Ministerstvo obchodu USA zařadilo firmu Huawei na černý seznam

Nahrávám video
Horizont ČT24: USA vs. Huawei
Zdroj: ČT24

Americké ministerstvo obchodu zařadilo s okamžitou platností čínskou firmu Huawei Technologies a jejích 70 odboček na černý seznam, což postižené společnosti výrazně zkomplikuje přístup k součástkám a komponentům nabízeným americkými firmami. Podle agentury Reuters to povede k tomu, že Huawei nebude moct prodávat některé své výrobky. Peking v reakci oznámil, že hodlá přijmout „nezbytná opatření“, aby ochránil svá obchodní práva a zájmy.

Ministerské rozhodnutí se opírá o středeční exekutivní příkaz prezidenta Donalda Trumpa, který kvůli údajnému ohrožení amerických telekomunikačních sítí vyhlásil stav nouze. Podle listu The Washington Post má krok zabránit vlivu zahraničních rozvědek a je zaměřen vůči Číně.

Ministr obchodu Wilbur Ross v prohlášení uvedl, že Trumpův dekret „zabrání tomu, aby cizí firmy využívaly americkou technologii způsobem potenciálně podkopávajícím národní bezpečnost Spojených států nebo jejich zájmy v oblasti zahraniční politiky“.

Rozhodnutí ministerstva obchodu, které vstoupí v platnost během několika dní, bude v praxi znamenat, že firma Huawei bude potřebovat souhlas americké vlády, aby zakoupila součástky vyrobené v USA. Bez vládní licence nebude mít přístup k americkým technologiím.

Rozhodnutí amerického prezidenta umožňuje Bílému domu zakázat jakýkoli obchodní kontakt s firmou Huawei, kterou Washington obviňuje z vazeb na čínskou rozvědku. Trump při vyhlášení stavu nouze využil zákona, který mu dává právo regulovat obchod v případě ohrožení americké národní bezpečnosti.

The Washington Post upozornil, že stav nouze prezident vyhlásil v době prohlubující se krize v hospodářských vztazích s Čínou. V exekutivním příkazu uvedl, že cizí nepřátelé zneužívají zranitelnosti amerického telekomunikačního systému. Poukázal na nebezpečí hospodářské a průmyslové špionáže.

Trumpovo středeční rozhodnutí se podle amerických médií dlouho očekávalo, ale blokovala je americká Národní hospodářská rada, hlavní poradní orgán prezidenta v oblasti zahraničních ekonomických vztahů. Nyní podle listu The Washington Post rada své námitky stáhla v reakci na váznoucí jednání Washingtonu s Pekingem o nové obchodní smlouvě.

Že je nutné se mít před čínskými firmami na pozoru - s Trumpem jako v jedné z mála věcí - plně souhlasí opozice. „Snažme se to vyřešit dřív, než budeme mít opravdové problémy, protože Huawei byl velmi důrazný,“ řekla senátorka za stát Kalifornie Dianne Feinsteinová (Demokratická strana). 

Firma Huawei se proti rozhodnutí ministerstva obchodu USA zařadit ji na černý seznam ohradila, s vládou USA chce ale otázku bezpečnosti řešit. „Postižení firmy Huawei nejenže Spojené státy neposílí a nezajistí jim větší bezpečnost, omezí je navíc k horší kvalitě a dražším alternativám, způsobí zaostávání USA za rozvojem (sítí) 5G a nakonec poškodí zájmy amerických společností a spotřebitelů,“ uvedla společnost Huawei ve čtvrtečním sdělení.

Huawei se nicméně chce s USA dohodnout na účinných opatřeních, která zaručí bezpečnost produktů firmy. Server BBC poznamenal, že předseda čínské společnosti Liang Chua na úterním jednání v Londýně řekl, že firma chce s vládami jednotlivých zemí uzavřít protišpionážní dohody.

Peking už oznámil, že chce v reakci na postup Spojených států proti Huawei přijmout „nezbytná opatření“, která ochrání jeho obchodní práva a zájmy. Čínské ministerstvo obchodu pak vyzvalo Washington, aby se vyvaroval dalšího zatěžování čínsko-amerických obchodních vztahů.

Varování před používáním zařízení společností Huawei a ZTE vydal v prosinci i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Podle něj technologie představují bezpečnostní hrozbu. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby téma řešily Evropská rada a Evropská komise a našly pro členské státy společný postup.

Macron: Cílem Francie není blokovat Huawei, ale zajistit bezpečnost

Cílem Paříže není blokovat čínskou společnost Huawei, ale zachovat suverenitu Evropy a bezpečnost Francie. V reakci na rozhodnutí Washingtonu zařadit Huawei a její odbočky na černou listinu to ve čtvrtek řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Nizozemský list De Volkskrant mezitím informoval, že tamní rozvědka AIVD vyšetřuje, zda skrytá chyba v místní
mobilní síti s komponenty firmy Huawei neumožňovala čínské vládě špionáž.

Macron na úvod čtvrtečního zahájení technologické konference VivaTech prohlásil, že cílem Francie není postihovat firmu Huawei. „Naším postojem není blokovat Huawei nebo nějakou jinou společnost, ale zajistit naši národní bezpečnost a evropskou suverenitu. Myslím si ale, že teď začít technologickou nebo obchodní válku není vhodné,“ řekl francouzský prezident, kterého citovala agentura Reuters.

Macron ujistil, že Francie si bude pečlivě vybírat ty, kdo mobilní sítě páté generace (5G) vybudují. V reakci na napjaté americko-čínské obchodní vztahy řekl, že Francie a Evropa chtějí s ostatními zeměmi spolupracovat v řešení konfliktů.

Prohlásil také, že Spojené státy jsou sice úžasnou zemí, ale tamní soukromé společnosti mají přílišný vliv na formování americké politiky. Francouzský prezident by si proto přál, aby se Evropa vydala třetí cestou, která by byla alternativou k americkému modelu naprosto volného trhu a čínskému hospodářství, které je naopak pod plnou kontrolou státu.

Nizozemský deník De Volkskrant ve čtvrtek mezitím napsal, že síť jedné velké nizozemské telekomunikační společnosti postavená na zařízení Huawei má skryté oslabení, což by mohlo ohrozit bezpečnost uživatelských dat. Rozvědka AIVD proto podle listu prověřuje, zda tato skrytá zadní vrátka neumožnila čínské vládě špionáž.

Huawei na dotaz deníku De Volkskrant obvinění odmítl. „Dodržujeme zákony a pravidla v každé zemi, kde působíme,“ uvedla společnost a dodala, že přístup do sítí postavených na technologii Huawei je uzavřen pro vlády a další hráče, kteří ji chtějí zneužít k ohrožení kybernetické bezpečnosti.

AIVD odmítla případ komentovat. V dubnu ale nizozemská tajná služba uvedla, že není žádoucí, aby Nizozemsko bylo závislé na technickém a programovém vybavení společností ze zemí, které vedou kybernetické útoky proti zájmům Nizozemska. V této souvislosti AIVD zmínila Rusko a Čínu, poznamenala Reuters.

O nebezpečí, které Huawei představuje, ve čtvrtek s agenturou Reuters hovořil i bývalý šéf britské rozvědky MI6 Richard Dearlove. Ten se domnívá, že britská vláda by měla znovu přehodnotit prozatímní rozhodnutí umožnit čínské firmě podílet se na výstavbě nestrategických částí mobilních a datových sítí. Tento postoj Londýna, který dosud nebyl formálně zveřejněn, ale unikl do médií, kritizoval i Trump. Ten chce, aby byl Huawei vyloučen zcela. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 7 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 10 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...