Kvůli obžalobě ze vzpoury Puigdemonta nevydáme, vzkázalo Německo Madridu

Německý soud odmítl vydat Madridu katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta kvůli obžalobě ze vzpoury. Připustil ale jeho vydání kvůli zpronevěře. Puigdemont uspořádal loni na podzim v rozporu se španělskou ústavou referendum o nezávislosti Katalánska. Kdyby byl uznán vinným, hrozí mu desítky let za mřížemi.

Německý soud zároveň rozhodl o podmínečném propuštění katalánského separatistického vůdce z vazby, uvedla agentura DPA. Mimo jiné ale musí složit kauci ve výši 75 tisíc eur (1,9 milionu korun). Po zaplacení kauce se do vyřízení celé záležitosti bude muset jednou týdně hlásit německým úřadům.

Mluvčí vrchního zemského soudu ve Šlesvicku-Holštýnsku řekla, že Puigdemont nesmí opustit Německo, dokud se nerozhodne o jeho případném vydání. Pokud Německo žádosti Madridu o vydání vyhoví, Španělsko nebude smět stíhat Puigdemonta ze vzpoury, uvedla mluvčí podle agentury Reuters.

Spolková republika sice trestný čin vzpoury nezná, podle nejvyššího státního zastupitelství ve Šlesvicku-Holštýnsku je ale srovnatelný s německým trestným činem velezrady. Proti vydání do Španělska se může Puigdemont případně bránit i před německým ústavním soudem. Podle soudu ve Šlesvicku-Holštýnsku ale není patrné, že by Puigdemontovi ve Španělsku hrozilo politické pronásledování.

Španělští politici jsou zdrženliví, katalánští mluví o vítězství

Místopředsedkyně španělské vlády Soraya Saénzová de Santamaría a španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá v první reakci uvedli, že rozhodnutí německého soudu respektují. Vyvarovali se ale dalšího jeho hodnocení s poukazem na potřebu se seznámit s podrobnostmi rozhodnutí. Catalá k tomu dodal, že jde o prvoinstanční rozhodnutí a že může jít ještě o dlouhodobý proces.

Někteří katalánští politici a také místní média netajili nad rozhodnutím německého soudu nadšení a označili je za velké vítězství. Obžaloba ze vzpoury je závažnější a Puigdemontovi zejména kvůli ní hrozí desítky let vězení. 

Puigdemont obžalobu odmítá a tvrdí, že je politicky motivovaná. V den referenda o nezávislosti podle něj ze strany Katalánců nedošlo k žádnému násilí, které je předpokladem pro trestný čin vzpoury. Spolu s Puigdemontem čelí stejné obžalobě dvanáct dalších katalánských separatistů.

Katalánský politik byl ve spolkové republice zadržen koncem března, když se autem vracel z Finska do Belgie, kde do té doby žil v exilu. Proti jeho zadržení demonstrovaly už dříve desetitisíce lidí. Katalánští separatisté koncem března blokovali silniční tahy na jih Francie. Němečtí politici dali opakovaně najevo, že do diplomaticky citlivého případu vstupovat nechtějí.

Většinu máme my, upozorňuje Puigdemont

Separatistické strany v loňských prosincových volbách získaly v katalánském parlamentu většinu. Puigdemont nedávno svým příznivcům z vazby vzkázal, že neustoupí. „Aby to bylo všem jasné: Nevzdám se, nezřeknu se, nepodvolím se nezákonnému jednání těch, kteří prohráli u (volebních) uren,“ uvedl na Twitteru.

Zjevně s odkazem na ústřední vládu v Madridu pod vedením premiéra Mariana Rajoye kritizoval 55letý politik v příspěvku na Twitteru osoby, „které jsou ochotny zaplatit cenu za to, že opustí vládu práva ve prospěch ,jednoty vlasti‘“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Magyar v závěru kampaně hlásil brzký konec Orbána. Ten mluvil o míru

Šéf maďarského středopravicového opozičního hnutí Tisza Péter Magyar na závěr volební kampaně před nedělními parlamentními volbami ohlásil, že současný premiér Viktor Orbán po šestnácti letech skončí u moci. Orbán na shromáždění v Budapešti opakoval, že jedině jeho Fidesz zajistí, že Maďarsko nebude zavlečeno do války na Ukrajině.
před 40 mminutami

Američané jednají s Íránci v Pákistánu. Zahájili odminování Hormuzu

V Islámábádu začaly trojstranné mírové rozhovory mezi Íránem, USA a Pákistánem. Agentura AP s odkazem na Bílý dům píše, že američtí zástupci s íránskými protějšky jednají „tváří v tvář“. Americký viceprezident JD Vance i delegace z Teheránu předtím odděleně hovořili s pákistánským premiérem Šahbázem Šarífem. Nejmenovaný americký činitel popřel dřívější zprávy médií, že USA uvolnily některá íránská zmrazená aktiva, uvedla agentura Reuters. Podle webu BBC budou jednání pokračovat dlouho do noci.
08:25Aktualizovánopřed 55 mminutami

Rusko i těsně před zahájením klidu zbraní zabíjelo na Ukrajině

Nejméně dva lidé přišli o život při nočním ruském útoku na Oděsu na jihu Ukrajiny, oznámily místní úřady. Oběti hlásí i další oblasti. Útoky se uskutečnily krátce před plánovaným začátkem dočasného příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Podle úřadů v ruské Kurské oblasti Kyjev klid zbraní narušil, když krátce po jeho začátku údajně ukrajinský dron zranil tři lidi, tvrzení však nelze nezávisle ověřit. Rusko a Ukrajina si v sobotu vyměnily 175 válečných zajatců. Domů se vrací i sedm ruských civilistů.
09:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Babiš před volbami podpořil Orbána

Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedělními parlamentními volbami v Maďarsku podpořil Viktora Orbána, který se se svou stranou Fidesz uchází o páté funkční období v čele vlády za sebou. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív, míní Babiš. Naopak expremiér Petr Fiala (ODS) vyjádřil přesvědčení, že Orbán volby prohraje.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 2 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 2 hhodinami

Izraelské útoky v Libanonu a v Gaze mají oběti

Nehledě na příměří, které má na Blízkém východě platit, zabily izraelské údery na třech místech v Libanonu deset lidí, včetně tří záchranářů. S odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví to píše agentura AFP. Sedm lidí v noci zemřelo při izraelských útocích v Pásmu Gazy, uvedla palestinská civilní obrana. Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla ozbrojenou buňku teroristického hnutí Hamás.
15:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Británie odloží předání ostrovů s důležitou vojenskou základnou

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.
10:47Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...