Další kubánsko-americké uvolnění: Po půlstoletí budou zase létat pravidelné linky

Spojené státy a Kuba podepsaly dohodu o obnovení pravidelného leteckého spojení mezi oběma zeměmi. Ta umožňuje až 110 letů denně mezi USA a Havanou a dalšími devíti destinacemi na karibském ostrově. Dosud existovalo přímé letecké spojení jen formou charterové dopravy, což pro cestující znamená například drahé letenky a přísné kontroly, které je nutí být na letišti čtyři hodiny před odletem.

Americké ministerstvo dopravy okamžitě po podpisu nové dohody vyzvalo aerolinky, aby do 2. března předkládaly žádosti na provozování linek pravidelné osobní a nákladní dopravy na Kubu. Ministerstvo pak bude rozhodovat o tom, kdo a z kterých amerických letišť bude na ostrov létat.

„S potěšením oznamujeme, že američtí dopravci budou mít možnost nových pravidelných linek na Kubu,“ prohlásil po podpisu americký ministr dopravy Anthony Foxx. Dohoda umožňuje každé z obou zemí provozovat až 20 zpátečních letů mezi USA a Havanou a také až deset zpátečních letů mezi USA a každým z devíti dalších mezinárodních letišť na Kubě. Celkem tedy 110 zpátečních letů denně. Dohoda nijak neomezuje charterové lety.

Po oteplování ve vztazích mezi Washingtonem a Havanou, které oznámili představitelé obou zemí v prosinci 2014, se zmírnily i podmínky pro cesty na Kubu. Zákaz cestování amerických občanů na Kubu platil od začátku 60. let jakou součást sankcí USA vůči komunistickému režimu na ostrově. Od loňského ledna nová pravidla stanoví dvanáct důvodů, kvůli nimž mohou Američané na Kubu jet, aniž by museli žádat o svolení úřadů. Důvody mohou být například návštěva rodiny, novinářská aktivita, vzdělávání, výstavy, sportovní soutěže či humanitární projekty.

Spojené státy a Kuba obnovily diplomatické vztahy loni v červenci po více než padesáti letech. Od té doby uvolňují Spojené státy vůči Kubě některá omezení, stále však platí pro americké investice na Kubě hospodářské embargo, které USA zavedly začátkem 60. let mimo jiné v reakci na zestátnění zahraničních společností komunistickým kubánským režimem.

Hospodářské embargo může zrušit pouze Kongres USA, v němž mají většinu republikáni. Demokratický prezident Barack Obama ale využívá svých pravomocí k uvolnění obchodních aktivit, které embargo výslovně nezakazuje. Například před pár dny vláda schválila vybudování první americké továrny na Kubě po více než půlstoletí. Firma Cleber má montovat ve zvláštní ekonomické zóně nedaleko Havany malotraktory pro soukromé kubánské zemědělce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropský soud nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za střety v Oděse z roku 2014

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.
před 20 mminutami

Rusko podle Putinova poradce odmítá příměří

Rusko podle Putinova poradce Jurije Ušakova americkým návrhem na třicetidenní příměří na Ukrajině nic nezíská. Řekl to před jednáním s delegací z USA. Kreml považuje plány za uspěchané a požaduje, aby v nich byly zahrnuty ruské zájmy. Dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem počítá s klidem zbraní jak ve vzduchu, tak na vodě i na frontě. Do země dorazil zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff, podle listu Kommersant s ním má ve čtvrtek večer jednat ruský vládce Vladimir Putin.
05:30Aktualizovánopřed 42 mminutami

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu debatují v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). K jeho schválení jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla balík podpořit.
před 43 mminutami

Tádžikistán a Kyrgyzstán se po desítkách let dohodly na hranicích

Prezidenti Tádžikistánu a Kyrgyzstánu Imomali Rachmon a Sadyr Žaparov podepsali ve čtvrtek v Biškeku dohodu o hranicích, uvedly tiskové agentury. Spory o hranice – a především o kontrolu nad vodními zdroji – vedly dříve ke konfliktům, naposledy na podzim 2022, a to s desítkami mrtvých.
před 1 hhodinou

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 1 hhodinou

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Belgie vyšetřuje možnou korupci v europarlamentu spojenou s Čínou

Belgická policie vyšetřuje možné uplácení europoslanců čínskou telekomunikační firmou Huawei. Píše to deník Le Soir nebo web Politico. Policisté podle médií zadrželi několik lidí a provedli domovní prohlídky na jednadvaceti adresách spojených s lobbisty pracujícími pro čínského výrobce chytrých telefonů.
před 3 hhodinami

Reportéři EBU zmapovali ruské hybridní útoky v Evropě

Nevyhlášená válka po celé Evropě se nevede konvenčními zbraněmi, ale pomocí sabotáží i dezinformací. Podezřelá je Moskva a motiv je zřejmý – destabilizace západních demokracií. Mezinárodní projekt řady novinářů z veřejnoprávních stanic sdružených v Evropské vysílací unii EBU prověřoval celkem osm desítek podezřelých incidentů a u většiny z nich investigativci popsali ruské angažmá. Na vyšetřování se podílela i Česká televize.
před 9 hhodinami
Načítání...