První kolo prezidentských voleb ukázalo, že lidé chtějí potrestat zavedené strany za to, že se jim příliš vzdálily, uvádí francouzská média v komentářích a mluví o politickém zemětřesení. „V případě, že se boj změní na střet lidu s elitou, kdo může předpovědět, jak dopadne výsledek? V novém dekoru je všechno možné,“ píše Libération. Evropský tisk má v případě výhry Marine Le Penové obavy o osud EU, některé deníky také varují, že ani ona, ani Emannuel Macron nemají oporu v parlamentu.
Porážku kandidátů tradičních velkých stran, tedy konzervativní pravice a socialistů, ve francouzských prezidentských volbách označují místní sdělovací prostředky za politické zemětřesení nebo malou revoluci. Postup centristy Emmanuela Macrona, který postupuje do závěrečného duelu s nacionalistkou Marine Le Penovou z prvního místa, přirovnává tisk k „velkému třesku“, který „knokautoval pravici“ a levici srazil k zemi.
O „skoku do prázdna“ píše hospodářský deník Les Echos, podle kterého projevili voliči „znechucení nad systémem a snahu zapomenout na minulost“. „Voliči se rozhodli v neděli otočit stránku francouzského politického života, takového, jaký byl strukturován od začátku páté republiky,“ uvádí se v komentáři.
Nová stránka v historii páté republiky
„Tento výsledek představuje zemětřesení, jehož následné otřesy budou trvalé,“ soudí katolický deník La Croix. Liberální noviny L'Opinion uvádí, že „se jedná o novou stránku v historii páté republiky“. Francouzští voliči podle něho „diskvalifikovali všechny prezidentské kandidáty politických stran, které, tak či onak, vládly v uplynulých desetiletích“.
Podle deníku L'Alsace se tradiční pravice a levice ocitly v politickém patu a čelí novým výzvám. Konzervativní pravicový deník Le Figaro na první straně uvedl palcovým titulkem Pravice K.O. „Zatímco touha po změně po (Hollandově) pětiletce, jednomyslně hodnocené jako katastrofální, nebyla nikdy silnější, pravice nebude, poprvé ve své historii, zastoupená ve druhém kole prezidentských voleb“, konstatuje list.
Deník Le Parisien píše o „fenoménu Macron“ a regionální list Journal de la Haute-Marne soudí, že politik postavil „všechno vzhůru nohama“. „Klobouk dolů!“ reagoval Le Républicain Lorrain, podle kterého Macronovi a jeho hnutí stačilo pouhých osm měsíců kampaně na to, aby se dostal na politické výsluní. „Emmanuel Macron ještě nevyhrál, ale jeho akce se mu zdařila. Rozdrtil totiž starý politický svět,“ komentoval list Ouest-France.
Komunistický deník L'Humanité na své první straně vytiskl palcový titulek „Nikdy“ se siluetou Marine Le Penové a vyzývá jednoznačně ke stmelení sil a k tomu, aby se zabránilo této političce v cestě k moci.
Druhé kolo? Nepsané referendum o EU
Na francouzské volby reagoval i evropský tisk. Třeba portugalský Jornal de Negócios má obavy o osud EU.
„Prezidentské volby ve Francii jsou mnohem víc rozhodující pro společnou budoucnost Evropy a eurozóny než brexit nebo zvolení Donalda Trumpa. EU může přežít - i když s obtížemi - i s novým prezidentem USA a bez Británie. Bez německo-francouzské osy ale nemůže existovat,“ konstatoval list, jenž varoval, že s Le Penovou jako partnerem pro dialog by bylo ještě obtížnější řešit společné výzvy, jako je přistěhovalectví.
Podobně to vidí finský Kauppalehti. „Evropská integrace se může vyrovnat s brexitem, ale ne s odchodem zakládajícího státu EU Francie. Vítězství radikálního kandidáta by bylo další těžkou ranou pro volný obchod,“ míní list.
„Prezidentské volby ve Francii se stanou plebiscitem o Evropské unii,“ píše také švýcarský list Neue Zürcher Zeitung (NZZ). Ve druhém kole se podle něj utkají „vzteklá“ odpůrkyně EU Le Penová a „euforický“ zastánce evropské integrace Macron.
Téma Evropské unie podle NZZ kampani dominovalo. „Imigrace pracovních sil a přesun pracovních míst do zahraničí v rámci evropského vnitřního trhu i globalizace jsou pro řadu Francouzů - nejen pro ty nezaměstnané - žhavým tématem,“ napsal list.
Vítězství Le Penové ve druhém kole je podle švýcarského deníku stále možné, pokud se najde dostatek „zklamaných voličů“ pravice i levice. „Aby dokázal Macron Le Penovou přesvědčivě porazit, bude muset vytříbit svůj profil. Nestačí, že bude působit mile,“ napsal NZZ.
Úspěch Marine Le Penové ukazuje, jak se levice vzdálila svým voličům, míní švédský Aftonbladet. „Populistická nálada namířená proti establishmentu, která přinesla vítězství brexitu a Trumpa, může být novou normou. Je tu rozšířená frustrace z rostoucích třídních rozdílů a pocit, že byli (lidé) elitou opuštěni. Voliči Le Penové pocházejí z francouzské dělnické třídy. Existuje mnoho důvodů, proč levicové strany selhaly, ale nejdůležitější je jejich elitismus,“ píše list.
Bulharský list Sega upozorňuje, že ani Le Penová, ani Macron nemají potřebnou parlamentní podporu. „Ani jeden nemůže zemi vládnout, protože na rozdíl od Erdogana, který nyní bude schopen vládnout dekrety, francouzský prezident nemůže opomenout parlament. Národní fronta tam má dva zástupce a Macron ani neví, které strany ho budou podporovat,“ podotýká Sega.
Krize tradičních stran
Pátá republika založená v roce 1958 Charlesem de Gaullem se otřásá v základech, napsal rakouský deník Der Standard. Fakt, že v prvním kole neuspěl ani jeden z kandidátů tradičních stran, je podle něj důvodem k zamyšlení, a to nejen pro Francii, ale pro celou Evropu. Ve druhém kole voleb se podle něj utkají „proevropský kandidát pařížské elity se spíše vágním programem“ a žena, která „se staví do pozice outsidera systému“, narazí na sebe „měkký centrista“ a „tvrdá extremistka“.
„Francouzští voliči se rozhodli pro dobrodružství,“ komentuje výsledky prvního kola voleb nizozemský De Tijd. Ve druhém kole se utká „nekonvenční kandidát, který se do vedení dostal z nuly“ a „rafinovaná politička, která pět let pracovala na svém image, aby se dostala do druhého kola“.
Le Penová podle nizozemského listu není předem poražená, nespokojenost Francouzů je totiž velká. „Populismus - zprava i zleva - zakořenil ve francouzské politice,“ shrnuje De Tijd.
Polská Gazeta Wyborcza vítězství Macrona v prvním kole voleb uvítala. Le Penovou centrista „jistě“ porazí, šéfka krajní pravice ale „zůstává ve hře“, neboť v červnových parlamentních volbách získá její strana řadu poslanců. Tradiční strany jsou totiž v krizi, píše se v komentáři.
Po volbách se podle polského listu stane nacionalismus, xenofobie a politika masového šíření lží součástí francouzské reality. Nadcházející odchod Británie z Evropská unie zřejmě Unie přežije, frexit, tedy odchod Francie z Unie, kterým hrozí Le Penová, „by evropský projekt pohřbil“, soudí Gazeta Wyborcza.
Nyní začíná boj o Evropu, píše slovenský deník Sme. Také podle něj Macron těžil především z toho, že Francouzi odmítli dosavadní politiky. Ve druhém kole podle Sme půjde o to, jestli Evropa zůstane „globálním hráčem“.
„Poprvé od konce druhé světové války se stalo, že do druhého kola prezidentských voleb se nedostal zástupce některé z hlavních pravicových nebo levicových stran,“ poznamenal Denník N.
Portál aktuality.sk napsal, že Le Penová není ve druhém kole zcela bez šance. Pokud ovšem francouzští tradiční voliči levice upřednostní rozum před trucováním, Paříž by si 7. května mohla nakonec vydechnout.
Dva naprosté protiklady
„Výsledek prvního kola voleb umožňuje vydechnout, šťastně vydechnout. Více ale ne,“ konstatuje rovněž deník Die Welt. „Více než 40 procent těch, kteří odevzdali svůj hlas, volilo pravicově nebo levicově radikální kandidáty, kteří chtějí zúčtovat se ,systémem' - Marine Le Penovou a Jeana-Luca Mélenchona,“ podotýká list.
„V podobě Macrona a Le Penové proti sobě stojí dvě představy o společenské a politické budoucnosti Francie, které nemohou být odlišnější,“ je přesvědčena komentátorka serveru Spiegel Online.
„Emmanuel Macron prosazuje všechno to, co by Le Penová ráda zrušila. Ve svých proslovech načrtává vizi energií nabité a dopředu směřující země, která globalizaci vnímá jako šanci, nikoliv ohrožení. Naproti tomu Le Penová se chce odvrátit od Evropy, chce zavřít hranice, které už dávno neexistují,“ píše server, podle něhož bude druhé kolo hlasování rozhodovat
o celé Evropě.
