Mayová poprvé připustila, že irská „pojistka“ může být pro Londýn problém

Zavedení nouzového režimu pro zachování hladkého provozu přes irskou hranici by pro Spojené království přineslo jistá omezení v souvislosti s uzavíráním obchodních dohod po odchodu z Evropské unie. Před poslanci to připustila britská premiérka Theresa Mayová. Zároveň uvedla, že na víkendovém summitu G20 ujistila amerického prezidenta Donalda Trumpa o možnosti vytvoření nové britsko-americké obchodní dohody.

„Jsou tam některá omezení, která pojistka vyžaduje s ohledem na obchodní dohody, zejména bychom pracovali se společným externím clem, ale byla by zde i jistá svoboda v souvislosti s těmito otázkami ve smyslu globálního obchodu,“ odpověděla Mayová na otázku konzervativní poslankyně Anne Mainové.

Premiérka tak prakticky potvrdila informace z uniklé parlamentní právní analýzy brexitové dohody, podle níž záložní plán pro odvrácení pevné hranice v Irsku představuje „praktickou bariéru“ pro schopnost Velké Británie vstupovat do dalších dohod o volném obchodu. Dříve Mayová na otázky ohledně úskalí stávající dohody o brexitu odpovídala vyhýbavě.

O irské „pojistce“ hovořil v pondělí také poradce premiérky Oliver Robbins. Podle něj je uplatnění „pojistky“ zajišťující de facto neexistenci hranice mezi Irskem a Severním Irskem proti zájmům Evropské unie i Británie.

Britské ministerstvo spravedlnosti ve shrnutí svého právního stanoviska mimo jiné potvrdilo, že platnost pojistky by po případném zavedení nebyla časově omezená.

Mayová o víkendu zdůraznila, že Británie bude mít nezávislou obchodní politiku

K tématu se minulý týden nečekaně vyjádřil i americký prezident Trump, který se nechal slyšet, že Británie možná s USA nebude schopna po odchodu z EU obchodovat. Britská vláda toto tvrzení odmítla a Mayová během summitu G20 v Argentině řekla: „S velkým potěšením mohu prezidentu Trumpovi a dalším říct, že budeme mít nezávislou obchodní politiku, budeme schopni dělat obchodní dohody.“

„Na okraj setkání jsem s prezidentem Trumpem mluvila, vyjádřila jsem se jasně, že obchodní dohodu se Spojenými státy za stávající (brexitové) dohody s Evropskou unií můžeme uzavřít,“ uvedla v pondělí premiérka v dolní komoře britského parlamentu.

„Pojistku“ si podle britské vlády nepřeje ani Brusel

Kontroverzní irská pojistka v dohodě o vystoupení z EU se v pondělí opět ocitla v popředí debaty na britské politické scéně. Členové vlády dlouhodobě tvrdí, že její uplatnění si nepřeje ani Brusel, bez opatření by ale podle nich nebylo možné „rozvodovou dohodu“ s EU uzavřít.

Takzvaný protokol o Irsku a Severním Irsku zahrnutý v dohodě by vstoupil do hry v červenci 2020.

Pokud by se Londýn s Bruselem do té doby nedohodly na podobě budoucích vztahů zaručující hladký provoz na irské hranici a pokud by Británie nechtěla prodlužovat přechodné období odchodu z EU, začal by s příchodem roku 2021 platit tento záložní plán vytvářející jednotný celní prostor Unie s Británií. Opatření navíc počítá se zachováním některých pravidel evropského jednotného trhu v Severním Irsku.

Británie a EU slibují, že se během přechodného období budou snažit nalézt východisko, a pojistku označují pouze za dočasné opatření, brexitová dohoda ale termín pro ukončení její platnosti nestanovuje a Británie by od ní po případném zavedení jednostranně odstoupit nemohla. Kritici dohody se proto obávají trvalého „připoutání“ království k evropským strukturám.

„Nemám za to…, že je pravděpodobné, abychom v ní (v pojistce) zůstali uvězněni natrvalo,“ řekl v pondělí britským poslancům ministr spravedlnosti Geoffrey Cox. Připustil však, že pokud by na nouzové řešení došlo, platilo by na dobu neurčitou. „Nemá smysl, abych se pokoušel, nebo aby se vláda pokoušela, to zakrývat,“ řekl. Opatření označil za „rozumný kompromis“ a „kalkulovaný risk“.

Ať vláda zveřejní celé stanovisko ministerstva, vyzývají kabinet ostatní strany

V pondělí rovněž šestice stran britského parlamentu požádala předsedu Dolní sněmovny o zahájení disciplinárního řízení proti vládě. Ta se podle nich dopouští pohrdání parlamentem, když odmítá zveřejnit plné znění právního stanoviska ministerstva spravedlnosti k dohodě o brexitu.

Dopis předložený šéfovi sněmovny Johnu Bercowovi podepsal i zástupce severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), o níž se opírá menšinová vláda premiérky Theresy Mayové.

Vláda minulý měsíc prohrála hlasování o usnesení, podle něhož musí plné vyjádření o „rozvodové dohodě“ s Evropskou unií zpřístupnit. Ministerstvo spravedlnosti však zveřejnilo jen asi 50stránkové shrnutí právní analýzy.

Ministr Geoffrey Cox ve sněmovně uvedl, že zveřejnění celého stanoviska by šlo proti národnímu zájmu. Postoj zdůvodnil tím, že mohl vládě radit i ohledně diplomatických otázek a záležitostí, které by v budoucnu mohly být předmětem soudních sporů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká ambasáda v Rijádu se stala terčem íránského dronového útoku

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Podle agentury AFP nad velvyslanectvím stoupal kouř.
01:17Aktualizovánopřed 1 mminutou

Netanjahu: Válka nepotrvá věčně, změna vlády bude na Íráncích

Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky. Předseda izraelské vlády to uvedl v rozhovoru, který v noci na úterý odvysílala stanice Fox News.
před 3 hhodinami

V Praze přistálo první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku útoků na Írán

V Praze přistálo v úterý po 02:00 ráno první letadlo s turisty z Blízkého východu od začátku amerického útoku na Írán. Stroj společnosti Smartwings s kapacitou zhruba 200 osob přepravil cestující z letiště v ománském Muskatu. Někteří cestující byli na dovolené přímo v Ománu, další cestovali třeba z Thajska. Část z nich se z dovolené vracela předčasně, upřednostnili bezpečí. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničních věcí, asi 6700 Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 6 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 7 hhodinami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 8 hhodinami
Načítání...