Italská mafie dostala v uplynulých dnech dvě tvrdé rány. Policie si odvedla Settima Minea, kterého považuje za nového šéfa sicilské Cosa Nostry. Krátce na to se zaměřila i na 'Ndranghetu, která podle odhadů ovládá osmdesát procent evropského trhu s kokainem. Italský publicista a překladatel Andreas Pieralli v ČT řekl, že zásah byl důležitý hlavně kvůli mezinárodní spolupráci, která je v době globalizovaného zločinu nezbytná.
„Tento případ je podle mě obzvlášť důležitý kvůli mezinárodní spolupráci bezpečnostních a justičních složek,“ řekl v Horizontu ČT Pieralli s tím, že tento zásah tak může být jiný než dlouhá řada předešlých. Jako jeden z prvních svou globalizovanou propojeností odpovídá na mezinárodní propojenost zločinu. To je podle Pieralliho podmínka úspěchu v boji proti mafii.
Zatýkalo se v pěti evropských zemích i v Jižní Americe. Celkem šlo do vazby na devadesát lidí. Policie vpadla do přepychových vil, odkud Kalabrijci z 'Ndranghety řídili svůj špinavý, ale důmyslný byznys.
Mafiáni nechali vozit kontraband po celé Evropě. „Pravidelně měnili majitele vozidel, která pro převoz používali. Díky tomu získávali nové, odlišné registrační značky,“ popisuje viceprezident německého Spolkového kriminálního úřadu Peter Henzler.
'Ndrangheta dělá tři procenta HDP
Legální i nelegální cestou 'Ndrangheta ročně generuje až tři procenta italského HDP. Často to dělá daleko od domovské země. „Organizovaný zločin se hodně transnacionalizoval až globalizoval,“ vysvětluje expert na organizovaný zločin Tomáš Šmíd z Masarykovy univerzity a dodává: „To souvisí s ukončením bipolárního uspořádání a vůbec s poklesem významu státních hranic.“
Sbližování světa a odbourání bariér třeba v rámci schengenského prostoru přivedlo některé klany i do střední Evropy. Na Slovensku se podle novináře Jána Kuciaka zaměřily na energetiku a dotace. Práci tohoto reportéra přerušila vražda.
Jeho kolegové v ní ale pokračují. Zjistili, že 'Ndrangheta se nevyhýbá ani Praze. „Přes nákup nemovitostí a pak třeba prodej nebo i nějaký luxusní pronájem legalizuje neboli pere peníze,“ říká ředitelka Českého centra pro investigativní žurnalistiku Pavla Holcová.
Mafie roste z chudoby
Pod tlakem se ocitla i druhá významná italská mafie. V poutech skončil muž, ve kterém úřady vidí nového bosse sicilské Cosa Nostry. Hlavy jednotlivých rodin se po zatčení toho předchozího nesešly víc než dvacet let.
Letošnímu rodinnému setkání ale naslouchala i policie. A zaznamenala tato slova údajného bosse Settima Minea: „Tolik let se pro dceru obětuješ, aby dostudovala. Teď je z ní právnička, může vydělávat spoustu peněz, ale chce být prokurátorkou. Proč jí neřekneš, aby se stala advokátkou a dostávala lidi z vězení?“
Settimo Mineo a dalších 45 čelných mafiánů je teď za mřížemi. Cosa Nostra ale žije dál. A stejně tak úterní zátah ještě neznamená zkázu kalabrijské mafie. Podle Tomáše Šmída zaplní uvolněné místo další klany čekající na svou šanci.
Hluboké kořeny mafie jsou pak podle Andrease Pieralliho především kulturním fenoménem. „Ta kultura se mění strašně dlouho,“ upozorňuje a odkazuje na zakořeněné rituály náboženského charakteru a pevné rodinné vazby.
Boj proti mafii by se kromě mezinárodní spolupráce měl podle Pieralliho zaměřit i na chudobu. „'Ndrangheta a Camorra vyrůstají a prosperují tam, kde je stát slabý. A stát je slabý tam, kde ekonomika nefunguje a mladí lidé často nemají perspektivu. Snadno pak spadnou do těchto systémů,“ říká.
