Královnu Alžbětu II. trápí zdravotní problémy. Novou schůzi britského parlamentu místo ní zahájil princ Charles

Britská královna Alžběta II. v úterý kvůli zdravotním problémům nezahájila nové zasedací období parlamentu, ceremonie se nezúčastnila poprvé od roku 1963. Šestadevadesátiletá panovnice má problémy s pohyblivostí. Při tradičním vystoupení před oběma komorami Westminsteru ji zastoupil její syn princ Charles, který přednesl legislativní program vlády.

„Královna má nadále občasné problémy s pohyblivostí a po konzultaci se svými lékaři se neochotně rozhodla, že se zítřejšího (úterního) zahájení zasedání parlamentu nezúčastní,“ uvedl Buckinghamský palác v prohlášení. Rozhodnutí přišlo na poslední chvíli, v posledních 24 hodinách před projevem.

Za 70 let svého panování Alžběta II. vynechala zahájení zasedání parlamentu jen dvakrát - v letech 1959 a 1963, v obou případech kvůli těhotenství. „Je to výjimečné,“ řekl zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal.

Královnin proslov, který připravuje vláda, letos přednesl následník trůnu princ Charles. Zahájení zasedacího období parlamentu se zúčastnil také královnin vnuk princ William, který je druhý v linii následnictví. 

Panovnice od loňského podzimu, kdy strávila noc v nemocnici, zřídka opouští hrad Windsor u Londýna. V únoru prodělala covid-19. Královská rodina nedávno oznámila, že Alžběta se letos nezúčastní tradičních slavností v zahradách Buckinghamského paláce. Zatím není jasné, zda bude přítomna při oslavách 70. výročí svého nástupu na trůn. Buckinghamský palác uvedl, že to plánuje, ale zatím svou účast nebude potvrzovat.

„Mnozí si kladou otázku, co se bude dít dál, jak bude vypadat platinové jubileum, které se chystá příští měsíc,“ popsal Vostal. Připomněl, že královna sama přiznala problémy s pohybem při nedávné návštěvě vysokých představitelů armády na hradě Windsor, na veřejnosti mluvila i o vyčerpání po nákaze koronavirem.

Palác odmítl uvést podrobnosti o Alžbětině onemocnění, ale jeden ze zdrojů Reuters řekl, že souvisí s problémy, které měla v loňském roce.

Nahrávám video

Schvalování programu by mělo být jen formálním krokem

Zákonodárci budou o projevu, který letos místo královny přednesl Charles, několik dní debatovat a nakonec o něm hlasovat. Jde ale jen o formalitu. Toto hlasování naposledy v roce 1924 prohrál konzervativní premiér Stanley Baldwin, který ve volbách měsíc předtím přišel o parlamentní většinu.

Během projevu představil princ Charles program vlády Borise Johnsona, který se po covidu vrátil k převolebním slibům. Řešit tak má regionální nerovnosti v Británii a maximalizovat svobody po brexitu.

„Vláda Jejího Veličenstva bude podporovat hospodářský růst s cílem zlepšit životní úroveň a financovat udržitelné investice do veřejných služeb. To bude podpořeno odpovědným přístupem k veřejným financím, snižováním dluhu a zároveň reformou a snižováním daní,“ řekl Charles v parlamentu.

Vláda představila celkem 38 návrhů zákonů, mezi nimi i opatření na oživení britských hlavních ulic, boje proti praní peněz či zatraktivnění Londýna pro globální investory po brexitu. Johnson a jeho vláda se snaží upřít pozornost k tomu, co nazývají „skutečnými problémy“ lidí, a odvrátit ji od skandálů s porušování covidových opatření v premiérově rezidenci, připomíná Reuters.

V době klesajících preferencí Konzervativní strany je vláda také pod tlakem, aby řešila rostoucí krizi životních nákladů. Program vlády ovšem nenabídl žádná konkrétní opatření, která by lidem poskytla pomoc s placením rostoucích účtů. Britská centrální banka minulý týden uvedla, že Británii hrozí recese a inflace vyšší než deset procent.

Johnsonovi konzervativci minulý týden v místních volbách utrpěli citelnou porážku. Úbytek voličů především v jižní Anglii analytici přičítají zejména skandálům a stoupajícím životním nákladům. Některé členy jeho strany to přimělo vyzvat Johnsona, aby konzervativce nasměroval zpět k tradičnějšímu programu, jako je snižování daní.

Parlamentní schůze v Británii běžně trvá zhruba 12 měsíců. Na jejím konci zanikají všechny rozpracované návrhy zákonů a vláda následně prostřednictvím projevu královny při zahájení nové schůze představuje legislativní plány pro další období. Mezi dvěma schůzemi je přestávka, většinou třítýdenní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 3 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 10 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 13 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 16 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 18 hhodinami

Evropský pohled