Učitelé v Rusku si potají přilepšují domácím doučováním. Z trendu se přitom stává čím dál větší byznys – vedlejší příjem kantoři nepřiznávají, a stát tak přichází o velké peníze na daních. Jenže mimo velká města by bez dalšího přivýdělku mnohdy nevyžili.
Ruské vzdělávání inkognito. Učitelům i rodinám zachraňuje naději na budoucnost
Práce učitelů navíc mnohdy funguje k oboustranné spokojenosti. Rodiče jsou často přesvědčeni, že bez doučování jejich děti nepostoupí na výběrové školy a nezískají dobrou práci.
Čím starší děti jsou, tím častěji k nim domácí učitel chodí. Podle odhadů ho rodiče platí až 70 procentům maturantů. Vysokoškolské vzdělání je totiž v Rusku vysoce ceněné a rodiče neváhají sáhnout hluboko do rodinného rozpočtu, aby jejich dítě mělo šanci se na univerzitu dostat.
Hodina doučování v zemi průměrně stojí v přepočtu 175 českých korun. V Moskvě se ale vyšplhala už na 530. Navíc záleží na předmětu. „Fyzika, matematika a cizí jazyky stojí rodiče tradičně víc. Třeba ruský jazyk je levnější,“ vysvětluje analytik Andrej Zacharov.
Na venkově si tak učitelé přivydělají i polovinu platu. V Moskvě, kde vyrostla průměrná mzda ve školství na 22 tisíc českých korun, je ale situace jiná. „Lidé s pedagogickým vzděláním nemají problém vydělat doučováním třikrát víc, než je plat ve škole,“ řekla ředitelka výzkumného centra Natalia Golovanovová.
Rodiče mohou svému dítěti najít domácího kantora i na pracovních portálech - většinou si je ale lidé vzájemně doporučují. Stát proto nemá šanci zajistit, aby všichni z vedlejšího příjmu platili daně a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Podle odhadů ročně přichází až o čtyři miliardy korun.