Mayové se nelíbí úniky ze schůzky o Huawei. Britský ministr obrany musí skončit ve funkci

Britská premiérka Theresa Mayová odvolala z funkce ministra obrany Gavina Williamsona. Podle oficiálního vyjádření Downing Street ztratil její důvěru kvůli vyšetřování úniku informací z dubnového jednání Národní bezpečnostní rady (NSC) o čínské Huawei a její účasti na budování mobilních sítí páté generace (5G). Ministr vzápětí jakoukoli vinu popřel. Novou šéfkou resortu obrany se stane dosavadní ministryně pro mezinárodní rozvoj Penny Mordauntová.

„Premiérka večer požádala Gavina Williamsona, aby opustil vládu, protože ztratila důvěru v jeho schopnost zastávat funkci ministra obrany a člena kabinetu. Rozhodnutí ministerské předsedkyně bylo založeno na jeho jednání v souvislosti s vyšetřováním okolností nedovoleného úniku informací z jednání Národní bezpečnostní rady,“ stojí v oficiálním oznámení premiérčina úřadu.

Britská média o důvěrné schůzce NSC informovala a uvedla, že kabinet se chystá firmě přístup k výstavbě sítí 5G povolit, hodlá ji ale vyloučit z budování páteřních částí systému. Vláda později tyto informace dementovala a zdůraznila, že rozhodnutí ohledně Huawei zatím nepadlo. Zahájila také vyšetřování úniku informací.

Podle listu Daily Mail vyšetřování ukázalo, že za únik informací z jednání bezpečnostní rady je zodpovědný právě Williamson. Ten podle britských médií společně s ministrem vnitra Sajidem Javidem vyjádřil vážné obavy, že případné angažmá firmy Huawei může ohrozit bezpečnost Británie.

Premiérka Mayová přitom podle týchž zdrojů rozhodla, že čínské společnosti omezenou účast na stavbě sítí umožní.

Podle televize Sky své rozhodnutí Williamsonovi oznámila během jednání Dolní komory. V soukromém dopise, který mu adresovala a který zveřejnil list The Guardian, mu mimo jiné vyčetla, že plně nespolupracoval během vyšetřování. Zdůraznila také, že dosavadní výsledky vyšetřování ukazují, že informace z jednání vyzradil právě on, protože „neexistuje žádná jiná věrohodná verze událostí“.

Williamson, který vinu odmítl, nastoupil do čela ministerstva obrany v roce 2017. Tehdy nahradil Michaela Fallona, který nečekaně rezignoval po obvinění ze sexuálního obtěžování.

USA mají obavy ze špionáže

Huawei je největším světovým výrobcem telekomunikačních zařízení. Firma čelí tlaku zejména ze strany Spojených států, podle kterých mohou technologie Huawei znamenat bezpečnostní riziko a čínská vláda by je mohla využívat ke špionáži.

Před výrobky Huawei a také další čínské firmy ZTE pak na konci loňského roku varoval i český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Huawei podezření opakovaně odmítá. Postoj zemí Evropské unie k této záležitosti je nejednotný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 7 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 10 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...