Libanon a Izrael budou pod záštitou OSN jednat o hranicích, Amerika to vítá

Libanon a Izrael budou pod záštitou OSN jednat o svých sporných pozemních a námořních hranicích. Podle agentury AFP to oznámil předseda libanonského parlamentu Nabí Barrí. Agentura AP s odvoláním na Barrího upřesnila, že má jít o nepřímé rozhovory a shoda nyní padla na jejich podobě. Americká diplomacie oznámení uvítala.

Izrael podle AP plánované rozhovory potvrdil minulý týden. Izraelskou delegaci povede ministr energetiky Juval Steinic. Nynější prohlášení Barrího je tak podle agentury prvním potvrzením plánovaných jednání ze strany Libanonu.

Izrael a Libanon nemají diplomatické vztahy a technicky jsou stále ve válečném stavu. Oba státy si nárokují přibližně 860 kilometrů čtverečních Středozemního moře jako součást svých výlučných ekonomických zón.

Barrí uvedl, že se rozhovory uskuteční na velitelství mírových sil OSN v pobřežní obci Nákúra v jižním Libanonu, blízko modré linie, což je nárazníkové pásmo vytyčené ze strany OSN mezi Izraelem a Libanonem. Datum jednání však Barrí neupřesnil.

OSN v roli prostředníka

Nepřímé rozhovory v praxi znamenají, že libanonští vojenští vyjednavači nebudou jednat přímo s členy izraelské delegace, nýbrž skrze prostředníky z OSN.

USA dělají podle Barrího zprostředkovatele mezi Libanonem a Izraelem od roku 2010. Průlom podle předsedy libanonského parlamentu nastal v červenci letošního roku, kdy oba státy přistoupily na mechanismus nepřímých jednání.

Americká mediace se podle Barrího ocitla v mrtvém bodě, ale v březnu loňského roku se uskutečnil posun poté, co americký ministr zahraničí Mike Pompeo navštívil Bejrút a o hraničním sporu jednal s místními činiteli.

Pompeo ve čtvrtek uvedl, že jednání mezi Izraelem a Libanonem mají „potenciál přinést větší stabilitu, bezpečnost a prosperitu občanům Libanonu i Izraele“. Sdělil to v prohlášení poté, co oba státy oznámily, že se dohodly na rámci jednání o námořním sporu.

Naděje v ropnou spásu

Dohoda o mechanismu jednání přichází ve chvíli, kdy se Libanon ocitá v nejhorší ekonomické a finanční krizi za poslední desetiletí. Bejrút doufá, že objevy ropy a zemního plynu v jeho teritoriálních vodách by mu mohly pomoci splatit obrovský dluh. Libanon zahájil těžbu na moři počátkem tohoto roku a podle AP lze očekávat, že s těžbou plynu ve sporné oblasti začne v nadcházejících měsících.

Barrí při čtvrteční tiskové konferenci podle Reuters řekl, že požádal francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby přiměl energetickou firmu Total neodkládat průzkum těžby zemního plynu ve vodách podél sporné námořní hranice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 6 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...