Litva vyzvala své občany, aby nekupovali čínské mobily Xiaomi a zbavili se těch, co už mají

Nahrávám video

Litva v úterý vyzvala své občany, aby nekupovali mobilní telefony od čínské společnosti Xiaomi. Podle litevského ministerstva obrany mají zařízení zabudovanou schopnost rozeznat a cenzurovat obsahy, které vadí Pekingu, uvedla agentura Reuters. Čínská firma na tvrzení litevského ministerstva nereagovala. Telefony Xiaomi patří mezi nejoblíbenější i v Česku. Čínská firma tvrzení litevského ministerstva popřela.

„Naše doporučení je nekupovat si nové čínské mobilní telefony a zbavit se těch koupených, jak to je jen možné,“ uvedl náměstek litevského ministra obrany Margiris Abukevicius.

Podle zjištění tamního kybernetického úřadu mají nová zařízení od firmy Xiaomi zabudovanou schopnost rozeznat a cenzurovat obsahy, které se nelíbí režimu v Pekingu. Jedná se například o věty „Svobodný Tibet“ či „Dlouhý život nezávislému Tchaj-wanu“ a zhruba dalších čtyři sta slov a výrazů. V zařízeních, jež směřují na trh v Evropské unii, je tato schopnost deaktivovaná, podle litevského úřadu ji však je možné spustit na dálku.

Čínská firma tvrzení litevského ministerstva popřela. „Zařízení Xiaomi v žádném případě necenzurují příchozí ani odchozí komunikaci uživatelů,“ uvedla v prohlášení.

Zdůraznila, že společnost „nikdy neomezovala a neblokovala a ani nikdy nebude omezovat a blokovat“ jakékoli osobní chování uživatelů jejích chytrých telefonů, ať už se jedná o vyhledávání, volání, procházení internetu či používání komunikačního softwaru třetích stran. Xiaomi „plně respektuje a chrání zákonná práva všech uživatelů“ a „dodržuje obecné nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů (GDPR)“, dodala.

Vztahy mezi Litvou a Čínou jsou v posledních týdnech napjaté poté, co Tchaj-wan, který Peking považuje za vzbouřeneckou provincii, ohlásil změnu názvu svého zastoupení ve Vilniusu. To míní přejmenovat na Tchajwanské zastoupení. Jinde v Evropě používá název odkazující pouze na hlavní město Tchaj-pej. Čína následovně povolala svou velvyslankyni ve Vilniusu ke konzultacím do vlasti. Litvu vyzvala, aby učinila totéž se svým velvyslancem v Pekingu.

Spíš morální než bezpečnostní hrozba

Mohou tedy telefony Xiaomi poškodit napřímo jejich vlastníky? „Nemyslím si, že jednomu konkrétnímu uživateli z anonymního davu to může něco způsobit. Teoreticky by mohlo dojít ke krádeži dat ke kreditním kartám. To by už ale muselo jít o velmi specifické útoky, které se navíc dnes dělají různými falešnými aplikacemi a dalšími phishingovými útoky,“ komentuje situaci redaktor webu mobil.idnes.cz Luděk Vokáč.

Podle něj tak nejde přímo o bezpečnostní nebezpečí, ale hrozbu morálního charakteru, která se týká oblasti lidských práv. „Cílené nabourávání se do telefonu je mířeno jako represe vůči určité skupině lidí s nějakým názorem, kterou by mohla jiná uskupení, v případě Číny tedy čínské úřady, kriminalizovat nebo omezovat v jejím fungování.“

Běžný jednotlivce podle Vokáče navíc nemá šanci zjistit, jestli jeho telefon cenzurovací zařízení obsahuje. „Není to úplně standardní, že tyto aplikace na telefonech jsou. Nicméně různá zadní vrátka, ať už úmyslná, nebo třeba daná nějakou softwarovou chybou, existují a samozřejmě existují i skupiny, které se snaží takovýchto řešení zneužít.“

Zároveň připomíná, že v minulosti proběhla řada skandálů o sběru dat uživatelů mobilních telefonů nejen u čínských značek. „Je nutno si uvědomit, že mobilní telefon je věc, která o nás ví téměř všechno. Ví, kde se pohybujeme, s kým jsme v kontaktu. Je třeba k tomu takto přistupovat a pokud možno data si chránit.“

Aplikace na chytrých telefonech, ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Podoba s Huawei

„Nejsem si vědom toho, že by v telefonech Xiaomi bylo něco, co by mohlo cenzurovat obsah, minimálně v kontextu Evropy, ať je to obsah, který by se někomu mohl líbit, nebo nemusel líbit. (…) Xiaomi bylo vyšetřováno americkými úřady. Těm se nelíbila vazba Xiaomi na čínské úřady, ale nedošlo k žádným restrikcím,“ reagoval na oznámení litevské vlády šéfredaktor webu mobil.idnes.cz Jan Matura. 

Podobnou kauzu jako Litva řešilo i Česko. Šlo ale o jinou čínskou značku – Huawei. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal varování před používáním jejího softwaru i hardwaru.

„Varování před technologiemi Huawei z prosince 2018 je stále platné. K jeho vydání nás tehdy vedly poznatky z naší činnosti,“ připomněl tiskový mluvčí NÚKIBu Jiří Táborský. 

Podobná opatření se společností Xiaomi český kybernetický úřad v Česku nechystá. Značce se v tuzemsku daří – letos se tady stala zatím největším prodejcem telefonů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 1 hhodinou

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 6 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 9 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 9 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...