Francouzi a Paříž si připomínají rok od krvavého teroristického útoku, při němž na několika místech hlavního města zemřelo 130 lidí. Nejvíc obětí zůstalo po útoku islamistů v hudebním klubu Bataclan. Téměř na den přesně rok po útocích se po renovaci klub otevřel. Program zajistil zpěvák Sting.
Otevření Bataclanu sice přineslo koncert Stinga, také ale minutu ticha, kterou přítomní vzpomenuli na loňské oběti. Hudebník řekl, že musí uctít mrtvé a oslavit život, píše BBC. „Nezapomeneme na ně,“ prohlásil francouzsky.
Britský hudebník je prvním umělcem, který vystoupil v klubu Bataclan po teroristickém útoku. Výtěžek z koncertu dá bývalý frontman kapely Police sdružení obětí a pozůstalých.
„Stingův koncert byl v úterý, kdy šly lístky do prodeje, vyprodaný za necelou hodinu. Už včera večer se držela minuta ticha před kvalifikačním utkáním francouzského fotbalového týmu se Švédskem, které se hrálo na Stade de France, tedy na dalším místě, kde teroristé před rokem útočili,“ přiblížil zpravodaj ČT Petr Zavadil.
V neděli se pak u Bataclanu uskuteční pietní shromáždění, při němž podle francouzských médií bude odhalena pamětní deska. Ceremoniálu v den výročí útoku se kromě příbuzných obětí zúčastní zřejmě i členové americké skupiny Eagles of Death Metal, jejíž představení loni v listopadu masakr přerušil. „U radnice v napadeném okrsku se budou do vzduchu vypouštět symbolické balonky,“ dodal zpravodaj ČT.
Na středu 16. listopadu je pak v Bataclanu naplánováno vystoupení britského rockera Peteho Dohertyho, o němž se původně předpokládalo, že bude prvním účinkujícím ve znovuotevřeném klubu.
Loni 13. listopadu útočili teroristé na několika místech v Paříži. Takřka souběžně s Bataclanem, kde zahynulo 89 lidí, zavraždili jiní islamisté na sportovním stadionu a v pařížských restauracích dalších 40 lidí. Jeden člověk zemřel později na následky zranění.
Zachovat vřelost a vlídnost
Bataclan zůstával posledním ze zařízení, které ještě čekalo na své opětovné otevření. V únoru letošního roku uvedli majitelé koncertní síně, že se rozhodli klub zrenovovat. V dubnu pak uvedli, že byly zahájeny renovační práce.
„Chceme zachovat jeho vřelost a vlídnost. Chceme uchovat lidového a slavnostního ducha, který mu byl vždy vlastní,“ uvedli tehdy představitelé klubu.
Na konci října byla po několikaměsíční rekonstrukci odhalena nová fasáda. Nad hlavním vstupem do Bataclanu se po sejmutí lešení objevilo jméno klubu z velkých červených písmen.
„Je to ten samý Bataclan, ale všechno jsme změnili. Rozhodli jsme se všechno změnit, aby se nic nezměnilo. Změnit všechno, aby nezbylo nic z toho, co se toho dne stalo,“ prohlásil majitel Bataclanu Jerome Langlet. Zpravodaj ČT Zavadil poznamenává, že jednou věcí, která se změnila, jsou bezpečnostní opatření.
Teroristický útok zanechal u mnoha přeživších trauma. Se zkušeností z tragické noci se svým způsobem snaží vypořádat kreslíř Fred Dewilde. Jeho mysl traumatizující zážitky nikdy neopustily. Dvě hodiny ležel na zemi vedle zraněné dívky a dělal mrtvého, zatímco teroristé zabíjeli další a další lidi. Hrůznou noc přetvořil v komiks.
„Bylo mi jasné, že pokud to dokážu nakreslit, vypudím to z hlavy a už si ten film nebudu pořád přehrávat. Bylo to bolestivé, násilné a musel jsem si Bataclan znovu prožít, ale zároveň jsem ho tím přivlastnil a ovládnul ho,“ uvedl kreslíř.
Vrazi mají v komiksu podobu jezdců apokalypsy, zároveň dílo doprovází textem, kde vypráví o bezesných nocích i o otázkách, které mu od té doby víří v hlavě.
- Fotbalový stadion Stade de France
Tři muži se odpálili mezi 21:20 a 21:53 poblíž stadionu, kde se zrovna hrál přátelský fotbalový zápas mezi Francií a Německem. Mezi návštěvníky byl i francouzský prezident Francois Hollande. Kromě tří útočníků zahynul jeden člověk. - Klub Bataclan
Tři muži přijeli k budově klubu, který hostil kalifornskou rockovou skupinu Eagles of the Death Metal, v šedém autě Volkswagen Polo. Útočit začali asi v 21:40, k útoku na diváky použili střelné zbraně, některé přeživší vzali jako rukojmí. Celkem tam zemřelo 89 lidí, policie do budovy vtrhla půl hodiny po půlnoci v noci na sobotu. Jeden z útočníků zemřel poté, co policie střelou odpálila jeho vestu s výbušninou, dva zbylí se odpálili sami. - Restaurace a bary
Ozbrojenci s kalašnikovy stříleli v době mezi 21:20 a 21:36 na návštěvníky restaurací a kaváren na třech místech - na rohu ulic Bichat a Alibert na terase kambodžské restaurace Le Petit Cambodge, v ulici de Charonne a de la Fontaine au roi. Zemřelo nejméně 36 lidí. - Další útočník se odpálil ve 21:40 v restauraci na bulváru Voltaire, asi kilometr od míst tragických útoků v restauracích. Zemřel pouze on sám.
- Atentáty si vyžádaly 130 mrtvých, poslední oběť zemřela na následky zranění týden po útoku. Asi 370 lidí bylo zraněno. Nejvíce obětí, 89, si vyžádal útok v klubu Bataclan. V Paříži přišly o život dvě desítky cizinců z více než 12 států. Zraněno bylo na 370 lidí.
- K největšímu teroristickému útoku spáchanému v Evropě od atentátů na vlaky v Madridu z roku 2004 se přihlásil takzvaný Islámský stát (IS).
- Za hlavního organizátora masakrů je označován Belgičan marockého původu Abdelhamid Abaaoud (28), který zahynul 18. listopadu (pět dní po útocích) při policejním zásahu na pařížském předměstí Saint-Denis. Při sedmihodinovém zásahu zahynula také sebevražedná atentátnice, kterou podle policie byla Abaaoudova sestřenice Hasna Aitboulahcenová. Ministr vnitra Bernard Cazeneuve oznámil, že úřady netušily, že je Abaaoud v Evropě. Stál za několika zmařenými atentáty ve Francii. Abaaoud radil dalším islamistům, aby ze Sýrie do Evropy cestovali přes Prahu. Měli se tak podle něj snáze vyhnout odhalení.
- Jediný přeživší terorista atentátů je Francouz Salah Abdeslam, syn marockých přistěhovalců, kterého zatkla belgická policie 18. března v Bruselu, krátce před teroristickými útoky v tomto belgickém hlavním městě, které si vyžádaly 32 obětí a do kterých byl Abdeslam podle belgických vyšetřovatelů také zapletený.
- Abdeslam v přípravě a provedení pařížských atentátů hrál podle vyšetřovatelů klíčovou roli a 27. dubna byl vydán do Francie. Francouzská prokuratura ho následně obvinila z členství v teroristické organizaci, z vražd, z únosu a z držení výbušnin a zbraní. Abdeslam odmítá spolupracovat. Jeden z jeho bratrů útočil v restauraci na bulváru Voltaire.
- Na konci června belgické úřady vydaly Francii Abdeslamova společníka Hamzu Attoua, který Abdeslama přivezl zpátky z Paříže do Bruselu. Belgická policie zatkla Attoua v bruselské čtvrti Molenbeek při razii, která následovala po masakru v Paříži. V červenci potom belgické úřady předaly k trestnímu stíhání do Francie další dva muže, kteří údajně na útěku pomáhali Abdeslamovi. Informovala o tom agentura AP. Soud o vydání Mohameda Amriho a Aliho Oulkadiho rozhodl už v půlce června, teprve nyní ale byli oba podezřelí převezeni do Francie.
- Nedávno bylo oznámeno, že jedním z organizátorů teroristických útoků v Paříži a Bruselu je belgicko-marocký islamista Oussama Atar, který je nyní v Sýrii. Belgický federální prokurátor také oznámil, že teroristická buňka se řídila rozkazy z „velmi vysoko“ postaveného článku velení radikální organizace Islámský stát (IS).
- Součástí skupiny, která má na svědomí útoky, jsou také čtyři muži, které obžalovalo nebo vydalo do Francie Rakousko. Jedná se o Maročana, dva Alžířany a jednoho Pákistánce. Všichni se vydávali za uprchlíky a do Evropy přišli po takzvané balkánské stezce.
