Kuba a Spojené státy hodlají i nadále zlepšovat své vztahy, mají však odlišný pohled na otázky lidských práv a rozvíjení demokracie. Shodli se na tom lídři obou zemí Barack Obama a Raúl Castro na tiskové konferenci po jednání, která byla na kubánské poměry nevídaně otevřená. Castro označil za hlavní bariéru mezi oběma zeměmi trvající hospodářské embargo. Podle Obamy se Kuba v mnoha směrech zlepšila, ke zrušení blokády však bude třeba mimo jiné pokročit v respektování lidských práv.
Kuba se zlepšila, ale ještě musí pokročit v respektování práv, řekl Obama Castrovi
Kubánský komunistický vůdce povolil na začátku tiskové konference jednu otázku a přívalem dotazů, které se na něj přesto sesypaly, byl podle CNN viditelně zaskočen. Zato Obama pojal konferenci ve velmi uvolněném duchu a pobízel svého partnera k odpovědím na další a další otázky - zatímco Castro vyzýval novináře, aby se ptali raději Obamy.
Oba lídři se na předcházejícím více než dvě hodiny trvajícím jednání bavili o možnostech ekonomické spolupráce obou zemí. Za hlavní překážku úplné normalizace vztahů obou zemí označil Castro obchodní embargo, které podle něho brání ekonomickému rozvoji Kuby. Podle Obamy bude blokáda zrušena, není však vůbec jasné, kdy. Jeho vláda prý vyčerpala většinu možností k částečnému uvolňování embarga a nyní je řada na Kongresu. Úplné zrušení však záleží i na stupni zlepšování lidských práv na Kubě, dodal Obama.
Politické vězně propustím, než nastane noc, sliboval Castro
Ačkoli USA podle něho budou tato témata i nadále zdůrazňovat, vynutit změny na Kubě nemohou. Ještě letos by se však zástupci obou států měli sejít v Havaně k diskusi o otázkách lidských práv, například svobody projevu, uvedl Obama.
Castro prohlásil, že Kuba lidská práva respektuje. „Podle našeho názoru jsou občanská, politická, hospodářská, sociální a kulturní práva nedělitelná, vzájemně závislá a univerzální,“ ujistil. Žádná země podle něho není stoprocentní v dodržování mezinárodních standardů lidských práv, existují prý v tomto ohledu horší i lepší státy než Kuba.
„Dejte mi seznam politických vězňů a pustím je na svobodu, než nastane noc,“ odpověděl na novinářskou otázku, kolik má země politických vězňů. Předtím uvedl, že v některých věcech budou mít vlády obou zemí vždy odlišné názory.
Kubánská vláda obvykle argumentuje tím, že dotyční nejsou trestáni za jiné smýšlení, ale jako zvědové nebo žoldnéři financovaní ze zahraničí. Podle opozice se však od předloňského oznámení začátku normalizace vztahů obou zemí lidská práva na Kubě nezlepšila a desítky lidí jsou stále zadržovány a trestány kvůli svým názorům.
Castro jako druhý bod sváru jmenoval americkou základnu v zátoce Guantánamo na východě Kuby, kterou prý má Washington Havaně vrátit. USA mají pozemek v pronájmu již od roku 1903 a po teroristických útocích ze září 2001 tam zřídily kontroverzní věznici pro lidi podezřelé z terorismu. Kuba však tvrdí, že USA zabraly území nezákonně, a usiluje o jeho vrácení.
Obama přiletěl na ostrov v neděli, kdy ho přivítal kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. V doprovodu manželky Michelle a obou dcer si pak Obama udělal prohlídku staré Havany, která je od roku 1982 na seznamu světového dědictví UNESCO.
Setkal se také se zaměstnanci americké ambasády, což je tradiční bod programu amerických prezidentů při zahraničních návštěvách, říká zpravodaj ČT Martin Řezníček. „Jste nyní nejdůležitější vyslanci USA ve světě,“ prohlásil Obama před zaměstanci ambasády, kterou Spojené státy na Kubě znovu otevřely po více než půlstoletí loni v létě.
V ulicích Havany byli vidět hlavně policisté a cizinci
Obama během prvního dne na Kubě navštívil také havanskou katedrálu, kde se setkal s kardinálem Jaimem Ortegou, který hrál důležitou roli při jednání Havany s Washingtonem o obnovení vzájemných vztahů. Na náměstí u katedrály Obamu s rodinou uvítal dav lidí. Vstup do uzavřené oblasti byl ale přísně kontrolován a podle agentury AFP není jasné, jak byli lidé vybráni.
Podle agentury AFP byli takřka všichni lidé, kteří se pohybovali v části staré Havany, policisté či cizinci. Policisté byli často v civilu. Mezi asi dvacítkou lidí, kteří se před deštěm schovali na autobusové zastávce na hranici uzavřené bezpečnostní zóny, byli podle francouzské agentury jen dva Kubánci.
„Možná mě nechali projít, protože si mysleli, že když mám batoh, tak jsem turista,“ řekl na zastávce Ariel Hernández, zatímco druhý Kubánec se odmítl s novináři bavit. Hernández dodal, že úřady obyvatele nijak nepovzbuzovaly v tom, aby se snažili k bezpečnostní zóně přiblížit.
Nejočekávanější je Obamův úterní projev
Během pondělního dopoledne Barack Obama položil věnec na Náměstí revoluce u památníku kubánského hrdiny Josého Martího. „Toto je místo, které je spjaté s Fidelem Castrem jako s nikým jiným,“ uvedl Martin Řezníček s tím, že z památníku promlouval Castro k davům, konaly se tam vojenské přehlídky. „Je to obdoba Rudého náměstí v Moskvě,“ dodal Řezníček.
V úterý Obama pronese očekáváný projev ke Kubáncům a setká se také s kubánskými disidenty. Aby se prezident mohl na Kubě setkat, s kým bude chtít, bylo jednou z podmínek pro Obamův přílet. Odpoledne odletí na návštěvu Argentiny.
Přílet doprovázelo potlačení pochodu aktivistek i opravy fasád domů
Jen několik hodin před historickou návštěvou policie zasáhla proti desítkám členek opoziční skupiny Dámy v bílém. Členky, které tvoří především manželky politických vězňů, se každý týden scházejí ke mši v kostele a následnému tichému pochodu. „Teď není pro tuto návštěvu vhodná doba. Kdyby se věci měnily k lepšímu, byl by (Obama) velmi vítán. Ale není tomu tak. Nic se nezměnilo,“ prohlásila v neděli vůdkyně aktivistek Berta Solerová. Policie je většinou na několik hodin zadrží a k tomu došlo i v neděli.
Jako první štáb s kamerou byla ráno na místě Česká televize. Policie zatkla i jednoho kubánského novináře, který chtěl o shromáždění informovat, po zásahu mu tekla krev, popsal dění Martin Řezníček. „Režim zorganizoval protidemonstraci s hlasitou kulturní vložkou a tanečníky v ulicích, kteří se měli postarat o zábavu poté, co policejní autobusy s opozicí odjely,“ doplnil Řezníček.
V centru Havany se před příletem Obamy také malovaly fasády na cestě, kudy měl Obama procházet, opravovaly se chodníky nebo vysazovaly nové palmy před Kapitolem. To místní Kubánci nikdy neviděli, podotýká Martin Řezníček.