Obnova katedrály Notre-Dame jako symbolu evropského křesťanství je pro francouzského prezidenta Emanuela Macrona příležitost obrousit hrany mezi francouzskou společností a katolickou církví, soudí jezuita Petr Kolář, který v Paříži určitý čas působil. V pořadu Události, komentáře zdůraznil, že současná hlava Francie dala několikrát jasně najevo, že propast mezi náboženstvím a sekulární společností mu nepřipadá normální.
Macron má příležitost sblížit katolíky se sekulární společností, soudí jezuita Kolář
Jezuita Kolář: Macron má šanci víc sblížit katolíky se sekulární společností (zdroj: ČT24)
„Jestli se nepletu, je Macron první katolický prezident od doby, kdy se rozešla církev s francouzskou společností. Viditelně už několikrát naznačil, že by byl rád, kdyby se tento hodně napjatý vztah podařilo trošku zlepšit. Myslím si, že tohle je dobrá příležitost,“ uvedl Petr Kolář.
Ve francouzské metropoli působil v 80. letech jako spolupracovník tehdejšího francouzského arcibiskupa pro uprchlíky a lidi z východní a střední Evropy. Má za to, že se nyní ukáže, jak se k obnově katedrály postaví nejen věřící ve Francii, „ale i ti lidé, kteří jsou takzvaní kulturně zainteresovaní křesťanstvím“.
Podle Petra Koláře jsou i oni v zemi galského kohouta početní. „Někteří z nich už poslali peníze. Zdá se, že polovina té sumy, která je nevím kolik miliard, už je pohromadě. Je to určitě zajímavá věc a zvlášť ve Francii, kde tito lidé donedávna k náboženstvím a obzvláště ke katolicismu měli odstup,“ soudí jezuita.
Nadchází podle jeho slov doba, kdy bude muset katolická církev spolupracovat s ostatní veřejností a úřady na obnově katedrály. „Bude se o tom psát, budou se tam vodit exkurze, bude se tam konat celá řada akcí. Já doufám, že se to bude zamlouvat i Macronovi, protože on řekl, že pro něj jako katolíka je napjatá situace mezi společností nekřesťanskou a katolíky nenormální. Je to přece jeden stát,“ poznamenal Kolář.
Do Paříže po požáru Chrámu Matky Boží zamíří na Macronovo pozvání i papež František. Hlava katolické církve bezprostředně po pondělním požáru gotické katedrály vyjádřila šok a lítost. Chrám František označil za symbol křesťanství nejen ve Francii, ale i v celém světě. Vatikán rovněž přislíbil pomoc s obnovou této význačné církevní stavby.
Prezident Macron v úterý řekl, že chce, aby rekonstrukce gotické památky byla hotová do pěti let. Podle premiéra Édouarda Philippa jde o „obrovskou výzvu“. Rekonstrukce střešní věžičky katedrály Notre-Dame má vycházet z mezinárodní architektonické soutěže. Naznačil, že nová věž by nemusela být věrnou kopií té staré.
Při pondělním požáru kompletně shořela střecha Notre-Dame a nic nezůstalo také z věže nad křížením centrální a příčné lodě. Také se zřítila část klenby. Na obnovu katedrály se už za necelé dva dny od vypuknutí požáru shromáždily ve sbírkách stamiliony eur. Philippe slíbil, že „každičké darované euro půjde na rekonstrukci, na nic jiného“. Na správu těchto prostředků má dohlédnout zvláštní výbor, vláda prý také do týdne předloží zákon, který rozvede „zejména záruky transparentnosti a dobré správy darů“.
Zároveň závratná výše darů přislíbených jednotlivci i společnostmi na obnovu pařížské katedrály vyvolává ve Francii debatu o „selektivní štědrosti“. Země se už pět měsíců potýká s protesty hnutí takzvaných žlutých vest, kterým vadí údajně klesající kupní síla obyvatel. Stále nižší jsou také dary, které plynou na pomoc chudým.