Královnu Alžbětu II. trápí zdravotní problémy. Novou schůzi britského parlamentu místo ní zahájil princ Charles

Britská královna Alžběta II. v úterý kvůli zdravotním problémům nezahájila nové zasedací období parlamentu, ceremonie se nezúčastnila poprvé od roku 1963. Šestadevadesátiletá panovnice má problémy s pohyblivostí. Při tradičním vystoupení před oběma komorami Westminsteru ji zastoupil její syn princ Charles, který přednesl legislativní program vlády.

„Královna má nadále občasné problémy s pohyblivostí a po konzultaci se svými lékaři se neochotně rozhodla, že se zítřejšího (úterního) zahájení zasedání parlamentu nezúčastní,“ uvedl Buckinghamský palác v prohlášení. Rozhodnutí přišlo na poslední chvíli, v posledních 24 hodinách před projevem.

Za 70 let svého panování Alžběta II. vynechala zahájení zasedání parlamentu jen dvakrát - v letech 1959 a 1963, v obou případech kvůli těhotenství. „Je to výjimečné,“ řekl zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal.

Královnin proslov, který připravuje vláda, letos přednesl následník trůnu princ Charles. Zahájení zasedacího období parlamentu se zúčastnil také královnin vnuk princ William, který je druhý v linii následnictví. 

Panovnice od loňského podzimu, kdy strávila noc v nemocnici, zřídka opouští hrad Windsor u Londýna. V únoru prodělala covid-19. Královská rodina nedávno oznámila, že Alžběta se letos nezúčastní tradičních slavností v zahradách Buckinghamského paláce. Zatím není jasné, zda bude přítomna při oslavách 70. výročí svého nástupu na trůn. Buckinghamský palác uvedl, že to plánuje, ale zatím svou účast nebude potvrzovat.

„Mnozí si kladou otázku, co se bude dít dál, jak bude vypadat platinové jubileum, které se chystá příští měsíc,“ popsal Vostal. Připomněl, že královna sama přiznala problémy s pohybem při nedávné návštěvě vysokých představitelů armády na hradě Windsor, na veřejnosti mluvila i o vyčerpání po nákaze koronavirem.

Palác odmítl uvést podrobnosti o Alžbětině onemocnění, ale jeden ze zdrojů Reuters řekl, že souvisí s problémy, které měla v loňském roce.

Nahrávám video

Schvalování programu by mělo být jen formálním krokem

Zákonodárci budou o projevu, který letos místo královny přednesl Charles, několik dní debatovat a nakonec o něm hlasovat. Jde ale jen o formalitu. Toto hlasování naposledy v roce 1924 prohrál konzervativní premiér Stanley Baldwin, který ve volbách měsíc předtím přišel o parlamentní většinu.

Během projevu představil princ Charles program vlády Borise Johnsona, který se po covidu vrátil k převolebním slibům. Řešit tak má regionální nerovnosti v Británii a maximalizovat svobody po brexitu.

„Vláda Jejího Veličenstva bude podporovat hospodářský růst s cílem zlepšit životní úroveň a financovat udržitelné investice do veřejných služeb. To bude podpořeno odpovědným přístupem k veřejným financím, snižováním dluhu a zároveň reformou a snižováním daní,“ řekl Charles v parlamentu.

Vláda představila celkem 38 návrhů zákonů, mezi nimi i opatření na oživení britských hlavních ulic, boje proti praní peněz či zatraktivnění Londýna pro globální investory po brexitu. Johnson a jeho vláda se snaží upřít pozornost k tomu, co nazývají „skutečnými problémy“ lidí, a odvrátit ji od skandálů s porušování covidových opatření v premiérově rezidenci, připomíná Reuters.

V době klesajících preferencí Konzervativní strany je vláda také pod tlakem, aby řešila rostoucí krizi životních nákladů. Program vlády ovšem nenabídl žádná konkrétní opatření, která by lidem poskytla pomoc s placením rostoucích účtů. Britská centrální banka minulý týden uvedla, že Británii hrozí recese a inflace vyšší než deset procent.

Johnsonovi konzervativci minulý týden v místních volbách utrpěli citelnou porážku. Úbytek voličů především v jižní Anglii analytici přičítají zejména skandálům a stoupajícím životním nákladům. Některé členy jeho strany to přimělo vyzvat Johnsona, aby konzervativce nasměroval zpět k tradičnějšímu programu, jako je snižování daní.

Parlamentní schůze v Británii běžně trvá zhruba 12 měsíců. Na jejím konci zanikají všechny rozpracované návrhy zákonů a vláda následně prostřednictvím projevu královny při zahájení nové schůze představuje legislativní plány pro další období. Mezi dvěma schůzemi je přestávka, většinou třítýdenní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 52 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 3 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 5 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 5 hhodinami

Kalifornští hasiči zápolí s rozsáhlým lesním požárem nedaleko Los Angeles

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.
před 5 hhodinami

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 6 hhodinami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 7 hhodinami
Načítání...