Letošní ramadán bude jiný. Muslimské země zavedly přísná opatření

3 minuty
Události ČT: Letošní ramadán bude kvůli koronaviru jiný
Zdroj: ČT24

Světová zdravotnická organizace požádala muslimské státy, aby během postního měsíce ramadánu omezily oslavy. To, jak budou slavit ramadán různé země Blízkého východu, záleží na tom, jak v každém státě v posledních týdnech probíhá pandemie. V celé oblasti ale platí, že vlády výrazně omezily či rovnou zakázaly bohoslužby a vycházení na ulici v pozdních hodinách, uvedl zpravodaj České televize pro Blízký východ David Borek.

Společenský i náboženský rozměr svátku bude letos výrazně omezen, třebaže některé země opatření lehce uvolňují. Například Irák před začátkem postního měsíce částečně zmírnil zákaz vycházení a další protikoronavirová opatření a otevřel některé obchody. K 20. dubnu země zaznamenala 1574 lidí s koronavirem, 82 z nich zemřelo a 1043 se podle ministerstva zdravotnictví zotavilo.

V Bagdádu bude volný pohyb osob povolen pouze mezi šestou a devatenáctou hodinou, zatímco v pátek a v sobotu bude platit úplný zákaz vycházení. Podle nových pravidel smí vládní úřady fungovat pouze se čtvrtinou zaměstnanců v budově, otevřeny mohou být některé obchody, ale nákupní centra, parky a mešity, kde se většinou schází mnoho lidí, zůstanou zavřené.

12 minut
Ramadán v době pandemie
Zdroj: ČT24

V Íránu nastane během svátků rovněž lehké uvolnění. To částečně souvisí s ramadánem, Írán každopádně vykazuje v poslední době zpomalení přírůstku případů koronaviru. Saúdská Arábie v některých provinciích už dříve zásadně omezila vycházení, nyní si tudíž v určitých oblastech také může dovolit uvolnění, dodal Borek.

Také v Izraeli, kde žije velké množství Arabů, budou svátky probíhat jinak než obvykle. „To, co teď zažijí izraelští muslimové, je téměř to samé, co zažívali izraelští židé během svátku pesach minulý měsíc. Oba svátky jsou typické velkým mezilidským rozměrem, lidé večer sedí venku, setkávají se. To vše je nyní zrušeno. Už v březnu docházelo k porušování některých nařízení a musela zasahovat policie. Myslím ale, že tendence nařízení porušovat bude menší.“

Prezident Egypta Abdal Fattáh Sísí pak vyzval občany, aby i během nadcházejícího muslimského postního měsíce dodržovali pokyny ministerstva zdravotnictví, nesdružovali se a myli si důkladně ruce.

Egypt také zachová v platnosti noční zákaz vycházení. Káhira ho vyhlásila 25. března. Jediným ústupkem je posunutí jeho začátku – namísto od 20:00 do 06:00 potrvá od 21:00 do 06:00 hodin. Ramadánová snídaně se koná před rozbřeskem kolem půl sedmé ráno, takže se k ní budou moci sejít doma celé rodiny. Hromadné modlitby jsou letos zakázané.

Zmírněna byla některá další omezení – například obchody a restaurace mají povolenu rozvážku jídla.

Nejlidnatější muslimská země na světě Indonésie ohlásila 283 nově nakažených a 19 úmrtí, takže celkově počet potvrzených případů stoupl na 7418 a úmrtí na 635. Guvernér Jakarty Anies Baswedan oznámil, že do 22. května prodlužuje rozhodnutí o izolaci lidí. Chce také zajistit, aby se místní o postním měsíci ramadánu modlili doma, ne společně.

„Letošní ramadán bude jiný. Obvykle se modlíme v mešitě, letos ale zůstaneme doma,“ sdělil guvernér. Jakarta sice nevyhlásila úplnou uzávěru, ale Baswedan řekl, že chce zpřísnit opatření týkající se shromažďování na veřejnosti.

V Turecku už vyhlíží konec

Přestože ramadán ještě pořádně nezačal, vláda v Turecku už vyhlíží jeho konec. Prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že úřady cílí na maximální dodržování všech nařízení, po postním měsíci se země začne vracet k normálu.

O výjimečné situaci svědčí fronta před jednou z mešit v Istanbulu. Pro hromadné modlitby je, stejně jako ostatní, zavřená. Imám ji ale proměnil v charitu. „Čekal nás osamělý ramadán. Naše iniciativa proto zároveň cílí na to udělat během následujícího měsíce z mešity opět centrum dění,“ vysvětlil imám Abdülsamet Cakır.

Vše funguje podle staré islámské tradice pomoci potřebným. Ti, kteří peníze mají, dávají, a ti, kteří je nemají, si berou. „Je to psychologická vzpruha pro lidi. Díky ní se necítíme na všechno sami,“ uvedl jeden z příromných. Pandemie převrátila Turkům život naruby a netradiční ramadán je pro ně nyní tou nejmenší komplikací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...