Minsk dává naději, ta ale nestačí, shodují se evropští lídři

Brusel - Dnešní dohoda z Minsku o příměří na Ukrajině dává naději, naděje ale nestačí, poznamenal dnes při příchodu na summit EU v Bruselu předseda Evropské rady Donald Tusk. Stejně se vyjádřili i další státníci, včetně slovenského premiéra Roberta Fica nebo německé kancléřky Angely Merkelové. Ta zdůraznila, že po slovech nyní musejí následovat činy.

Tusk připomněl, že podobná loňská dohoda se naplnění nedočkala. Proto je podle něj nyní zapotřebí přistupovat k nové dohodě s opatrností. „Ukrajinská otázka bude v centru naší pozornosti, protože se netýká jen naší solidarity s obětí, ale v dlouhodobém ohledu také celého geopolitického uspořádání v Evropě po roce 1989,“ řekl někdejší polský premiér novinářům při příchodu na summit. Poznamenal, že ruská agrese a boje na východě Ukrajiny jsou ohrožením evropské bezpečnosti. Dohodu z Minsku o příměří uvítal. „Dává naději. Naděje je dobrá, dokonce potřebná, ale nestačí. Skutečným testem bude dodržování klidu zbraní přímo na zemi,“ řekl.

O uklidnění situace na Ukrajině jednali v běloruské metropoli Minsku německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande spolu s prezidenty Ruska a Ukrajiny Vladimirem Putinem a Petrem Porošenkem. Ten už do Bruselu dorazil také.

Hlavní body dohody podepsané tzv. kontaktní skupinou
Zdroj: ČT24

Francouzský prezident Hollande upozornil, že je potřeba dál pracovat, protože nynější dohoda neznamená trvalé řešení. Členské země by podle něj měly dál tlačit na to, aby bylo takové řešení nalezeno. „Nadcházející hodiny budou rozhodující. Doufám, že jsme na správné cestě,“ řekl.

Hned několik politiků v souvislosti s dohodou o příměří použilo metaforu o záblesku naděje. „Není to žádná záruka, ale nadějné světýlko,“ komentoval ji například rakouský kancléř Werner Faymann. „Je to důležitý den. Každý mírový plán totiž začíná prvním krokem. Nikdo teď samozřejmě neví, jak dlouhý ten první krok je“.

Podle slovenského premiéra Roberta Fica je nyní povinností EU minský proces maximálně podpořit a napomáhat mu. „Samozřejmě tuto iniciativu vítáme, protože to je vždy lepší než pokračování vojenských akcí, ale už jen to, že příměří má začít až 15 února, naznačuje, že nejbližší dny mohou být ještě využité na posilování pozic ukrajinské armády i proruských separatistů,“ varoval Fico. Zároveň ale prohlásil, že by byla obrovská chyba, kdyby nyní chtěl někdo přijít s dalšími protiruskými sankcemi. V takovém případě by prý neměl minský summit smysl.

Lídři evropských zemí se dnes ale podle všeho o nových protiruských sankcích bavit nebudou. Podle šéfky evropské diplomacie Federiky Mogheriniové je dohoda krokem správným směrem, i když neřeší všechny problémy. Půjde podle ní nyní především o to, jak domluvený klid zbraní skutečně prosadit a zachovat. „Z naší evropské strany hledáme praktické nástroje, jak plnění zajistit, podpořit a pomoci jejímu udržení,“ řekla. Dnes už premiérům navrhne některé konkrétní kroky, jak by EU mohla pomoci dohodu prosadit a monitorovat. „Nemyslím, že dnes se diskuse bude týkat dalších sankcí,“ řekla Mogheriniová.

Britský premiér David Cameron dohodu uvítal. „Pokud jde o skutečné příměří, vítám to,“ řekl. Vývoj v terénu je ale podle něj podstatnější než slova na papíře. Ruský prezident Vladimir Putin podle Camerona musí pochopit, že dokud Rusko nezmění svůj přístup, evropské sankce zůstanou v platnosti.

Také litevská prezidentka Dalia Grybauskaitéová upozornila, že stále nebyla vyřešena otázka kontroly rusko-ukrajinské hranice. „Proto je nynější řešení velmi slabé a v příštích dnech uvidíme, jak bude uvedeno v život,“ podotkla.

Podle Bílého domu může být dohoda z Minsku významným krokem na cestě k vyřešení ukrajinské krize, Rusko však skutečně musí z oblasti stáhnout svou vojenskou techniku, musí se dodržovat vyhlášené příměří a Ukrajina musí znovu získat kontrolu nad hranicí s Ruskem. Pokud bude dohoda naplněna, USA by mohly uvolnit protiruské sankce, oznámil americký ministr zahraničí John Kerry. Zatím se však podle ministerstva nic nemění na tom, že Spojené státy pokračují v projednávání dalších možných protiruských postihů. O jejich případném uplatnění se však bude rozhodovat rovněž na základě dodržování dnešní úmluvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 1 hhodinou

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 6 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 10 hhodinami
Načítání...