Muska může pokračovat ve škrtech v agentuře pro mezinárodní rozvoj (USAID), Informují o tom agentury.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...