Moskva chce zbourat „chruščovky". Obyvatelé nejsou proti, vadí jim ale, že s nimi město nejedná

Nahrávám video

Víc než jeden a půl milionu obyvatel Moskvy se asi bude muset v nejbližších letech stěhovat. Bydlí totiž v takzvaných chruščovkách ‒ pětipodlažních panelových domech z padesátých a šedesátých let. A právě tyto domy chce město zbourat a obyvatele přestěhovat do nových. Majitelé bytů nejsou v zásadě proti, nelíbí se jim ale, že s nimi nikdo záměr nekonzultoval.

Plánované bourání se dotkne asi třinácti procent Moskvanů. Jedním z nich je i fotograf Denis, který do bytu o velikosti 45 metrů čtverečních vměstnal kuchyňský kout, manželskou postel, akvárium i koutek pro syna. Byt koupil a rekonstruoval, opravu ale nutně potřebuje celý dům.

„Nežije se tu špatně. Jsme nedaleko centra Moskvy, je tady nízká zástavba. Není problém s parkováním, dostupností obchodů a polikliniky,“ pochvaluje si Denis. Z televize se ale dozvěděl, že jeho dům ‒ stejně jako jemu podobné ‒ má jít k zemi.

Projekt se údajně týká přibližně osmi tisíc domů postavených mezi lety 1950 a 1970. Stržené ale mohou být i dalších domy, které se nachází ve vybrané oblasti. 

Starosta Moskvy chce obyvatele přestěhovat do nové zástavby a staré panelové konstrukce zbourat. Na jejich místě pak mají vyrůst další nové obytné domy. Opravy těch starých se prý už nevyplatí. „Dnes můžeme stav desetiny tohoto bytového fondu označit za havarijní,“ uvedl starosta Sergej Sobjanin.  

Majitelé bytů nemají nic proti stěhování. Požadují ale, aby s nimi město jednalo. Primátora podezírají, že vychází vstříc developerům, kteří mají zájem o lukrativní pozemky. Město slibuje, že provede rozsáhlý průzkum mezi obyvateli chruščovek a že nové byty budou mít o čtvrtinu vyšší hodnotu než stávající.

„V návrhu zákona se mluví o kompenzaci ve čtverečních metrech. Není potřeba být specialistou na rozvoj města, aby člověk věděl, že cena čtverečního metru v centru Moskvy je značně jiná než na periferii,“ upozorňuje Petr Ivanov, sociolog města z Vysoké školy sociálních a ekonomických studií v Moskvě.

Moskevské „chruščovky"
Zdroj: ČT24

Nejde jen o samotné byty, ale také o okolí nových domů. Lidé zatím netuší, kde budou stát, jestli kolem nich bude dostatek zeleně, parkovacích míst nebo občanská vybavenost. Podle zdroje z radnice bude pro přesídlení potřeba více než třicet milionu metrů čtverečních nové obytné plochy a město musí navíc postavit novou infrastrukturu.

Město chce rozhodovat o soukromém majetku

Podmínkou pro zbourání je podle radnice souhlas obyvatelů domu. Vybraný dům strhnou pouze v případě, že drtivá většina jeho obyvatel bude se stržením souhlasit. Zjištění názorů obyvatel má sloužit už zmíněný průzkum.

Jak ale už dřív napsal list Vedomosti, v Moskvě se proti bourání zformovalo protestní hnutí. Mnohé závisí na tom, jakým způsobem město průzkum mezi obyvateli chruščovek provede, dodává list.

Majitelům bytů se také nelíbí, že město prosazuje zákon, který mu dovolí rozhodovat o soukromém majetku. Chtěli svolat demonstraci, radnice jim ji ale nepovolila. A za neschválený protest hrozí vězení.

Například nespokojená Alsu proto s transparentem vyrazila na mítink krajní pravice. Nemá s ní nic společného, radikálům ale úředníci akci povolili. „Tvrdí, že vše musí odsouhlasit obyvatelé bytů. My už ale víme, že se to dá všechno obejít,“ říká demonstrantka.

Moskva odhaduje, že nová výstavba vyjde na v přepočtu bilion českých korun. Fotograf Denis ale nečeká, že se bude brzy stěhovat. Podle něj na novou výstavbu nebudou peníze a vše půjde do ztracena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
před 29 mminutami

Ruský dron zasáhl centrálu tajné služby SBU v Kyjevě

Ruský dron v pátek odpoledne zasáhl centrální budovu ukrajinské tajné služby SBU v centru Kyjeva, uvedl server Ukrajinska pravda. Po výbuchu z místa stoupal hustý dým, uvedli očití svědci. Později informaci potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že uložil šéfovi tajné služby na ruský útok odpovědět.
15:11Aktualizovánopřed 33 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Vyšetřovatelé mají dva dopisy, kterými se údajný pachatel hlásí k odpovědnosti. Na jejich základě zkontrolovala policie další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje. Londýn v pátek závazek vůči nim zopakoval.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Farageovi spolupracovníci domlouvali, jak obejdou volební zákon, ukázala reportáž

Dva vysoce postavení představitelé britské Reform UK předsedy Nigela Farage odstoupili z funkcí, uvedla v pátek pravicová protiimigrační strana. Důvodem je reportáž stanice Channel 4 News, v níž mluvili o obcházení volebního zákona a financování průzkumů veřejného mínění ze zahraničí, napsal web BBC a další média. Jedné ze zaznamenaných schůzek o finančním daru se účastnil i sám Farage. Strana v pátek zahájila svůj výroční kongres.
před 2 hhodinami

Darja uprchla z okupovaného Krymu. Na Ukrajině se poprvé cítila doma a v bezpečí

Osmnáctiletá Darja se narodila a dlouho vyrůstala na okupovaném Krymu. Nikdy nenavštěvovala ukrajinskou školu, ukrajinštinu se však svépomocí naučila sama, což její učitelé ani spolužáci v Rusku, kam její rodina načas přesídlila, nechápali. Letos mladá žena z Krymu odešla a začala studovat na univerzitě v Kyjevě. Novinářům ze Suspilne Krym popsala, jak si během okupace zachovala ukrajinskou identitu a jak začíná nový život na svobodné Ukrajině.
před 4 hhodinami

USA budou po Evropě chtít zaplatit za Bidenovu vojenskou pomoc Ukrajině, prohlásil Trump

Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. V příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
11:42Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Po ukrajinském úderu vypukl požár v ropném skladu v Soči. Rusko útočilo u Oděsy

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění.
08:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.