Ve Francii o půlnoci skončil po takřka dvou letech výjimečný stav zavedený po útocích v Paříži, při nichž zemřelo 130 lidí. Mimořádná opatření umožnila nasazení tisíců vojáků v ulicích a tisíce razií i bez povolení soudu. Desítky lidí jsou v domácím vězení a 23 osob bylo obviněno z terorismu. Našlo se také přes 600 zbraní. Opatření nahradil nový protiteroristický zákon. Lidskoprávní organizace ho ale kritizují – Francouzi podle nich budou žít de facto v trvalém výjimečném stavu.
Výjimečný stav vyhlásil předchozí prezident Francois Hollande po teroristických útocích 13. listopadu 2015 v koncertní síni Bataclan, u stadionu Stade de France a v ulicích hlavního města.
Zákonodárci ho celkem šestkrát prodloužili. Kritici ale tvrdili, že je opatření neúčinné a dochází při něm k porušení občanských práv a ohrožení demokracie.
Současný prezident Emmanuel Macron dal najevo, že je zapotřebí přijmout trvalejší opatření. Zrušení výjimečného stavu podmínil zpřísněním bezpečnostní legislativy. „Nebyli jsme dostatečně připraveni na islamistický terorismus, jeho vražednou ideologii, která nás přinutila důkladně reorganizovat naše právo,“ zdůraznila hlava státu.
Lidskoprávní organizace varují před uzákoněním statu quo
Nový protiteroristický zákon podporuje podle průzkumů nadpoloviční většina Francouzů. Zatímco vláda tvrdí, že jde o kompromis mezi zajištěním bezpečnosti a ochranou lidských svobod, lidskoprávní organizace varují, že vláda de facto legalizovala permanentní výjimečný stav.
Ministerstvo vnitra totiž nadále může v případě ohrožení bez povolení soudu vytvořit bezpečnostní zóny, a omezit tak pohyb lidí a vozidel. Ve vymezené oblasti může policie provádět domovní prohlídky.
Úřady smí rovněž uzavírat mešity a jiná náboženská střediska, pokud nabydou přesvědčení, že se v nich šíří nenávist nebo se v nich omlouvá terorismus. Policie může také vymáhat od podezřelých z terorismu přístupová hesla k jejich elektronické komunikaci.
Na rozdíl od výjimečného stavu už ministerstvo vnitra nesmí osobám podezřelým z přípravy teroristického činu nařídit domácí vězení, ale jen vyzvat k tomu, aby neopouštěly obec, ve které mají trvalé bydliště. Preventivní prohlídky u podezřelých musí opět povolovat soudce.
Výjimečný stav? Kontroly a vojáci v ulicích
Po pařížských útocích razantně vzrostl počet vojáků a policistů v ulicích. Francie spustila již po útocích na redakci Charlie Hebdo v lednu 2015 operaci Sentinelle, které se dosud účastní 7000 vojáků, z nichž polovina operuje v Paříži. Radikálové na vojáky často útočí.
Koncem loňského července oznámil Hollande vznik Národní gardy, nové bezpečnostní složky vytvořené ze současných záloh, která má pomáhat stávajícím pořádkovým silám bojovat s terorismem. Celkem je v případě nouze možno mobilizovat 174 tisíc lidí.
Razie bez povolení, domácí vězení, stovky zabavených zbraní
Francouzská vláda tvrdí, že se jí za dva roky podařilo zabránit celkem 32 atentátům, z toho třinácti jen v tomto roce.
Francouzská mutace webu The Local však upozorňuje, že kabinet nekonkretizoval, kolika útokům se podařilo zabránit díky větším pravomocím bezpečnostních složek a kolik z nich bylo zmařeno jednoduše díky dobré práci policie a tajných služeb – případně naopak chybám džihádistů.
V období po koordinovaných útocích v Paříži zahynulo při islamistických atentátech 92 lidí včetně 85 osob zabitých při loňském útoku v Nice. Dále se jednalo o policistu zavražděného na Champs-Élysées a dvě studentky, jež zemřely letos v říjnu po incidentu na vlakovém nádraží v Marseille. Dalšími oběťmi se stal policista se svou manželkou a katolický kněz.
Zvláštní síly podnikly celkem 4457 razií bez povolení od soudce. Přibližně 80 procent těchto akcí se uskutečnilo během půl roku po pařížských atentátech. Ne všechny ale byly spojeny s terorismem. V důsledku razií odstartovalo 998 trestních řízení, jen 23 z nich se ale podle listu Le Monde týkalo terorismu.
Celkem 646 osob skončilo ve vazbě, 752 v domácím vězení – z toho jich tam stále zůstává 41 včetně osmi, kteří tam byli umístěni už na začátku výjimečného stavu. Bezpečnostní složky při raziích zabavily 625 zbraní, 78 z toho byly zbraně armádního typu, například samopaly kalašnikov.
Úřady nechaly uzavřít 19 mešit či islámských vzdělávacích center, z toho jedenácti stále nepovolily obnovit činnost. Během výjimečného stavu bylo zavedeno také 75 ochranných zón k zajištění bezpečnosti během akcí typu Euro 2014 nebo červencových oslav pádu Bastily.
