Moskva chce zbourat „chruščovky". Obyvatelé nejsou proti, vadí jim ale, že s nimi město nejedná

3 minuty
Události: Moskva chce nechat padnout "chruščovky"
Zdroj: ČT24

Víc než jeden a půl milionu obyvatel Moskvy se asi bude muset v nejbližších letech stěhovat. Bydlí totiž v takzvaných chruščovkách ‒ pětipodlažních panelových domech z padesátých a šedesátých let. A právě tyto domy chce město zbourat a obyvatele přestěhovat do nových. Majitelé bytů nejsou v zásadě proti, nelíbí se jim ale, že s nimi nikdo záměr nekonzultoval.

Plánované bourání se dotkne asi třinácti procent Moskvanů. Jedním z nich je i fotograf Denis, který do bytu o velikosti 45 metrů čtverečních vměstnal kuchyňský kout, manželskou postel, akvárium i koutek pro syna. Byt koupil a rekonstruoval, opravu ale nutně potřebuje celý dům.

„Nežije se tu špatně. Jsme nedaleko centra Moskvy, je tady nízká zástavba. Není problém s parkováním, dostupností obchodů a polikliniky,“ pochvaluje si Denis. Z televize se ale dozvěděl, že jeho dům ‒ stejně jako jemu podobné ‒ má jít k zemi.

Projekt se údajně týká přibližně osmi tisíc domů postavených mezi lety 1950 a 1970. Stržené ale mohou být i dalších domy, které se nachází ve vybrané oblasti. 

Starosta Moskvy chce obyvatele přestěhovat do nové zástavby a staré panelové konstrukce zbourat. Na jejich místě pak mají vyrůst další nové obytné domy. Opravy těch starých se prý už nevyplatí. „Dnes můžeme stav desetiny tohoto bytového fondu označit za havarijní,“ uvedl starosta Sergej Sobjanin.  

Majitelé bytů nemají nic proti stěhování. Požadují ale, aby s nimi město jednalo. Primátora podezírají, že vychází vstříc developerům, kteří mají zájem o lukrativní pozemky. Město slibuje, že provede rozsáhlý průzkum mezi obyvateli chruščovek a že nové byty budou mít o čtvrtinu vyšší hodnotu než stávající.

„V návrhu zákona se mluví o kompenzaci ve čtverečních metrech. Není potřeba být specialistou na rozvoj města, aby člověk věděl, že cena čtverečního metru v centru Moskvy je značně jiná než na periferii,“ upozorňuje Petr Ivanov, sociolog města z Vysoké školy sociálních a ekonomických studií v Moskvě.

Moskevské „chruščovky"
Zdroj: ČT24

Nejde jen o samotné byty, ale také o okolí nových domů. Lidé zatím netuší, kde budou stát, jestli kolem nich bude dostatek zeleně, parkovacích míst nebo občanská vybavenost. Podle zdroje z radnice bude pro přesídlení potřeba více než třicet milionu metrů čtverečních nové obytné plochy a město musí navíc postavit novou infrastrukturu.

Město chce rozhodovat o soukromém majetku

Podmínkou pro zbourání je podle radnice souhlas obyvatelů domu. Vybraný dům strhnou pouze v případě, že drtivá většina jeho obyvatel bude se stržením souhlasit. Zjištění názorů obyvatel má sloužit už zmíněný průzkum.

Jak ale už dřív napsal list Vedomosti, v Moskvě se proti bourání zformovalo protestní hnutí. Mnohé závisí na tom, jakým způsobem město průzkum mezi obyvateli chruščovek provede, dodává list.

Majitelům bytů se také nelíbí, že město prosazuje zákon, který mu dovolí rozhodovat o soukromém majetku. Chtěli svolat demonstraci, radnice jim ji ale nepovolila. A za neschválený protest hrozí vězení.

Například nespokojená Alsu proto s transparentem vyrazila na mítink krajní pravice. Nemá s ní nic společného, radikálům ale úředníci akci povolili. „Tvrdí, že vše musí odsouhlasit obyvatelé bytů. My už ale víme, že se to dá všechno obejít,“ říká demonstrantka.

Moskva odhaduje, že nová výstavba vyjde na v přepočtu bilion českých korun. Fotograf Denis ale nečeká, že se bude brzy stěhovat. Podle něj na novou výstavbu nebudou peníze a vše půjde do ztracena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 27 mminutami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 4 hhodinami
Načítání...