Krym chce jednoznačně do ruské náruče

Simferopol – Po zpracování poloviny hlasovacích lístků oznámila sčítací komise, že pro připojení k Ruské federaci se vyslovilo 95,5 procenta voličů. Referendum oficiálně skončilo v 19 hodin SEČ. Šéf komise Michail Malyšev později oznámil, že hlasovat přišlo ve 27 územních celcích 82,7 procenta oprávněných voličů. Podle Malyševa si na průběh referenda nikdo nestěžoval, prohlásil ho tedy za platné. Spojené státy americké referendum odmítly, Bílý dům bezprostředně po skončení hlasování Moskvě vzkázal, že intervenci zaplatí sankcemi. Ruský prezident Vladimir Putin ale uvedl, že referendum je v souladu s mezinárodním právem a Rusko bude respektovat jeho výsledek.

Hlavní události dne na Ukrajině:

  • V 19:00 SEČ skončilo na Krymu referendum.
  • Většina voličů se podle předběžných výsledků vyslovila pro připojení k Rusku.
  • Výsledky krymského referenda neuznávají ani USA ani EU.
  • Ukrajinský a ruský ministr obrany se dohodli na příměří na Krymu do 21. března.

„Dnešní hlasování bylo velmi emotivní a úměrně tomu lidé vlastně ani nemají představu, co bude dál. Referendum připomínalo jakýsi uzavřený ruský večírek, který nepřipouštěl jiný výsledek než připojení k Rusku. Na hlasy lidí, kteří upozorňovali na to, že nelze pořádat referendum pod hlavněmi 20 tisíc vojáků, nebyl brán zřetel,“ popsal hlasovací den zpravodaj ČT Josef Pazderka. Připomněl, že praktické důsledky výsledku, tedy třeba dodávky plynu, elektřiny, vody nebo osud ukrajinských vojáků na místních základnách, zůstávají otevřené.

Voliči se v referendu rozhodovali mezi dvěma otázkami, z nichž ani jedna ale fakticky neznamená odmítnutí připojení k Rusku:

  • Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace?
  • Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny?

Ve skutečnosti se ale příliš neliší proto, že Ústava z roku 1992, přijatá v době rozpadu SSSR, už na Krymu dávno neplatí. Krymu dávala mimořádně rozsáhlou autonomii až do oddělení od zbytku země. Druhá otázka referenda je tudíž jen pomalejší variantou cesty do Ruska.

V Sevastopolu, který platí za silnou proruskou baštu, doprovázely hlasování během dne zpěvy a předběžné oslavy výsledku, o němž tu nikdo nepochyboval. Po uzavření místností se na místním Leninově náměstí shromáždil dav lidí k veřejné, oficiální oslavě.

Počítejte se sankcemi vzkazuje Rusku Bílý dům

Mluvčí Bílého domu Jay Carney prohlásil po uzavření hlasovacích místností na Krymu, že „vojenská intervence a porušení mezinárodního práva bude pro Rusko znamenat zvýšené náklady, nejen kvůli opatřením, která uplatní Spojené státy a naši spojenci, ale i v přímém důsledku destabilizujících akcí samotného Ruska“.

Oslavy výsledků referenda v krymském Simferopolu
Zdroj: Sadat/ČTK/ZUMA/Sadat

Moskva si referendum, které Kyjev odmítl jako nelegální, pohlídala vojenskými jednotkami na poloostrově. Kvůli jejich účasti chce Západ sáhnout k sankcím. Hovoří se o zákazu vydávání víz pro vedoucí ruské představitele i o ekonomických postizích ruských firem. Washington dnes v reakci na referendum prohlásil, že nehodlá tolerovat „násilné zabrání území jednoho státu jiným“.

Sobotka: Evropa nesmí postupovat hystericky

Na výsledek krymského referenda musí Evropa reagovat s  rozmyslem, řekl český premiér Bohuslav Sobotka v rozhovoru s německým listem Handelsblatt. Evropský postoj musí být jednotný, klidný i důsledný. V žádném případě však Evropa nesmí jednat hystericky, zdůraznil Sobotka. „Linie Evropy se musí být jednotná, pokojná, důsledná a důkladná. V žádném případě Evropa nesmí postupovat hystericky,“ řekl Sobotka.

Referendum je legální, trvá na svém Putin

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonátu se svým americkým protějškem Barackem Obamou prohlásil, že referendum bylo v souladu s mezinárodním právem. Putin podle prohlášení Kremlu v telefonátu se šéfem Bílého domu označil hlasování za legitimní a řekl, že obyvatelé poloostrova vyjádřili v referendu obavy z toho, jak Kyjev selhal v ochraně rusky mluvících lidí před násilím proti nim. Putin prý Obamovi řekl, že Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) by svou pozorovatelskou misi měla kvůli násilí na rusky mluvících lidech rozmístit po celé Ukrajině.

Obama naopak svému ruskému protěšku řekl, že Spojené státy a jejich evropští spojenci jsou připraveni Rusko zatížit „dodatečnými náklady“ za narušení ukrajinské svrchovanosti,  informoval Bílý dům. Dále Obama šéfovi Kremlu řekl, že ukrajinskou krizi lze stále vyřešit diplomatickými prostředky, ale pouze v tom případě, že ruská armáda přestane podnikat „vpády“ na Ukrajinu.

Ukrajinská krize podrobně na webu ČT24:

VÝSLEDKY: Krym chce jednoznačně do ruské náruče
REAKCE: Podle Zaorálka se ocitlo Rusko v izolaci
KRYM: 
O referendum byl velký zájem
KYJEV: Příměří do pátku, slíbili si ruský a ukrajinský ministr
PRAHA: Politika dobré vůle podle Kalouska na Krymu prohrála
REFERENDUM: Krymská krize nekončí, jen se posouvá na vyšší úroveň
OBRAZEM: Jak se volí na Krymu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 7 mminutami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 55 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 4 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 5 hhodinami
Načítání...