Kyrgyzská revoluce pokračuje. Premiérem se stal politik, který byl ještě v pondělí za mřížemi

Protivládní demonstranti ve středoasijském Kyrgyzstánu vtrhli v úterý ráno při protestu proti výsledku parlamentních voleb do správní budovy s prezidentskou kanceláří a parlamentem. Osvobodili také z vězení exprezidenta Almazbeka Atambajeva. Ústřední volební komise mezitím oznámila zrušení výsledku nedělních voleb a parlament zvolil premiérem opozičního vůdce Sadyra Žaparova, který byl do pondělí ve vězení. Opozice uvedla, že je jejím cílem svrhnout prezidenta Sooronbaje Žeenbekova a sestavit novou vládu. Prezident ale tvrdí, že má zemi stále pod kontrolou.

Bývalý poslanec Žaparov si odpykával několikaletý trest vězení za organizaci nepovolené demonstrace a za to, že jako rukojmí zadržel gubernátora. Na svobodu se dostal teprve v pondělí poté, co v kyrgyzské metropoli Biškeku začaly nepokoje, uvedla agentura TASS. Jeho politická strana v neděli podle oficiálních výsledků získala 6,95 procenta hlasů, a jen těsně se tak nedostala do parlamentu, píše agentura Interfax.

Výsledky nedělního hlasování však byly mezitím ústřední volební komisí označeny za neplatné. Předsedkyně volební komise Nuržan Šajldabeková řekla, že se komise rozhodla zrušit výsledek voleb ve snaze vyhnout se napětí v zemi.

Podle agentury Reuters opoziční skupiny tvrdí, že mají v rukou vládní budovy v metropoli Biškeku a převzaly nad Kyrgyzstánem kontrolu. Žeenbekov se domnívá, že zemi hrozí pokus o převrat. Ráno vyzval své odpůrce, aby protesty ukončili.

Při protestech podle Reuters jeden člověk zemřel a 590 utrpělo zranění. Mluvčí ministerstva zdravotnictví řekl, že jeden člověk v Biškeku podlehl svým zraněním po střetu s policií a podle oblečení šlo o civilistu.

Někteří demonstranti vtrhli do budovy, v níž se nachází Žeenbekovova kancelář a také parlament. Členové opozičních skupin vnikli do několika dalších budov včetně úřadu starosty a jmenovali vlastního velitele národní bezpečnosti, generálního prokurátora a velitele Biškeku. Podle Reuters rezignovalo několik provinčních guvernérů a centrální banka doporučila místním bankám, aby v úterý neotevíraly a posílily bezpečnostní opatření.

Žeenbekov chce, aby volební komise prověřila výsledky

Žeenbekov na své webové stránce označil obsazení vládní budovy a velitelství bezpečnosti za pokus některých politických sil dostat se k moci nelegálně. „Vyzývám vůdce politických stran, aby své stoupence uklidnili. Nařídil jsem bezpečnostním silám nestřílet,“ sdělil prezident.

Řekl také, že „požádal ústřední volební komisi, aby prověřila všechny volební nesrovnalosti, a pokud to bude nezbytné, výsledek zneplatnila“. V pondělí v Biškeku pokračovaly střety mezi policií a demonstranty, kteří požadovali zneplatnění parlamentních voleb.

Lidé protestují před obsazeným sídlem vlády v Biškeku
Zdroj: Vladimir Pirogov/Reuters

Podle agentury DPA demonstranti vylezli na ploty u parlamentní budovy a zapalovali automobily. Bezpečnostní síly nasadily voní děla, slzný plyn a oslepující granáty. Exprezident Atambajev byl v červenci odsouzen ke zhruba 11 rokům vězení.

Během svého funkčního období údajně mimo jiné pomáhal odsouzeným zločincům k útěku. Tento sociální demokrat stál v čele země od roku 2011 do roku 2017. Už při loňském zatýkání exprezidenta propukly pouliční bitky mezi jeho stoupenci a bezpečnostními složkami.

V parlamentních volbách vítězily strany podporující vztahy s Ruskem

Kromě Atambajeva demonstranti osvobodili další vězněné politiky. Někteří opoziční představitelé vyzvali končící parlament, aby jmenoval dočasnou vládu a umožnil legitimní předání moci.

Ruské velvyslanectví v Kyrgyzstánu uvedlo, že podporuje vyřešit situaci právní cestou při zajištění bezpečnosti obyvatel i stability státu. Po nedělním hlasování se do parlamentu dostaly čtyři strany. Nejvíce křesel získaly Jednota podporující prezidenta Žeenbekova a Má vlast Kyrgyzstán.

Jde o zavedené strany, které podporují budování úzkých vztahů s Ruskem. Tři ze stran, které se do parlamentu nedostaly, například sociální demokraté, již v neděli oznámily, že hodlají volby zpochybnit.

Jeden z protestujících s uvázanou kyrgyzskou vlajkou kolem krku
Zdroj: Vladimir Pirogov/Reuters

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i o Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to napsala agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 4 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 6 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 9 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 9 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 10 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 11 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...