Maďarsko řeší omezení nevládních organizací. Ty, které pomáhají migrantům, by mohlo zakázat

Maďarský parlament jedná o kontroverzním návrhu zákona, který by výrazně ztížil činnost nevládních organizací. Zákon by umožnil regulovat, popřípadě zakázat činnost nevládních organizací i jedinců podporujících migraci s odůvodněním, že představují ohrožení národní bezpečnosti. Podle kritiků mají projednávaná opatření umlčet ty, kteří upozorňují na porušování lidských práv.

Předpis je součástí balíku tří podobně proti migraci zaměřených zákonů. Jejich cílem je v Maďarsku výrazně ztížit činnost nevládním organizacím i jednotlivcům pomáhajícím migrantům. Vláda to zdůvodňuje bojem proti skupinám, které podle ní podporují nelegální migraci.

Aktivity organizací pomáhajících migrantům by v budoucnu podléhaly povolení úřadů. Na dary poskytované těmto subjektům ze zahraničí by měla být uvalena 25procentní daň. Kromě toho by byl takto působícím osobám zapovězen přístup do pohraničních oblastí a cizinci zabývající se takovouto činností by mohli být z Maďarska vypovězeni.

Ministr vnitra Sándor Pintér v lednu jako příklad subjektu spadajícího pod chystaná opatření jmenoval někoho, kdo by „ukazoval cestu do Evropy“ migrantovi v Bělehradě nebo by mu poskytl chytrý telefon s mapami a dalšími informacemi.

Některým aktivistům by také nově mohla justice zakázat, aby se přibližovali k maďarsko-srbské hranici, která je zároveň vnější hranicí Evropské unie.

Sadě opatření dal vládní mluvčí Zoltán Kovács přezdívku „Stop Sorosovi“, protože Budapešť považuje amerického finančníka maďarského původu George Sorose za podněcovatele migrace, která podle ní podkopává stabilitu Evropy.

Rétorika protiimigrační kampaně Orbánovy vlády označuje Sorosovy snahy posilovat liberální hodnoty a otevřené hranice ve východní Evropě za „plán“ dopravovat do Evropy migranty, připomíná agentura Reuters.

Hlasování o uvedených zákonech se očekává až po parlamentních volbách, které maďarský prezident vypsal na 8. dubna.

Ministr Szijjárto: Zákon je v zájmu národní bezpečnosti

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjárto uvedl, že kdo vládní návrh zákona zpochybňuje, zpochybňuje také pravomoc vlády činit suverénní rozhodnutí. Ministr podle agentury MTI řekl, že „takzvané občanské skupiny“, které prosazují migraci a otevřené hranice, jednají v rozporu s maďarskou národní bezpečností. Vláda podle něj musí činnosti namířené proti národní bezpečnosti zabránit, a to i legální cestou.

Szijjárto reagoval i na kritiku lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna, který v rozhovoru v berlínském listě Tagesspiegel označil maďarského premiéra Viktora Orbána za diktátora. Asselborn odsoudil i dotčený návrh zákona a vyzval k aktivaci článku 7 unijní smlouvy, který umožňuje uplatnit vůči zemi určité sankční mechanismy.

Šéf maďarské diplomacie Asselborna označil za hlupáka, který nemá rád Maďarsko, a obvinil jej, že ho platí Soros, informoval server The Budapest Beacon.

Kritici: Orbán chce umlčet ty, kteří upozorňují na porušování lidských práv

Proti projednávaným zákonným opatřením protestovalo ve společném dopise přes 200 evropských organizací na obranu lidských práv. Tyto nové zákony „by ještě víc omezily legitimní práci občanských skupin, které se zasazují o respektování lidských práv“, uvádí se v dopise podle agentury DPA.

Šéfka maďarské pobočky Amnesty International Julia Ivanová podle webu německé televize ARD uvedla, že projednávané zákony by ohrozily existenci organizací, které v Maďarsku dělají důležitou práci. Podle ní chce maďarský premiér Viktor Orbán umlčet ty kritické nevládní organizace, které se ještě odvažují protestovat proti porušování lidských práv v zemi.

Spolupředsedkyně maďarské sekce Helsinského výboru Marta Pardaviová zase podle ARD odmítá balík návrhů označovat „Stop Sorosovi“ a mluví o „vyhladovujícím a škrtícím zákonu“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
před 53 mminutami

Ukrajina hlásí pět mrtvých, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast, sdělil náčelník správy tohoto regionu Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily dva lidi, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti na východě Ukrajiny stoupl ze šesti na deset, raněných je 38, oznámily ruské úřady. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
před 1 hhodinou

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
08:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 3 hhodinami

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 9 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 9 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 13 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 14 hhodinami
Načítání...