Kvůli obžalobě ze vzpoury Puigdemonta nevydáme, vzkázalo Německo Madridu

Německý soud odmítl vydat Madridu katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta kvůli obžalobě ze vzpoury. Připustil ale jeho vydání kvůli zpronevěře. Puigdemont uspořádal loni na podzim v rozporu se španělskou ústavou referendum o nezávislosti Katalánska. Kdyby byl uznán vinným, hrozí mu desítky let za mřížemi.

Německý soud zároveň rozhodl o podmínečném propuštění katalánského separatistického vůdce z vazby, uvedla agentura DPA. Mimo jiné ale musí složit kauci ve výši 75 tisíc eur (1,9 milionu korun). Po zaplacení kauce se do vyřízení celé záležitosti bude muset jednou týdně hlásit německým úřadům.

Mluvčí vrchního zemského soudu ve Šlesvicku-Holštýnsku řekla, že Puigdemont nesmí opustit Německo, dokud se nerozhodne o jeho případném vydání. Pokud Německo žádosti Madridu o vydání vyhoví, Španělsko nebude smět stíhat Puigdemonta ze vzpoury, uvedla mluvčí podle agentury Reuters.

Spolková republika sice trestný čin vzpoury nezná, podle nejvyššího státního zastupitelství ve Šlesvicku-Holštýnsku je ale srovnatelný s německým trestným činem velezrady. Proti vydání do Španělska se může Puigdemont případně bránit i před německým ústavním soudem. Podle soudu ve Šlesvicku-Holštýnsku ale není patrné, že by Puigdemontovi ve Španělsku hrozilo politické pronásledování.

Španělští politici jsou zdrženliví, katalánští mluví o vítězství

Místopředsedkyně španělské vlády Soraya Saénzová de Santamaría a španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá v první reakci uvedli, že rozhodnutí německého soudu respektují. Vyvarovali se ale dalšího jeho hodnocení s poukazem na potřebu se seznámit s podrobnostmi rozhodnutí. Catalá k tomu dodal, že jde o prvoinstanční rozhodnutí a že může jít ještě o dlouhodobý proces.

Někteří katalánští politici a také místní média netajili nad rozhodnutím německého soudu nadšení a označili je za velké vítězství. Obžaloba ze vzpoury je závažnější a Puigdemontovi zejména kvůli ní hrozí desítky let vězení. 

Puigdemont obžalobu odmítá a tvrdí, že je politicky motivovaná. V den referenda o nezávislosti podle něj ze strany Katalánců nedošlo k žádnému násilí, které je předpokladem pro trestný čin vzpoury. Spolu s Puigdemontem čelí stejné obžalobě dvanáct dalších katalánských separatistů.

Katalánský politik byl ve spolkové republice zadržen koncem března, když se autem vracel z Finska do Belgie, kde do té doby žil v exilu. Proti jeho zadržení demonstrovaly už dříve desetitisíce lidí. Katalánští separatisté koncem března blokovali silniční tahy na jih Francie. Němečtí politici dali opakovaně najevo, že do diplomaticky citlivého případu vstupovat nechtějí.

Většinu máme my, upozorňuje Puigdemont

Separatistické strany v loňských prosincových volbách získaly v katalánském parlamentu většinu. Puigdemont nedávno svým příznivcům z vazby vzkázal, že neustoupí. „Aby to bylo všem jasné: Nevzdám se, nezřeknu se, nepodvolím se nezákonnému jednání těch, kteří prohráli u (volebních) uren,“ uvedl na Twitteru.

Zjevně s odkazem na ústřední vládu v Madridu pod vedením premiéra Mariana Rajoye kritizoval 55letý politik v příspěvku na Twitteru osoby, „které jsou ochotny zaplatit cenu za to, že opustí vládu práva ve prospěch ,jednoty vlasti‘“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal vrchního velitele armády Oleksandra Syrského. Nahradit ho má dosavadní velitel společných sil ukrajinské armády Mychajlo Drapatyj. Syrskému ukrajinský prezident vyjádřil vděčnost.
před 1 mminutou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 46 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 1 hhodinou

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 1 hhodinou

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 4 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.