Před třemi lety pomohl ukončit migrační krizi, když vymyslel princip migračního paktu s Tureckem. Nyní šéf berlínského think tanku ESI Gerald Knaus přemýšlí, jak přimět africké země, aby přijímaly zpět své běžence. Až jim evropské země nabídnou určitý počet pracovních víz a stipendií, migrace z Afriky ustane, řekl Knaus v rozhovoru pro ČT.
Během 15 měsíců před uzavřením smlouvy EU s Tureckem přišlo odtamtud do Řecka přes milion lidí, vzpomíná Knaus v rozhovoru s korespondentem ČT v Berlíně Martinem Jonášem. Objevila se řada nereálných i populistických návrhů, jak krizi řešit. Třeba to, že by Řecko mělo poslat do Egejského moře více lodí a nafukovací čluny zastavit vojenskou silou.
„My jsme si řekli, že když jsou země jako Německo nebo Švédsko ochotné uprchlíky přijmout, pak by je měly přijímat přímo z Turecka. To by dávalo smysl i proto, že Turecko bylo zemí s největším počtem uprchlíků na světě. Zároveň ale musely být zachovány kontroly na hranicích, aby to bylo politicky obhajitelné,“ říká Gerald Knaus.
V září 2015 sepsal se svými spolupracovníky návrh, který si rychle získal pozornost novinářů, poté i politiků a úředníků. Nyní promýšlí autor krizového řešení i recept na migraci běženců ze zemí Západní Afriky přes Itálii do EU.
„Mezi lety 2014 a 2018 přišlo 650 tisíc lidí. Většinou připluli z Libye do Itálie. Přicházejí hlavně ze zemí Západní Afriky a jen málo z nich dostane status uprchlíka, protože v jejich zemích – Senegalu, Gambii, Keni a Pobřeží slonoviny – jen málokdy dochází k politickému pronásledování. Přesto přicházejí a zůstávají napořád, protože jejich státy nechtějí uzavřít smlouvy o navrácení běženců,“ vysvětluje Knaus.
Podle něj se z Evropy stává smrtící magnet, protože tito lidé musí přežít cestu přes Libyi, přes poušť, znásilňování a zotročování. A když se neutopí, dostanou se do Evropy, vědí, že tu zůstanou už nejspíš napořád.
„Musíme dát zemím, jako jsou Gambie, Senegal a Pobřeží slonoviny, nabídku: od jistého dne přijmete zpět každého svého občana, pak příliv běženců ustane. A za to vám nabízíme v příštích pěti letech na každý rok jistý počet stipendií a pracovních víz do skupiny evropských zemí,“ navrhuje šéf think tanku ESI.
Evropská unie možná bude muset hledat řešení velmi brzy, protože na řecké ostrovy v Egejském moři, jejichž infrastruktura už nyní jen s těžkostí zvládá nápor migrantů, se v blízké době chystá doplout z Turecka až několik tisíc dalších lidí. „Tisíce migrantů se shromáždily kolem města Izmir a chtějí přeplout,“ uvedl Jorgos Kumutsakos, zástupce ministra pro ochranu občanů.
Na ostrovech Lesbos, Chios, Samos, Kos a Leros pobývalo v dubnu kolem 14 tisíc migrantů, nyní jich je už 27 700. Kapacity tamních ubytovacích středisek však stačí jen pro 6300 lidí.
Řecko proto usiluje o změnu azylového zákona, který má zjednodušit a zrychlit proces přesídlování na pevninu nebo zpět do Turecka. Tlačí na státy Evropské unie včetně Česka, aby si přerozdělily alespoň nezletilé běžence.
„Nelze dál pokračovat s Evropou, kde některé státy předstírají, že tento problém neexistuje. Chtějí výhody Schengenu, ale nechtějí ukázat minimální gesto solidarity v rámci řešení problému s uprchlíky,“ stěžuje si řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.
