Mayová o brexitu: Nežiji v jiné galaxii, obejdeme se i bez konečné dohody

Britská premiérka Theresa Mayová odmítla, že by „žila v jiné galaxii“ než zbytek Unie, pokud jde o jednání o brexitu. Podle ní je na obou stranách vůle řešit otázku cizinců žijících v Británii a Britů žijících jinde v EU. Připustila ovšem, že rozhovory mohou být tvrdé. Británie podle ní proto potřebuje silné a stabilní vedení. Britové půjdou volit poslance už 8. června.

Mayová odmítla kritiku, že její vláda ohledně jednání s EU „žije v jiné galaxii“ než zbytek evropské sedmadvacítky, a že ji proto čeká vystřízlivění. Premiérka zopakovala, že je připravena ukončit jednání bez konečné dohody, pokud nebude spokojená s podmínkami, které jí Brusel nabídne.

Dál chce usilovat rovněž o paralelní jednání o odchodu Británie z EU i o jejích budoucích vztazích se sedmadvacítkou. To však EU rezolutně odmítá. Jednání o budoucích vztazích připouští až v případě „dostatečného pokroku“ v rozhovorech o odluce.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker údajně při setkání s Mayovou tento týden v Londýně nenarazil u britské premiérky na žádné známky ochoty dělat kompromisy. „Opouštím Downing Street desetkrát skeptičtější, než jsem byl předtím,“ řekl podle FAZ Juncker.

Po jednání v Londýně údajně volal německé kancléřce Angele Merkelové, která následující den pronesla ve Spolkovém sněmu projev, v němž varovala Brity před „iluzemi“. Británie podle ní po brexitu nebude moci mít stejná práva, jaká mají členské státy.

Předseda Evropské rady Donald Tusk Londýn varoval, že sedmadvacítka je ve svém postoji jednotná. Případná snaha Británie využívat rozdílů mezi zeměmi by podle něj byla jen iluzí.

„Tento a některé další komentáře evropských lídrů, které jsme měli možnost slyšet, ukazují, že nastane okamžik, kdy budou ta jednání tvrdá,“ upozornila Mayová. Británie proto podle ní potřebuje „silné a stabilní“ vedení.

Mayová také prohlásila, že pokud v červnu konzervativci vyhrají volby, nezvýší její vláda DPH, odmítla ovšem vyloučit zvýšení daně z příjmu. „Absolutně nemáme v plánu zvyšovat daně, ale chci, aby bylo jasno, že nebudu zmiňovat konkrétní návrhy, dokud si nebudu úplně jistá, že je mohu prosadit. Naším úmyslem je snížit daně pracujícím rodinám,“ konstatovala Mayová.

Prezidenti a premiéři sedmadvaceti zemí Evropské unie v sobotu na mimořádném summitu v Bruselu schválili politická vodítka pro vyjednávání s Británií o jejím odchodu ze společenství. První prioritou je potřeba zachování práv občanů EU a jejich rodin v Británii po brexitu, druhým bodem dohoda o finančním vyrovnání.

Labouristům přibývají voliči

Odchod z EU Británie oficiálně zahájila 29. března, kdy Mayová záměr dopisem oznámila předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi. V loňském referendu se pro brexit vyslovilo 52 procent hlasujících. Kvůli nejednotě v otázce brexitu vyhlásila Mayová na 8. června předčasné parlamentní volby. Tvrdý brexit, tedy vystoupení i z jednotného trhu, odmítají jak opoziční labouristé, tak i liberálové.

Labouristickou stranu podporuje stále víc lidí, ukázaly shodně tři různé průzkumy veřejného mínění. Vládní konzervativci si stále udržují výrazný náskok od 11 do 17 procentních bodů. Ve srovnání s průzkumy z minulého týdne, kdy činil rozdíl až 25 procentních bodů, se ale snižuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 12 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 23 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 57 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...