Maďarsko řeší omezení nevládních organizací. Ty, které pomáhají migrantům, by mohlo zakázat

Maďarský parlament jedná o kontroverzním návrhu zákona, který by výrazně ztížil činnost nevládních organizací. Zákon by umožnil regulovat, popřípadě zakázat činnost nevládních organizací i jedinců podporujících migraci s odůvodněním, že představují ohrožení národní bezpečnosti. Podle kritiků mají projednávaná opatření umlčet ty, kteří upozorňují na porušování lidských práv.

Předpis je součástí balíku tří podobně proti migraci zaměřených zákonů. Jejich cílem je v Maďarsku výrazně ztížit činnost nevládním organizacím i jednotlivcům pomáhajícím migrantům. Vláda to zdůvodňuje bojem proti skupinám, které podle ní podporují nelegální migraci.

Aktivity organizací pomáhajících migrantům by v budoucnu podléhaly povolení úřadů. Na dary poskytované těmto subjektům ze zahraničí by měla být uvalena 25procentní daň. Kromě toho by byl takto působícím osobám zapovězen přístup do pohraničních oblastí a cizinci zabývající se takovouto činností by mohli být z Maďarska vypovězeni.

Ministr vnitra Sándor Pintér v lednu jako příklad subjektu spadajícího pod chystaná opatření jmenoval někoho, kdo by „ukazoval cestu do Evropy“ migrantovi v Bělehradě nebo by mu poskytl chytrý telefon s mapami a dalšími informacemi.

Některým aktivistům by také nově mohla justice zakázat, aby se přibližovali k maďarsko-srbské hranici, která je zároveň vnější hranicí Evropské unie.

Sadě opatření dal vládní mluvčí Zoltán Kovács přezdívku „Stop Sorosovi“, protože Budapešť považuje amerického finančníka maďarského původu George Sorose za podněcovatele migrace, která podle ní podkopává stabilitu Evropy.

Rétorika protiimigrační kampaně Orbánovy vlády označuje Sorosovy snahy posilovat liberální hodnoty a otevřené hranice ve východní Evropě za „plán“ dopravovat do Evropy migranty, připomíná agentura Reuters.

Hlasování o uvedených zákonech se očekává až po parlamentních volbách, které maďarský prezident vypsal na 8. dubna.

Ministr Szijjárto: Zákon je v zájmu národní bezpečnosti

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjárto uvedl, že kdo vládní návrh zákona zpochybňuje, zpochybňuje také pravomoc vlády činit suverénní rozhodnutí. Ministr podle agentury MTI řekl, že „takzvané občanské skupiny“, které prosazují migraci a otevřené hranice, jednají v rozporu s maďarskou národní bezpečností. Vláda podle něj musí činnosti namířené proti národní bezpečnosti zabránit, a to i legální cestou.

Szijjárto reagoval i na kritiku lucemburského ministra zahraničí Jeana Asselborna, který v rozhovoru v berlínském listě Tagesspiegel označil maďarského premiéra Viktora Orbána za diktátora. Asselborn odsoudil i dotčený návrh zákona a vyzval k aktivaci článku 7 unijní smlouvy, který umožňuje uplatnit vůči zemi určité sankční mechanismy.

Šéf maďarské diplomacie Asselborna označil za hlupáka, který nemá rád Maďarsko, a obvinil jej, že ho platí Soros, informoval server The Budapest Beacon.

Kritici: Orbán chce umlčet ty, kteří upozorňují na porušování lidských práv

Proti projednávaným zákonným opatřením protestovalo ve společném dopise přes 200 evropských organizací na obranu lidských práv. Tyto nové zákony „by ještě víc omezily legitimní práci občanských skupin, které se zasazují o respektování lidských práv“, uvádí se v dopise podle agentury DPA.

Šéfka maďarské pobočky Amnesty International Julia Ivanová podle webu německé televize ARD uvedla, že projednávané zákony by ohrozily existenci organizací, které v Maďarsku dělají důležitou práci. Podle ní chce maďarský premiér Viktor Orbán umlčet ty kritické nevládní organizace, které se ještě odvažují protestovat proti porušování lidských práv v zemi.

Spolupředsedkyně maďarské sekce Helsinského výboru Marta Pardaviová zase podle ARD odmítá balík návrhů označovat „Stop Sorosovi“ a mluví o „vyhladovujícím a škrtícím zákonu“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb.
17:12Aktualizovánopřed 12 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 13 mminutami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 57 mminutami

Trumpův zmocněnec zamíří do Grónska v březnu. Věří v dohodu

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jeff Landry chce Grónsko navštívit v březnu, aby usiloval o dohodu s Dány, sdělil stanici Fox News. Trump opakovaně prohlašuje, že USA o arktický ostrov, který je poloautonomní součástí Dánska, stojí, prý kvůli strategickým a bezpečnostním důvodům. Grónští i dánští státníci to ovšem odmítají, jednat s nimi má v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte.
14:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 2 hhodinami

Počet migrantů, kteří vstoupili do EU nelegálně, klesl loni o čtvrtinu

Počet migrantů, kteří loni nelegálně překročili hranice Evropské unie, klesl oproti roku 2024 o 26 procent na přibližně 178 tisíc. Je to nejnižší zaznamenané číslo od roku 2021 a je téměř poloviční ve srovnání s rokem 2023, uvedla ve čtvrtek unijní pohraniční agentura Frontex. Nejvyužívanější byly trasy přes střed a východ Středozemního moře. Frontex ale varuje, že situace na hranicích Evropy zůstává nejistá.
před 2 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 3 hhodinami
Načítání...