Kuba nezvládá masy turistů, dochází pokoje i pivo

Komunistická Kuba se zvolna otevírá světu, nápor turistů ale nezvládá. Chybí pokoje, dopravní prostředky jsou přetížené, na internet se není snadné dostat a dochází i pivo.

Loni dorazil na Kubu rekordní počet turistů – přes 3,5 milionu. Ostrovní stát si oblíbili zejména Američané. Nedávno zde přistála první americká výletní loď od roku 1959. „Jen od začátku roku přijelo na 94 tisíc Američanů. To znamená nárůst o 93 procent,“ konstatoval kubánský ministr turistiky Manuel Marrero.

Turisty láká azurové moře, kouzlo omšelé koloniální Havany a v případě kubánských exulantů příbuzní, které často neviděli desetiletí. Zářivou tvář Kuby ukázala v úterý po letech první pompézní přehlídka z dílny Karla Lagerfelda.

Kvůli masám lidí ale ostrov praská ve švech. „Kuba musí modernizovat svou infrastrukturu, jestli má masovou turistiku zvládnout,“ míní turista Julio Ayala. Hotelových pokojů je málo a většina je zamluvená na půl druhého roku dopředu.

Soukromé pokoje je zase složité rezervovat přes internet, který je na ostrově buď cenzurovaný, nebo nedostupný. Turisté za pomalé připojení zaplatí v přepočtu i 150 korun za hodinu.

Někdy obtížně hledají místo v taxíku nebo v autobusu, jindy se místo večeře dozvědí, že potraviny došly. „Měli jsme problémy s rezervacemi zejména ve čtyř a pětihvězdičkových hotelech, takže někteří turisté museli změnit plány,“ podotkl Marrero.

Zatím Američané smějí na Kubu jen v organizovaných skupinách. Pokud ale Washington povolí individuální turistiku, na ostrov jich podle odhadů zamíří až 10 milionů ročně.

2 minuty
Kuba nezvládá turisty
Zdroj: ČT24

Vztahy Havany a Washingtonu byly na bodu mrazu víc než půl století – kvůli komunistické revoluci. Loni v létě ale země obnovily diplomatické vztahy a Spojené státy zmírnily obchodní embargo.

Minulý měsíc navštívil zemi dokonce americký prezident Barack Obama. Už v únoru podepsaly obě země dohodu o obnovení pravidelného leteckého spojení mezi oběma zeměmi, která umožní až 110 letů denně mezi USA a Havanou a dalšími devíti destinacemi na karibském ostrově.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 54 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...