Praha – Podle redaktora týdeníku The Economist Edwarda Lucase je současná vojenská reakce Ruska na situaci na Ukrajině důsledkem toho, že ruský prezident Vladimir Putin ztrácí kontakt s realitou. „Já si myslím, že on sám uvěřil své propagandě,“ uvedl pro ČT24 Lucas, který je předním specialistou na východní Evropu a autorem na Západě mimořádně úspěšné knihy Nová studená válka o mocenských praktikách putinovského Ruska.
„I Angela Merkelová to řekla prezidentu Obamovi, že Putin je poněkud mimo realitu,“ zdůraznil v pořadu Události, komentáře novinář Edward Lucas. Putin je podle něj přesvědčen, že Ukrajina není samostatným státem a že protestující na Majdanu jsou drogově závislí lidé bez možnosti ovlivnit dění v zemi. „Myslím, že politika pana Putina selhala,“ dodal Lucas.
Touto Putinovou politikou přitom podle Lucase byl plán zatáhnout Ukrajinu do sféry ruského vlivu, který nepočítal se silou hlasu protestujících na Majdanu. „Teď se to snaží zachránit a myslí si, že Krym bude trofej, kterou si odnese z ukrajinské krize,“ uzavřel Lucas.
Reakce Evropy a USA není dostatečná, je třeba dát Putinovi jasný vzkaz
„Reakce EU a USA není dostatečně drsná, přitom ukrajinská krize je jednou z nejhorších krizí: je to horší než válka v Gruzii, než jugoslávská válka a možná i horší než invaze do Československa v roce 1968,“ myslí si Lucas, samozřejmě s tím, že srovnání s proběhlými válkami je spíše potenciální.
Přesto je přesvědčen, že například Jugoslávie byla do mezinárodní politiky a obchodu zapojena mnohem méně než Ukrajina, u níž navíc nelze opomíjet vliv na dodávky ropy a zemního plynu. „Tam potenciálně může docházet k opravdu nebezpečným situacím,“ myslí si Lucas.
„Měli bychom dát jasný vzkaz panu Putinovi: sankce na víza, zmrazit vklady, ale také mobilizovat jednotky u hranic, a to velice rychle,“ nabádá evropské země Lucas.
Chystá Moskva „obchod“ se Západem? Podle ruského on-line deníku gazeta.ru nemají poslední kroky Moskvy rozpoutat konflikt, ale vyvinout tlak na Západ, aby byl přístupnější k jednáním o ruských požadavcích - třeba o výměně Krymu za uznání nové vlády v Kyjevě a pád syrského režimu.
Knihou Nová studená válka Lucas rozproudil diskuse nad pohledem na Vladimira Putina i politiku Kremlu. Připomíná Putinův nástup k moci, kdy se stal z bývalého agenta KGB šéfem následnické tajné služby a během krátké doby také oblíbeným politikem, i to, že své spolupracovníky z tajných služeb Putin později dosazoval do vedení významných státních podniků. Polemizuje také nad oprávněností zásahů proti Čečencům, které výrazně dopomohly oblibě prezidenta, stejně jako díky vývozu ropy rostoucí ekonomika. Lucas popisuje případy, kdy stát de facto vymazal svobodná média, politické odpůrce a nevládní organizace, na druhou stranu se zamýšlí i nad fungováním propagandy, která vytváří obraz Putina jako zachránce země a ideálního muže. Dívá se ale i za ruské hranice, ať už v kontextu k dnešní situaci často přirovnávaného konfliktu v Gruzii, nebo z hlediska vztahu s Evropskou unií a ovlivňování evropských států formou nákupu podílů v jejich významných podnicích. Podle autora knihy je nebezpečné, jak malou pozornost Evropa dění v Rusku věnuje, podle Lucase je potřeba být zásadový hlavně v oblasti ekonomiky a dodržování mezinárodních pravidel. „Západ musí přestat lákat Rusko na cukr v marné naději, že jeho ústupky vybudují důvěru, že takto Rusko odvykne špatným mravům a že budou podpořeny jeho dobré stránky. Takového cukru již Rusko dostalo spoustu, ale jeho mravy se jenom zhoršily, rozhodně nezlepšily,“ myslí si Lucas.
ČT24.cz o dění na Ukrajině
- RUSKO: Necítíme potřebu použít sílu, říká Putin
- RUSKO: Putinovi poradci invazi odsoudili
- RUSKO: Vojáci skončili s manévry u západních hranic
- USA: Washington zmrazil společné vojenské akce s Moskvou
- ČESKO: Politici přirovnávají Moskvu k nacistickému Berlínu
- EKONOMIKA: EU půjčí Kyjevu 610 milionů eur
- EKONOMIKA: Gazprom zruší Ukrajině slevu na plyn
- POSTSOVĚTSKÝ PROSTOR: Spustí Majdan revoluční lavinu?
