Mayová poprvé připustila, že irská „pojistka“ může být pro Londýn problém

Zavedení nouzového režimu pro zachování hladkého provozu přes irskou hranici by pro Spojené království přineslo jistá omezení v souvislosti s uzavíráním obchodních dohod po odchodu z Evropské unie. Před poslanci to připustila britská premiérka Theresa Mayová. Zároveň uvedla, že na víkendovém summitu G20 ujistila amerického prezidenta Donalda Trumpa o možnosti vytvoření nové britsko-americké obchodní dohody.

„Jsou tam některá omezení, která pojistka vyžaduje s ohledem na obchodní dohody, zejména bychom pracovali se společným externím clem, ale byla by zde i jistá svoboda v souvislosti s těmito otázkami ve smyslu globálního obchodu,“ odpověděla Mayová na otázku konzervativní poslankyně Anne Mainové.

Premiérka tak prakticky potvrdila informace z uniklé parlamentní právní analýzy brexitové dohody, podle níž záložní plán pro odvrácení pevné hranice v Irsku představuje „praktickou bariéru“ pro schopnost Velké Británie vstupovat do dalších dohod o volném obchodu. Dříve Mayová na otázky ohledně úskalí stávající dohody o brexitu odpovídala vyhýbavě.

O irské „pojistce“ hovořil v pondělí také poradce premiérky Oliver Robbins. Podle něj je uplatnění „pojistky“ zajišťující de facto neexistenci hranice mezi Irskem a Severním Irskem proti zájmům Evropské unie i Británie.

Britské ministerstvo spravedlnosti ve shrnutí svého právního stanoviska mimo jiné potvrdilo, že platnost pojistky by po případném zavedení nebyla časově omezená.

Mayová o víkendu zdůraznila, že Británie bude mít nezávislou obchodní politiku

K tématu se minulý týden nečekaně vyjádřil i americký prezident Trump, který se nechal slyšet, že Británie možná s USA nebude schopna po odchodu z EU obchodovat. Britská vláda toto tvrzení odmítla a Mayová během summitu G20 v Argentině řekla: „S velkým potěšením mohu prezidentu Trumpovi a dalším říct, že budeme mít nezávislou obchodní politiku, budeme schopni dělat obchodní dohody.“

„Na okraj setkání jsem s prezidentem Trumpem mluvila, vyjádřila jsem se jasně, že obchodní dohodu se Spojenými státy za stávající (brexitové) dohody s Evropskou unií můžeme uzavřít,“ uvedla v pondělí premiérka v dolní komoře britského parlamentu.

„Pojistku“ si podle britské vlády nepřeje ani Brusel

Kontroverzní irská pojistka v dohodě o vystoupení z EU se v pondělí opět ocitla v popředí debaty na britské politické scéně. Členové vlády dlouhodobě tvrdí, že její uplatnění si nepřeje ani Brusel, bez opatření by ale podle nich nebylo možné „rozvodovou dohodu“ s EU uzavřít.

Takzvaný protokol o Irsku a Severním Irsku zahrnutý v dohodě by vstoupil do hry v červenci 2020.

Pokud by se Londýn s Bruselem do té doby nedohodly na podobě budoucích vztahů zaručující hladký provoz na irské hranici a pokud by Británie nechtěla prodlužovat přechodné období odchodu z EU, začal by s příchodem roku 2021 platit tento záložní plán vytvářející jednotný celní prostor Unie s Británií. Opatření navíc počítá se zachováním některých pravidel evropského jednotného trhu v Severním Irsku.

Británie a EU slibují, že se během přechodného období budou snažit nalézt východisko, a pojistku označují pouze za dočasné opatření, brexitová dohoda ale termín pro ukončení její platnosti nestanovuje a Británie by od ní po případném zavedení jednostranně odstoupit nemohla. Kritici dohody se proto obávají trvalého „připoutání“ království k evropským strukturám.

„Nemám za to…, že je pravděpodobné, abychom v ní (v pojistce) zůstali uvězněni natrvalo,“ řekl v pondělí britským poslancům ministr spravedlnosti Geoffrey Cox. Připustil však, že pokud by na nouzové řešení došlo, platilo by na dobu neurčitou. „Nemá smysl, abych se pokoušel, nebo aby se vláda pokoušela, to zakrývat,“ řekl. Opatření označil za „rozumný kompromis“ a „kalkulovaný risk“.

Ať vláda zveřejní celé stanovisko ministerstva, vyzývají kabinet ostatní strany

V pondělí rovněž šestice stran britského parlamentu požádala předsedu Dolní sněmovny o zahájení disciplinárního řízení proti vládě. Ta se podle nich dopouští pohrdání parlamentem, když odmítá zveřejnit plné znění právního stanoviska ministerstva spravedlnosti k dohodě o brexitu.

Dopis předložený šéfovi sněmovny Johnu Bercowovi podepsal i zástupce severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), o níž se opírá menšinová vláda premiérky Theresy Mayové.

Vláda minulý měsíc prohrála hlasování o usnesení, podle něhož musí plné vyjádření o „rozvodové dohodě“ s Evropskou unií zpřístupnit. Ministerstvo spravedlnosti však zveřejnilo jen asi 50stránkové shrnutí právní analýzy.

Ministr Geoffrey Cox ve sněmovně uvedl, že zveřejnění celého stanoviska by šlo proti národnímu zájmu. Postoj zdůvodnil tím, že mohl vládě radit i ohledně diplomatických otázek a záležitostí, které by v budoucnu mohly být předmětem soudních sporů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 33 mminutami

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 2 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 4 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 7 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 8 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 8 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 8 hhodinami

Evropský pohled