Británie se nehodlá svým odchodem z EU zbavovat závazků ohledně zachovávání mezinárodní bezpečnosti. Ve svém dlouho očekávaném projevu k otázce brexitu to řekla britská premiérka Theresa Mayová. Podle ní sdílení suverenity v Evropské unii přináší výhody, ale také znamená, že země v menšině musejí přijímat rozhodnutí, která jim nevyhovují. „Chceme dál být vaším partnerem,“ dodala v italské Florencii směrem ke státům kontinentu.
Britská premiérka mimo jiné uvedla, že po odchodu Británie z EU v březnu 2019 by mělo existovat zhruba dvouleté přechodné období, aby se Londýn i Brusel přizpůsobily novým pravidlům. Během této lhůty by Spojené království a členské země měly vzájemně přístup na své trhy a nadále by platila unijní pravidla, navrhla Mayová v projevu ve Florencii.
Dané období podle ní prospěje občanům i podnikatelům. „Lidé budou nadále moci přicházet a pracovat v Británii. Bude ale existovat registrační systém jako nezbytná příprava nového režimu,“ sdělila Mayová. Podle ní má Británie začlenit dohodu o brexitu plně do britského práva a zajistit, že tamní soudy budou moci na ni přímo odkazovat.
Mayová přednesla svůj projev v době, kdy se jednání mezi britským a unijním týmem o podobě brexitu zadrhávají. Zároveň ale vyloučila možnost tzv. tvrdého brexitu či kanadské cesty, ani na tzv. norsko-švýcarský model, kdy by Británie setrvala ve společném evropském trhu, ovšem bez možnosti ovlivňování pravidel jeho fungování.
„To, co jsme slyšeli, je nepochybně pokus znovu rozproudit ta vyjednávání mezi EU a VB, která uvízla na mělkém bodě, kdy se zdálo, že ani jedna z těch stran – ani Michel Barnier, ani David Davis – nejsou schopni vyjednávat konkrétní kompromisy a konkrétní řešení,“ komentoval projev Mayové profesor práva z Cardiff University Jan Přibáň.
Jaké jsou hlavní třecí plochy rozhovorů?
Přechodné období
Británie už delší dobu mluví o jakémsi přechodném období po brexitu. Davis považuje za nejpravděpodobnější variantu, že by šlo o dva roky. Jakékoli přechodné období by podle něj muselo nicméně skončit před příštími řádnými volbami, které by se měly uskutečnit v roce 2022.
Za členství v celní unii během tohoto období by ale neměl mít Londýn povinnost platit, což europarlamentní koordinátor pro brexit Guy Verhofstadt označil za fantazii.
Práva občanů EU v Británii
Londýn slibuje, že budou zachována. Britský plán se ale nelíbí europoslancům – část jich pohrozila, že kvůli tomu vetuje konečnou dohodu. EU chce, aby byl v případě práv cizinců v británii finálním arbitrem nadále Evropský soudní dvůr v Lucemburku, což Londýn odmítá.
Nedávno britský ministr pro migraci Brandon Lewis prohlásil, že volný pohyb pracovníků mezi Británií a EU skončí ve chvíli, kdy země opustí evropský blok. Na jaře 2019 už ale podle něj bude platit nový imigrační systém.
Britská ministryně vnitra Amber Ruddová uvedla, že nová pravidla pro příchody do země budou vytvořena tak, aby vyhovovala britským podnikům a také „širší společnosti“.
Severoirská hranice
EU mimo jiné obvinila britskou stranu z fantastického uvažování v otázce irských hranic. Britská vláda uvádí, že mezi Irskem a Severním Irskem by po odchodu Británie z Evropské unie neměla být žádná viditelná hranice.
Podle kritiků z unijních řad ale není jasné, jak chce kabinet nepřerušené hranice dosáhnout. Podle odpůrců brexitu by mohlo kvůli zavedení „tvrdé“ hranice dojít k násilnostem a navíc by tento krok měl negativní ekonomický dopad. Unii proto obvinili z necitlivosti, pokud jde o klíčovou místní mírovou dohodu.
Obchod
Londýn dal také najevo, že by byl rád, kdyby veškeré britské zboží, které se v EU nyní prodává, bylo možné na trzích unijních států koupit i poté, co Británie Unii v březnu 2019 opustí. Totéž by se na druhé straně týkalo i zboží členských států EU, které je nyní na trhu v Británii. Žádná omezení by se přitom recipročně neměla týkat ani služeb poskytovaných v souvislosti s prodejem zboží.
Evropská komise přitom odmítá diskutovat o budoucím uspořádání vztahů jako například o obchodu, dokud nebudou domluveny otázky vzájemného zaručení práv občanů, „rozvodový účet“ Spojeného království a právě hranice se Severním Irskem.
Soudní pravomoci
Jak už bylo řečeno, Londýn se s Bruselem pře i v otázce soudních pravomocí. Na práva britských občanů po brexitu mají už dohlížet britské soudy, zdůraznila v jednom dokumentu vláda premiérky Theresy Mayové. Rozsudky Soudního dvora EU se tak již nebudou automaticky týkat Spojeného království a tento soud nadále nebude zasahovat do britských zákonů.
Dokument na druhou stranu nevylučuje vliv unijního soudu během přechodného období. Kritici ale tvrdí, že nebude možné vyhnout se tomu, aby evropští soudci hráli určitou úlohu při prosazování nových dohod uzavřených s EU.
Rozvodový účet
Zatím není daná přesná částka, o kterou půjde. Britský ministr zahraničí Boris Johnson před pár dny zdůraznil, že Británie své zákonné závazky plynoucí z opuštění Evropské unie zaplatí. Dodal však, že neuznává dříve naznačené a podle něj přemrštěné částky jako 100 miliard eur (2,6 bilionu korun).
Otázka „rozvodového účtu“ s EU vyvolala v táboře stoupenců brexitu rozkol, když část z nich odmítla názor tvrdých zastánců odchodu z EU, že by Británie neměla zaplatit „ani halíř“. Sám Johnson v této souvislosti v Dolní sněmovně v červenci označil požadavek 100 miliard eur za vydírání.
Británie by měla opustit osmadvacítku na konci března 2019. V první části rozhovorů se scházejí zástupci Londýna a Bruselu každý měsíc na čtyři dny v belgické metropoli a centru Unie.
