Evropa čelí silné teroristické hrozbě ze strany organizace Islámský stát (IS), která přišla o svá území na Blízkém východě. Uvedl to šéf britské tajné služby MI5 Andrew Parker na setkání vedoucích představitelů evropských bezpečnostních služeb v Berlíně. Nebezpečí podle něj hrozí i ze strany Moskvy. Ruskou vládu obvinil Parker ze snahy oslabit evropské demokracie prostřednictvím dezinformačních kampaní.
Parker přišel s projevem jen pár dnů po útoku nožem v Paříži, při němž zemřela jedna osoba a další čtyři lidé utrpěli zranění. K útoku se hlásí právě IS.
„Jen ve Velké Británii jsme od útoku na Westminsterském mostě z března minulého roku společně s policií překazili dvanáct plánovaných teroristických útoků islamistů. To je dvanáct případů, kde se můžeme domnívat, že by se jinak v naší zemi uskutečnil teroristický útok. Celkový počet teroristických útoků ve Velké Británii od roku 2013 se tak zvýšil na dvacet pět,“ upozornil šéf MI5.
V souvislosti s březnovou otravou bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v anglickém Salisbury šéf MI5 prohlásil, že Kreml se dopustil „flagrantního porušování mezinárodního práva“. Londýn tvrdí, že za incident je zodpovědná Moskva, která to popírá.
Rusko by se mohlo dostat do větší izolace
Evropské tajné služby jsou podle Parkera nyní nuceny spolupracovat v boji proti terorismu a hrozbám z Ruska více než kdy dříve. Nadcházející odchod Británie z Evropské unie na tom nesmí nic změnit, dodal Parker v proslovu, který byl podle agentury AFP prvním veřejným zahraničním projevem úřadujícího šéfa MI5.
„Místo toho, aby se (Rusko) stalo respektovaným národem, riskuje, že se stane ještě izolovanějším vyděděncem,“ okomentoval Parker přístup Moskvy. Ruské velvyslanectví reagovalo na jeho projev tweetem s odkazem na jiný článek kritický vůči Rusku a komentářem, že je to „mimochodem právě Británie, která proslula mlžením“.
Útoky z Ruska hrozí i Německu
Šéf německé civilní kontrarozvědky (BfV) Hans-Georg Maassen pro změnu varoval před nebezpečím kybernetických útoků na infrastrukturu ve spolkové republice. Takové útoky, které podle něj přicházejí i na zakázku zahraničních vlád, by mohly dopadnout třeba na elektrárny, čističky vod nebo řídící centrum firem provozujících výtahy.
Maassen konkrétně připomněl kybernetický útok na ukrajinskou elektrárnu z konce roku 2015 a pokus o něj v Německu. Podle informací německých bezpečnostních úřadů z té doby za ním stálo Rusko.
Aby mohla kontrarozvědka Německo lépe chránit, měla by podle Maassena dostat pravomoc zaútočit v krizových situacích na zahraniční servery a poškodit je tak, aby od nich už nevycházelo nebezpečí.
