Rakouský vicekancléř a předseda populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinz-Christian Strache vyvolal na Balkáně diplomatické pozdvižení. Při návštěvě Bělehradu v rozhovoru pro srbský deník prohlásil, Kosovo je součástí Srbska. Vídeň přitom uznává nezávislost Prištiny – a šéf Svobodných se následně snažil svá slova mírnit.
„Kosovo je nepochybně součástí Srbska. Uznání Kosova ze strany Rakouska jsme ostře kritizovali, nyní je to skutečnost a už ji nelze změnit,“ citoval bělehradský deník Politika Stracheho nedělní vyjádření.
Mluvčí předsedy FPÖ Martin Glier sice výrok záhy dementoval, ale agentura APA zjistila, že v německém originále písemně předaných odpovědí se znění zmíněné pasáže doslova shoduje s otištěnou citací.
Samotný Strache proto při pondělním setkání s tiskem svá slova relativizoval. Pouze prý zdůraznil, že podle srbského práva je Kosovo nadále součástí Srbska. „To jsem konstatoval, ale také jsem konstatoval, že Rakouská republika se rozhodla uznat prohlášení o nezávislosti Kosova,“ poznamenal. „Realitou a faktem“ je podle něj i to, že Srbsko Kosovo nadále považuje za součást Srbska i ve smyslu rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1244.
Na zmíněnou rezoluci z roku 1999 se často odvolávají odpůrci kosovské nezávislosti. Rezoluce po bombardování bývalé Jugoslávie silami NATO stanovila nad Kosovem mezinárodní správu, ale zároveň potvrdila, že tato oblast zůstává součástí Jugoslávie, kterou tehdy tvořily Srbsko a Černá Hora. O legálnosti vyhlášení nezávislosti Kosova rozhodoval Mezinárodní soudní dvůr OSN (ICJ) v Haagu, který v červenci 2010 dospěl k závěru, že mezinárodní právo nebylo vyhlášením samostatnosti porušeno.
Omluvy z Vídně, potěšení v Bělehradě
Slova rakouského vicekancléře musela mírnit i rakouská ministryně zahraničí (za FPÖ) Karin Kneisslová dnes ujistila, že rakouské uznání Kosova nelze zpochybňovat. „Je to nezvratná skutečnost, a nelze to změnit.“ Zároveň však poukázala na to, že mezinárodněprávní status Kosova není v Evropské unii zcela vyjasněn a že malou zemi, která oslaví v sobotu deset let od vyhlášení nezávislosti, neuznává pět z 28 členských států EU.
Výroky Stracheho kritizovala opozice i někteří evropští politici. Šéf rakouských lidovců (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze v Evropském parlamentu Othmar Karas řekl, že „tento nový útok proti mírovému uspořádání na západním Balkáně“ ho šokoval. Významný politik bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Bernd Posselt dokonce Stracheho vyzval k odstoupení, „protože zjevně opět zpochybnil nezávislost Kosovské republiky“.
V samotném Srbsku naopak zněla Stracheho slova liběji. Šéf zdejší diplomacie Ivica Dačić politikovi poděkoval za to, že „svůj postoj ke Kosovu nezměnil“ ani poté, co vstoupil do vlády. Kritiku, která se na Stracheho snesla kvůli rozhovoru, prý nechápe. Podle něj stabilitu Balkánu podrývají právě ty státy, které uznaly jednostrannou deklaraci nezávislosti Kosova. Dosud tak učinilo 116 zemí.
