Královnu Alžbětu II. trápí zdravotní problémy. Novou schůzi britského parlamentu místo ní zahájil princ Charles

Britská královna Alžběta II. v úterý kvůli zdravotním problémům nezahájila nové zasedací období parlamentu, ceremonie se nezúčastnila poprvé od roku 1963. Šestadevadesátiletá panovnice má problémy s pohyblivostí. Při tradičním vystoupení před oběma komorami Westminsteru ji zastoupil její syn princ Charles, který přednesl legislativní program vlády.

„Královna má nadále občasné problémy s pohyblivostí a po konzultaci se svými lékaři se neochotně rozhodla, že se zítřejšího (úterního) zahájení zasedání parlamentu nezúčastní,“ uvedl Buckinghamský palác v prohlášení. Rozhodnutí přišlo na poslední chvíli, v posledních 24 hodinách před projevem.

Za 70 let svého panování Alžběta II. vynechala zahájení zasedání parlamentu jen dvakrát - v letech 1959 a 1963, v obou případech kvůli těhotenství. „Je to výjimečné,“ řekl zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal.

Královnin proslov, který připravuje vláda, letos přednesl následník trůnu princ Charles. Zahájení zasedacího období parlamentu se zúčastnil také královnin vnuk princ William, který je druhý v linii následnictví. 

Panovnice od loňského podzimu, kdy strávila noc v nemocnici, zřídka opouští hrad Windsor u Londýna. V únoru prodělala covid-19. Královská rodina nedávno oznámila, že Alžběta se letos nezúčastní tradičních slavností v zahradách Buckinghamského paláce. Zatím není jasné, zda bude přítomna při oslavách 70. výročí svého nástupu na trůn. Buckinghamský palác uvedl, že to plánuje, ale zatím svou účast nebude potvrzovat.

„Mnozí si kladou otázku, co se bude dít dál, jak bude vypadat platinové jubileum, které se chystá příští měsíc,“ popsal Vostal. Připomněl, že královna sama přiznala problémy s pohybem při nedávné návštěvě vysokých představitelů armády na hradě Windsor, na veřejnosti mluvila i o vyčerpání po nákaze koronavirem.

Palác odmítl uvést podrobnosti o Alžbětině onemocnění, ale jeden ze zdrojů Reuters řekl, že souvisí s problémy, které měla v loňském roce.

7 minut
Zdravotní problémy britské královny Alžběty II.
Zdroj: ČT24

Schvalování programu by mělo být jen formálním krokem

Zákonodárci budou o projevu, který letos místo královny přednesl Charles, několik dní debatovat a nakonec o něm hlasovat. Jde ale jen o formalitu. Toto hlasování naposledy v roce 1924 prohrál konzervativní premiér Stanley Baldwin, který ve volbách měsíc předtím přišel o parlamentní většinu.

Během projevu představil princ Charles program vlády Borise Johnsona, který se po covidu vrátil k převolebním slibům. Řešit tak má regionální nerovnosti v Británii a maximalizovat svobody po brexitu.

„Vláda Jejího Veličenstva bude podporovat hospodářský růst s cílem zlepšit životní úroveň a financovat udržitelné investice do veřejných služeb. To bude podpořeno odpovědným přístupem k veřejným financím, snižováním dluhu a zároveň reformou a snižováním daní,“ řekl Charles v parlamentu.

Vláda představila celkem 38 návrhů zákonů, mezi nimi i opatření na oživení britských hlavních ulic, boje proti praní peněz či zatraktivnění Londýna pro globální investory po brexitu. Johnson a jeho vláda se snaží upřít pozornost k tomu, co nazývají „skutečnými problémy“ lidí, a odvrátit ji od skandálů s porušování covidových opatření v premiérově rezidenci, připomíná Reuters.

V době klesajících preferencí Konzervativní strany je vláda také pod tlakem, aby řešila rostoucí krizi životních nákladů. Program vlády ovšem nenabídl žádná konkrétní opatření, která by lidem poskytla pomoc s placením rostoucích účtů. Britská centrální banka minulý týden uvedla, že Británii hrozí recese a inflace vyšší než deset procent.

Johnsonovi konzervativci minulý týden v místních volbách utrpěli citelnou porážku. Úbytek voličů především v jižní Anglii analytici přičítají zejména skandálům a stoupajícím životním nákladům. Některé členy jeho strany to přimělo vyzvat Johnsona, aby konzervativce nasměroval zpět k tradičnějšímu programu, jako je snižování daní.

Parlamentní schůze v Británii běžně trvá zhruba 12 měsíců. Na jejím konci zanikají všechny rozpracované návrhy zákonů a vláda následně prostřednictvím projevu královny při zahájení nové schůze představuje legislativní plány pro další období. Mezi dvěma schůzemi je přestávka, většinou třítýdenní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán vypustil rakety na americkou základnu, Katar je zachytil

Írán v pondělí večer vyslal rakety na americkou základnu al-Udajd v Kataru. Označil to jako odvetu za americký nálet na íránská jaderná zařízení v noci na neděli. Katar následně oznámil, že se jeho protivzdušné obraně podařilo úder úspěšně zachytit a nikdo nebyl zraněn ani nezemřel. Americký prezident Donald Trump označil íránskou reakci na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Kataru, který věc považuje za vážné narušení vlastní suverenity, vyjádřily podporu další země v Perském zálivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izrael podle armády dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hormuzský průliv je ropná tepna, kterou může Írán ucpat. Naštěstí existuje bypass

Z hlediska světové ekonomiky existuje jen málo tak důležitých míst, jako je Hormuzský průliv. Představuje totiž jedinou možnost, jak se dá tankery přepravovat ropa z Perského zálivu, kde se těží, do zbytku světa. A jeho severní část kontroluje Írán, který by ho mohl v reakci na útoky Izraele a USA uzavřít.
před 7 hhodinami

Kyjev hlásí po ruských útocích devět mrtvých a desítky zraněných

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně devět lidí a dalších více než třicet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny. Ruská balistická střela navečer zasáhla školu v ukrajinské Oděské oblasti. Podle šéfa oblastní správy zemřeli dva lidé.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rutte: Nová hranice výdajů na obranu zvýší bezpečnost a přinese pracovní místa

Šéf NATO Mark Rutte na tiskové konferenci nastínil témata summitu Severoatlantické aliance, který se koná v úterý a ve středu v nizozemském Haagu. Očekává se, že lídři členských států proberou zejména zvyšování výdajů na obranu, podporu Ukrajiny, která se už více než tři roky brání ruské invazi, a situaci na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jen dvě lžičky kaše denně. Lídr běloruské opozice popsal věznění

„Je to rozhodně mučení,“ řekl o uvěznění běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski v rozhovoru pro AP. Agentura píše, že po několika letech za mřížemi politik zhubl přes padesát kilogramů a je téměř k nepoznání. Cichanouski se dostal na svobodu v sobotu poté, co jej společně s dalšími politickými vězni propustil běloruský vládce Alexandr Lukašenko – podle všeho na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
před 11 hhodinami

Satelit vyfotil íránská nukleární zařízení poničená bombardováním USA

Satelity společnosti Maxar vyfotily tři jaderné provozy, které se staly v noci na neděli terčem amerického bombardování. Zasažena byla nukleární zařízení Ísfahán, Natanz a Fordo. Prezident Spojených států Donald Trump údery zdůvodnil tím, že chce zabránit Íránu v získání jaderné bomby. Teherán popírá, že by se o to snažil. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poděkoval USA, že zakročily proti nejnebezpečnějšímu režimu, který ohrožuje existenci Izraele.
před 15 hhodinami

Z Izraele mohou začít znovu odlétat turisté, zatím po padesáti v každém letu

Z izraelského mezinárodního Ben Gurionova letiště by v pondělí měla odletět první letadla s cestujícími. Půjde o první repatriační lety od 13. června, kdy Izrael uzavřel vzdušný prostor kvůli válce s Íránem, informoval server The Times of Israel (ToI). Odlety s cestujícími byly dosud zakázané, minulý týden povolila izraelská vláda repatriační přílety s Izraelci uvázlými v cizině.
před 15 hhodinami
Načítání...