Libyi by mohl stabilizovat vlivný generál Haftar. Panují ale obavy z vojenské diktatury

3 minuty
V čele Libye by mohl stanout vlivný generál Haftar
Zdroj: ČT24

V Libyi panuje politický chaos i šest let po pádu Kaddáfího režimu. Do čela země by se v blízké budoucnosti mohl postavit generál Chalífa Haftar – schopný vojevůdce, který disponuje nejmocnější vojenskou silou a ovládá východ země. Naděje do něj vkládají hlavně zastánci vlády pevné ruky. Jiní ale varují před vojenskou diktaturou.

Haftar, kterého podporuje sousední Egypt, o moc v zemi soupeří s premiérem tripoliské vlády podporované OSN Fáizem Sarrádžem. V zemi rovněž operuje řada dalších uskupení včetně radikální Islámského státu. Zmatek usnadňuje převaděčům vypravovat ze země k italským břehům další a další lodě s migranty.

Haftar přitom neskrývá ambice stát se novým vůdcem Libye. Svou moc upevňuje doma i v zahraničí. Naposledy hledal podporu v Moskvě, kde ruského ministra zahraničí ujišťoval, že výbušnou situaci v zemi bude mít brzy pod kontrolou.

K vítězství by mu pomohly dodávky zbraní, Rusko by za to mohlo získat vojenskou základnu na libyjském pobřeží a strategický přístup ke Středozemnímu moři. „Důležité je, že armáda převzala kontrolu nad vojenskými základnami. A přinejmenším 90 procent území bylo už osvobozeno,“ konstatoval generál.

Haftar bojoval s Kaddáfím, teď poráží radikály

Čtyřiasedmdesátiletý Haftar byl u všech zlomových událostí novodobé Libye – jako mladý kadet stál po boku Kaddáfího, když v roce 1969 svrhnul krále. Po neúspěšné invazi v sousedním Čadu se z nich ale stali nepřátelé a Haftar odešel do amerického exilu.

Když v roce 2011 vypukla revoluce, postavil se do čela povstalců a Kaddáfího režim porazili. Teď vede vítězné tažení proti teroristům Islámského státu – radikály vyhnal z Benghází, získal kontrolu nad ropnými rafineriemi a přístavy, odkud se surovina vyváží.

Haftar a jeho samozvaná armáda bojují také proti islamistickým milicím a vládě v Tripolisu. Když souhlasila, aby italské vojenské lodě připluly k libyjským břehům jako posily proti pašerákům migrantů, nařídil generál svým jednotkám, aby je držely v odstupu.

Premiéra tripoliské vlády Sarrádže s Hafterem nedávno přivedl k jednacímu stolu v Paříži francouzský prezident Emmanuel Macron. Slíbili tehdy, že o budoucnosti Libye rozhodnou prezidentské i parlamentní volby na jaře. Shodli se rovněž na potřebě co nejrychlejšího nastolení klidu zbraní a zdůraznili, že cestu z krize umožní jedině politické řešení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský dronový útok zabil v Oděse dva lidi

Ruský dronový útok na rezidenční čtvrť v ukrajinské Oděse zabil v noci na čtvrtek dva lidi a dalších pět zranil, oznámil šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Výbuchy byly také slyšet ve městě Sumy a sirény se rozezněly i v Kyjevské, Charkovské, Doněcké, Dněpropetrovské, Černihivské a Záporožské oblasti, píše agentura AFP.
před 38 mminutami

USA a Ukrajina podepsaly klíčovou dohodu o nerostech

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Informuje o tom CNN. Ujednání poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Kyjev by se mohl dočkat nových vojenských dodávek.
00:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 7 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 10 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 10 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 11 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 14 hhodinami
Načítání...