Libanon a Izrael budou pod záštitou OSN jednat o hranicích, Amerika to vítá

Libanon a Izrael budou pod záštitou OSN jednat o svých sporných pozemních a námořních hranicích. Podle agentury AFP to oznámil předseda libanonského parlamentu Nabí Barrí. Agentura AP s odvoláním na Barrího upřesnila, že má jít o nepřímé rozhovory a shoda nyní padla na jejich podobě. Americká diplomacie oznámení uvítala.

Izrael podle AP plánované rozhovory potvrdil minulý týden. Izraelskou delegaci povede ministr energetiky Juval Steinic. Nynější prohlášení Barrího je tak podle agentury prvním potvrzením plánovaných jednání ze strany Libanonu.

Izrael a Libanon nemají diplomatické vztahy a technicky jsou stále ve válečném stavu. Oba státy si nárokují přibližně 860 kilometrů čtverečních Středozemního moře jako součást svých výlučných ekonomických zón.

Barrí uvedl, že se rozhovory uskuteční na velitelství mírových sil OSN v pobřežní obci Nákúra v jižním Libanonu, blízko modré linie, což je nárazníkové pásmo vytyčené ze strany OSN mezi Izraelem a Libanonem. Datum jednání však Barrí neupřesnil.

OSN v roli prostředníka

Nepřímé rozhovory v praxi znamenají, že libanonští vojenští vyjednavači nebudou jednat přímo s členy izraelské delegace, nýbrž skrze prostředníky z OSN.

USA dělají podle Barrího zprostředkovatele mezi Libanonem a Izraelem od roku 2010. Průlom podle předsedy libanonského parlamentu nastal v červenci letošního roku, kdy oba státy přistoupily na mechanismus nepřímých jednání.

Americká mediace se podle Barrího ocitla v mrtvém bodě, ale v březnu loňského roku se uskutečnil posun poté, co americký ministr zahraničí Mike Pompeo navštívil Bejrút a o hraničním sporu jednal s místními činiteli.

Pompeo ve čtvrtek uvedl, že jednání mezi Izraelem a Libanonem mají „potenciál přinést větší stabilitu, bezpečnost a prosperitu občanům Libanonu i Izraele“. Sdělil to v prohlášení poté, co oba státy oznámily, že se dohodly na rámci jednání o námořním sporu.

Naděje v ropnou spásu

Dohoda o mechanismu jednání přichází ve chvíli, kdy se Libanon ocitá v nejhorší ekonomické a finanční krizi za poslední desetiletí. Bejrút doufá, že objevy ropy a zemního plynu v jeho teritoriálních vodách by mu mohly pomoci splatit obrovský dluh. Libanon zahájil těžbu na moři počátkem tohoto roku a podle AP lze očekávat, že s těžbou plynu ve sporné oblasti začne v nadcházejících měsících.

Barrí při čtvrteční tiskové konferenci podle Reuters řekl, že požádal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby přiměl energetickou firmu Total neodkládat průzkum těžby zemního plynu ve vodách podél sporné námořní hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Tisíce lidí jsou v důsledku útoků bez pitné vody. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku. Americký prezident Donald Trump nevylučuje další údery v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 28 mminutami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 44 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 1 hhodinou

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 2 hhodinami

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 6 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 8 hhodinami
Načítání...