Královnu Alžbětu II. trápí zdravotní problémy. Novou schůzi britského parlamentu místo ní zahájil princ Charles

Britská královna Alžběta II. v úterý kvůli zdravotním problémům nezahájila nové zasedací období parlamentu, ceremonie se nezúčastnila poprvé od roku 1963. Šestadevadesátiletá panovnice má problémy s pohyblivostí. Při tradičním vystoupení před oběma komorami Westminsteru ji zastoupil její syn princ Charles, který přednesl legislativní program vlády.

„Královna má nadále občasné problémy s pohyblivostí a po konzultaci se svými lékaři se neochotně rozhodla, že se zítřejšího (úterního) zahájení zasedání parlamentu nezúčastní,“ uvedl Buckinghamský palác v prohlášení. Rozhodnutí přišlo na poslední chvíli, v posledních 24 hodinách před projevem.

Za 70 let svého panování Alžběta II. vynechala zahájení zasedání parlamentu jen dvakrát - v letech 1959 a 1963, v obou případech kvůli těhotenství. „Je to výjimečné,“ řekl zpravodaj ČT v Londýně Bohumil Vostal.

Královnin proslov, který připravuje vláda, letos přednesl následník trůnu princ Charles. Zahájení zasedacího období parlamentu se zúčastnil také královnin vnuk princ William, který je druhý v linii následnictví. 

Panovnice od loňského podzimu, kdy strávila noc v nemocnici, zřídka opouští hrad Windsor u Londýna. V únoru prodělala covid-19. Královská rodina nedávno oznámila, že Alžběta se letos nezúčastní tradičních slavností v zahradách Buckinghamského paláce. Zatím není jasné, zda bude přítomna při oslavách 70. výročí svého nástupu na trůn. Buckinghamský palác uvedl, že to plánuje, ale zatím svou účast nebude potvrzovat.

„Mnozí si kladou otázku, co se bude dít dál, jak bude vypadat platinové jubileum, které se chystá příští měsíc,“ popsal Vostal. Připomněl, že královna sama přiznala problémy s pohybem při nedávné návštěvě vysokých představitelů armády na hradě Windsor, na veřejnosti mluvila i o vyčerpání po nákaze koronavirem.

Palác odmítl uvést podrobnosti o Alžbětině onemocnění, ale jeden ze zdrojů Reuters řekl, že souvisí s problémy, které měla v loňském roce.

7 minut
Zdravotní problémy britské královny Alžběty II.
Zdroj: ČT24

Schvalování programu by mělo být jen formálním krokem

Zákonodárci budou o projevu, který letos místo královny přednesl Charles, několik dní debatovat a nakonec o něm hlasovat. Jde ale jen o formalitu. Toto hlasování naposledy v roce 1924 prohrál konzervativní premiér Stanley Baldwin, který ve volbách měsíc předtím přišel o parlamentní většinu.

Během projevu představil princ Charles program vlády Borise Johnsona, který se po covidu vrátil k převolebním slibům. Řešit tak má regionální nerovnosti v Británii a maximalizovat svobody po brexitu.

„Vláda Jejího Veličenstva bude podporovat hospodářský růst s cílem zlepšit životní úroveň a financovat udržitelné investice do veřejných služeb. To bude podpořeno odpovědným přístupem k veřejným financím, snižováním dluhu a zároveň reformou a snižováním daní,“ řekl Charles v parlamentu.

Vláda představila celkem 38 návrhů zákonů, mezi nimi i opatření na oživení britských hlavních ulic, boje proti praní peněz či zatraktivnění Londýna pro globální investory po brexitu. Johnson a jeho vláda se snaží upřít pozornost k tomu, co nazývají „skutečnými problémy“ lidí, a odvrátit ji od skandálů s porušování covidových opatření v premiérově rezidenci, připomíná Reuters.

V době klesajících preferencí Konzervativní strany je vláda také pod tlakem, aby řešila rostoucí krizi životních nákladů. Program vlády ovšem nenabídl žádná konkrétní opatření, která by lidem poskytla pomoc s placením rostoucích účtů. Britská centrální banka minulý týden uvedla, že Británii hrozí recese a inflace vyšší než deset procent.

Johnsonovi konzervativci minulý týden v místních volbách utrpěli citelnou porážku. Úbytek voličů především v jižní Anglii analytici přičítají zejména skandálům a stoupajícím životním nákladům. Některé členy jeho strany to přimělo vyzvat Johnsona, aby konzervativce nasměroval zpět k tradičnějšímu programu, jako je snižování daní.

Parlamentní schůze v Británii běžně trvá zhruba 12 měsíců. Na jejím konci zanikají všechny rozpracované návrhy zákonů a vláda následně prostřednictvím projevu královny při zahájení nové schůze představuje legislativní plány pro další období. Mezi dvěma schůzemi je přestávka, většinou třítýdenní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...