Moskva chce zbourat „chruščovky". Obyvatelé nejsou proti, vadí jim ale, že s nimi město nejedná

Nahrávám video

Víc než jeden a půl milionu obyvatel Moskvy se asi bude muset v nejbližších letech stěhovat. Bydlí totiž v takzvaných chruščovkách ‒ pětipodlažních panelových domech z padesátých a šedesátých let. A právě tyto domy chce město zbourat a obyvatele přestěhovat do nových. Majitelé bytů nejsou v zásadě proti, nelíbí se jim ale, že s nimi nikdo záměr nekonzultoval.

Plánované bourání se dotkne asi třinácti procent Moskvanů. Jedním z nich je i fotograf Denis, který do bytu o velikosti 45 metrů čtverečních vměstnal kuchyňský kout, manželskou postel, akvárium i koutek pro syna. Byt koupil a rekonstruoval, opravu ale nutně potřebuje celý dům.

„Nežije se tu špatně. Jsme nedaleko centra Moskvy, je tady nízká zástavba. Není problém s parkováním, dostupností obchodů a polikliniky,“ pochvaluje si Denis. Z televize se ale dozvěděl, že jeho dům ‒ stejně jako jemu podobné ‒ má jít k zemi.

Projekt se údajně týká přibližně osmi tisíc domů postavených mezi lety 1950 a 1970. Stržené ale mohou být i dalších domy, které se nachází ve vybrané oblasti. 

Starosta Moskvy chce obyvatele přestěhovat do nové zástavby a staré panelové konstrukce zbourat. Na jejich místě pak mají vyrůst další nové obytné domy. Opravy těch starých se prý už nevyplatí. „Dnes můžeme stav desetiny tohoto bytového fondu označit za havarijní,“ uvedl starosta Sergej Sobjanin.  

Majitelé bytů nemají nic proti stěhování. Požadují ale, aby s nimi město jednalo. Primátora podezírají, že vychází vstříc developerům, kteří mají zájem o lukrativní pozemky. Město slibuje, že provede rozsáhlý průzkum mezi obyvateli chruščovek a že nové byty budou mít o čtvrtinu vyšší hodnotu než stávající.

„V návrhu zákona se mluví o kompenzaci ve čtverečních metrech. Není potřeba být specialistou na rozvoj města, aby člověk věděl, že cena čtverečního metru v centru Moskvy je značně jiná než na periferii,“ upozorňuje Petr Ivanov, sociolog města z Vysoké školy sociálních a ekonomických studií v Moskvě.

Moskevské „chruščovky"
Zdroj: ČT24

Nejde jen o samotné byty, ale také o okolí nových domů. Lidé zatím netuší, kde budou stát, jestli kolem nich bude dostatek zeleně, parkovacích míst nebo občanská vybavenost. Podle zdroje z radnice bude pro přesídlení potřeba více než třicet milionu metrů čtverečních nové obytné plochy a město musí navíc postavit novou infrastrukturu.

Město chce rozhodovat o soukromém majetku

Podmínkou pro zbourání je podle radnice souhlas obyvatelů domu. Vybraný dům strhnou pouze v případě, že drtivá většina jeho obyvatel bude se stržením souhlasit. Zjištění názorů obyvatel má sloužit už zmíněný průzkum.

Jak ale už dřív napsal list Vedomosti, v Moskvě se proti bourání zformovalo protestní hnutí. Mnohé závisí na tom, jakým způsobem město průzkum mezi obyvateli chruščovek provede, dodává list.

Majitelům bytů se také nelíbí, že město prosazuje zákon, který mu dovolí rozhodovat o soukromém majetku. Chtěli svolat demonstraci, radnice jim ji ale nepovolila. A za neschválený protest hrozí vězení.

Například nespokojená Alsu proto s transparentem vyrazila na mítink krajní pravice. Nemá s ní nic společného, radikálům ale úředníci akci povolili. „Tvrdí, že vše musí odsouhlasit obyvatelé bytů. My už ale víme, že se to dá všechno obejít,“ říká demonstrantka.

Moskva odhaduje, že nová výstavba vyjde na v přepočtu bilion českých korun. Fotograf Denis ale nečeká, že se bude brzy stěhovat. Podle něj na novou výstavbu nebudou peníze a vše půjde do ztracena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
08:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 1 hhodinou

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 7 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 7 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 11 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 12 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 13 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...