Maďarsko řeší omezení nevládních organizací. Ty, které pomáhají migrantům, by mohlo zakázat

Maďarský parlament jedná o kontroverzním návrhu zákona, který by výrazně ztížil činnost nevládních organizací. Zákon by umožnil regulovat, popřípadě zakázat činnost nevládních organizací i jedinců podporujících migraci s odůvodněním, že představují ohrožení národní bezpečnosti. Podle kritiků mají projednávaná opatření umlčet ty, kteří upozorňují na porušování lidských práv.

Předpis je součástí balíku tří podobně proti migraci zaměřených zákonů. Jejich cílem je v Maďarsku výrazně ztížit činnost nevládním organizacím i jednotlivcům pomáhajícím migrantům. Vláda to zdůvodňuje bojem proti skupinám, které podle ní podporují nelegální migraci.

Aktivity organizací pomáhajících migrantům by v budoucnu podléhaly povolení úřadů. Na dary poskytované těmto subjektům ze zahraničí by měla být uvalena 25procentní daň. Kromě toho by byl takto působícím osobám zapovězen přístup do pohraničních oblastí a cizinci zabývající se takovouto činností by mohli být z Maďarska vypovězeni.

Ministr vnitra Sándor Pintér v lednu jako příklad subjektu spadajícího pod chystaná opatření jmenoval někoho, kdo by „ukazoval cestu do Evropy“ migrantovi v Bělehradě nebo by mu poskytl chytrý telefon s mapami a dalšími informacemi.

Některým aktivistům by také nově mohla justice zakázat, aby se přibližovali k maďarsko-srbské hranici, která je zároveň vnější hranicí Evropské unie.

Sadě opatření dal vládní mluvčí Zoltán Kovács přezdívku „Stop Sorosovi“, protože Budapešť považuje amerického finančníka maďarského původu George Sorose za podněcovatele migrace, která podle ní podkopává stabilitu Evropy.

Rétorika protiimigrační kampaně Orbánovy vlády označuje Sorosovy snahy posilovat liberální hodnoty a otevřené hranice ve východní Evropě za „plán“ dopravovat do Evropy migranty, připomíná agentura Reuters.

Hlasování o uvedených zákonech se očekává až po parlamentních volbách, které maďarský prezident vypsal na 8. dubna.

Ministr Szijjárto: Zákon je v zájmu národní bezpečnosti

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjárto uvedl, že kdo vládní návrh zákona zpochybňuje, zpochybňuje také pravomoc vlády činit suverénní rozhodnutí. Ministr podle agentury MTI řekl, že „takzvané občanské skupiny“, které prosazují migraci a otevřené hranice, jednají v rozporu s maďarskou národní bezpečností. Vláda podle něj musí činnosti namířené proti národní bezpečnosti zabránit, a to i legální cestou.

Szijjárto reagoval i na kritiku lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna, který v rozhovoru v berlínském listě Tagesspiegel označil maďarského premiéra Viktora Orbána za diktátora. Asselborn odsoudil i dotčený návrh zákona a vyzval k aktivaci článku 7 unijní smlouvy, který umožňuje uplatnit vůči zemi určité sankční mechanismy.

Šéf maďarské diplomacie Asselborna označil za hlupáka, který nemá rád Maďarsko, a obvinil jej, že ho platí Soros, informoval server The Budapest Beacon.

Kritici: Orbán chce umlčet ty, kteří upozorňují na porušování lidských práv

Proti projednávaným zákonným opatřením protestovalo ve společném dopise přes 200 evropských organizací na obranu lidských práv. Tyto nové zákony „by ještě víc omezily legitimní práci občanských skupin, které se zasazují o respektování lidských práv“, uvádí se v dopise podle agentury DPA.

Šéfka maďarské pobočky Amnesty International Julia Ivanová podle webu německé televize ARD uvedla, že projednávané zákony by ohrozily existenci organizací, které v Maďarsku dělají důležitou práci. Podle ní chce maďarský premiér Viktor Orbán umlčet ty kritické nevládní organizace, které se ještě odvažují protestovat proti porušování lidských práv v zemi.

Spolupředsedkyně maďarské sekce Helsinského výboru Marta Pardaviová zase podle ARD odmítá balík návrhů označovat „Stop Sorosovi“ a mluví o „vyhladovujícím a škrtícím zákonu“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Děti v Hrušivce vyrůstají za zvuku ruských dronů. Mnozí obyvatelé ale nechtějí odejít

Ukrajinská obec Hrušivka v Dněpropetrovské oblasti, ležící podle mapy projektu DeepState šestnáct kilometrů od frontové linie, čelí ruskému dělostřeleckému ostřelování a útokům dronů. Při jednom z posledních útoků v jejím okolí podle místních zahynul dospívající chlapec a jeho dva kamarádi utrpěli zranění. Ruské síly útočí také na centrum obce, kde lidé nakupují a děti si hrají. Úřady přesto dosud nenařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi. Jak se místní před útoky chrání a proč nechtějí odejít?
před 31 mminutami

VideoZ fronty do Bruselu: Barbora Maxová o proměnách války i unijní politice

Od válečného zpravodajství v krytech a pod protidronovými sítěmi v Chersonu až po diplomacii v unijních kuloárech. Dlouholetá reportérka České televize Barbora Maxová v podcastu Za Horizont reflektuje svých devět náročných turnusů na Ukrajině, proměnu válečné reality i únavu tamní společnosti. Proč po čtyřech letech opouští frontovou linii a jaké výzvy ji čekají v nové roli stálé zpravodajky ČT v Bruselu? O geopolitice, tlaku na veřejnoprávní média i o tom, zda má klasická novinařina v době AI ještě šanci. Moderuje Tomáš Šponar.
před 37 mminutami

Sever Chile se potýká s dešti a sesuvy půdy

Severní Chile zasáhly mimořádně silné deště, které v oblasti vyvolaly záplavy a sesuvy půdy. Nejhůře postižená je provincie Tocopilla v regionu Antofagasta, kde voda a bahno zaplavily části města Tocopilla a narušily silniční spojení. Chilské úřady kvůli rozsahu škod vyhlásily v provincii stav katastrofy a nařídily preventivní evakuace v některých ohrožených oblastech. Déšť zasáhl i další části severu země a úřady varují před pokračujícím rizikem rychle tekoucí vody a dalších sesuvů.
před 51 mminutami

Vojenské cvičení Jižní Koreje a USA skončí téměř o týden dříve. KLDR to „nezajímá“

Každoroční společná vojenská cvičení Jižní Koreje s USA skončí dříve, než se plánovalo, uvedla jihokorejská armáda. Cvičení s názvem Ulchi Freedom Shield (UFS) začala v pondělí a skončí v pátek. Původně měla trvat jedenáct dní, tedy do 27. srpna, informovaly světové agentury. Prohlášení armády přišlo poté, co v neděli americký prezident Donald Trump oznámil omezení americké účasti na cvičení, protože podle něj vysílala Pchjongjangu „naprosto nevhodný a nepřátelský signál“. KLDR však ve středu vzkázala, že zemi rozhodnutí USA nezajímá.
04:35Aktualizovánopřed 52 mminutami

Izraelská armáda vyšetřuje možné válečné zločiny v Gaze

Izraelská armáda zahájila první vyšetřování možných zločinů připisovaných izraelským silám od začátku války v Pásmu Gazy, napsal server The Jerusalem Post. Týká se mimo jiné zabití pětileté palestinské dívky Hind Radžab, její rodiny a patnácti palestinských záchranářů. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na sdělení armády, která se nyní rozhodla vyšetřovat pět z celkem 150 oznámených incidentů.
před 1 hhodinou

Ukrajinský parlament schválil jmenování Chmary ministrem obrany

Ukrajinský parlament schválil návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na jmenování Jevhena Chmary ministrem obrany, informuje web RBK-Ukrajina. O něco dříve poslanci odhlasovali opětovné jmenování Andrije Sybihy ministrem zahraničí. Podle serveru pro Sybihu hlasovalo 266 poslanců a pro Chmaru 312. Konec vládní služby předchozího ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolal v zemi pouliční protesty.
12:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský dron zasáhl mikrobus v Chersonu, Ukrajina opět mířila na ruský průmysl

Čtyři mrtvé a pět zraněných si vyžádal útok ruského FPV dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Záporožské oblasti zase po ruských úderech zemřeli dva lidé. Ukrajinské drony v noci na středu útočily na průmyslovou oblast ve městě Ufa v Baškortostánu a zřejmě také na závod na výrobu výbušnin v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti, tvrdí média a někteří regionální činitelé.
09:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Chorvatsku zatkli Ukrajince podezřelého z útoku na Nord Stream

V Chorvatsku byl zatčen ukrajinský státní příslušník podezřelý z útoku na baltské plynovody Nord Stream v roce 2022. Informovalo o tom spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe. Úřad v prohlášení identifikoval zatčeného jako ukrajinského občana Vladimira Z. Dodal, že byl zadržen v chorvatské Pule místními policejními složkami, které jednaly na základě evropského zatykače.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.