Maďarské námitky vůči zahájení unijního řízení s Budapeští jsou neopodstatněné, rozhodl soud

Soudní dvůr Evropské unie zamítl žalobu Maďarska proti Evropskému parlamentu, který v roce 2018 bezprecedentně vyzval k zahájení unijního řízení proti Budapešti. Podle nejvyšší soudní instance EU je maďarská námitka neopodstatněná, neboť parlament v souladu s unijním právem nepočítal při stanovení potřebné většiny s poslanci, kteří se zdrželi hlasování. Zatímco europoslanci verdikt přivítali, maďarská ministryně spravedlnosti jej označila za nepřijatelný.

Budapešť se v říjnu 2018 na soud obrátila kvůli hlasování, které se odehrálo o měsíc dříve. Poslanci v něm vyzvali členské země EU, aby prověřily, zda nacionálně-konzervativní vláda Viktora Orbána neporušuje evropské hodnoty stanovené unijním právem.

Pro schválení vůbec první podobné výzvy byla potřeba dvoutřetinová většina hlasů. Maďarsku se však nelíbilo, že parlament při jejím výpočtu nekalkuloval s poslanci, kteří se zdrželi hlasování.

Návrh na zahájení řízení podpořilo 448 europoslanců, 197 bylo proti a 48 se zdrželo. Pokud by se započítaly i jejich hlasy, podpora pro usnesení by nebyla dvoutřetinová.

Zdržení je tichý nesouhlas, tvrdí maďarská ministryně

Podle soudu v Lucemburku však parlament postupoval podle unijních pravidel, když započítal pouze kladné a záporné hlasy. Soud zamítl i argument, že nezapočítání hlasů absentujících poslanců porušuje demokratické principy. Podle soudců zákonodárci dopředu věděli, že pokud se zdrží hlasování, jejich hlasy pro výpočet potřebné většiny použity nebudou.

„Všichni víme, že zdržení se hlasování je tichým vyjádřením nesouhlasu,“ uvedla na Facebooku maďarská ministryně Judit Vargová, podle níž způsob počítání hlasů porušil nejen unijní právo, ale i jednací řád parlamentu. Europarlament podle ní jednal účelově, aby přijal politicky motivované usnesení namířené proti Maďarsku. Vargová nicméně podotkla, že Maďarsko je připraveno i nadále vést v rámci řízení iniciovaného europarlamentem s dalšími členskými státy dialog.

Europoslanci, Evropská komise i některé členské státy dávají dlouhodobě najevo obavy, že Orbánova vláda v zemi omezuje nezávislost justice, médií či akademické svobody. Maďarsko v zatím bezvýsledném řízení námitky odmítá a často používá velmi ostrou protiunijní rétoriku.

Verdikt je podle europoslanců příležitostí, aby se řízení pohnulo z místa. „Viktor Orbán a další možná dokážou rozbíjet demokracii doma, ale nemohou podkopávat instituce EU,“ prohlásil šéf europarlamentní skupiny liberálů Dacian Ciološ.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 19 mminutami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 1 hhodinou

Copernicus: Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 3 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 11 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...