Katalánský parlament odmítl návrh radikálních separatistů, kteří chtěli potvrdit říjnovou deklaraci nezávislosti, kvůli níž převzal správu nad regionem Madrid. Separatisté nakonec schválili pouze rezoluci, která potvrzuje legitimitu kandidatury uprchlého expremiéra Carlese Puigdemonta. Ten vzápětí navrhl na premiéra Jordiho Sáncheze, který je ale ve vazbě.
Usnesení, na jehož textu se podle listu El País shodla Puigdemontova koalice Společně pro Katalánsko (JxCat) s radikální Kandidátkou lidové jednoty (CUP), počítá vedle symbolické podpory expremiérovy kandidatury s „obnovou katalánských institucí“.
Zároveň odmítá použití článku 155 španělské ústavy, jehož prostřednictvím se Madrid chopil správy nad Katalánskem. Radikálové ale nakonec neprosadili zmínku o potvrzení deklarace, která podle právníků odporovala španělské ústavě a porušovala předchozí verdikty ústavního soudu.
„Není možná obnova (katalánských institucí), pokud je část vedení ve vězení nebo mimo zemi,“ konstatoval v plenární debatě poslanec koalice Catalunya en Comú-Podem (Katalánsko společně můžeme) Xavier Domenech, podle něhož by měli separatisté mít na paměti případné právní následky navrhované rezoluce.
Zatímco poslanci stran prosazujících setrvání Katalánska ve svazku se Španělskem vyzývali separatistické politiky, aby respektovali zákony, stoupenci nezávislého Katalánska v projevech hovořili o násilném prosazování vůle centrální vlády. Separatisté dali najevo, že hodlají i nadále prosazovat myšlenku nezávislé katalánské republiky.
„Tato rezoluce je výchozím bodem projektu republiky, který chceme nabídnout katalánským občanům,“ prohlásil Quim Torra z JxCat, jenž představil projekt nakonec schváleného usnesení.
Jednostranná deklarace nezávislosti a snahy katalánského vedení o odtržení regionu od Španělska vedly v říjnu Madrid k tomu, že poprvé v demokratické historii země převzal přímou správu nad autonomní oblastí. Členové bývalé vlády byli obviněni ze vzpoury, několik bylo uvězněno a pětice včetně Puigdemonta prchla do Belgie.
V prosincových volbách však získali separatisté opět většinu hlasů v parlamentu a volba předsedy vlády je tedy v jejich rukou. Uprchlého Puigdemonta ale nehodlá jako nového premiéra uznat Madrid, který se vzdá správy nad regionem pouze v případě zvolení fyzicky přítomného premiéra.
Puigdemont si bude stěžovat u Výboru OSN pro lidská práva
Separatisté se na jiném kandidátovi zatím neshodli. Puigdemont nyní navrhl na premiéra Sáncheze, který ovšem zůstává ve španělské vazbě. „Koalice Společně pro Katalánsko (JxCat) navrhne jako kandidáta na (katalánského) premiéra Jordiho Sáncheze, dvojku své kandidátky,“ vzkázal z Belgie Puigdemont.
V proslovu také opět kritizoval Madrid za loňské převzetí přímé správy Katalánska, které označil za „kolonialistickou politiku“.
Vedle toho oznámil, že jeho právníci podali tento týden jeho jménem stížnost na španělský stát k Výboru OSN pro lidská práva. Uvádí se v ní, že Madrid porušil Všeobecnou deklaraci lidských práv a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který uznává právo národů na sebeurčení.
„Katalánsko má právo být nezávislou a demokratickou republikou. Tento cíl je nezvratný a budeme se ho snažit dosáhnout politikou z domova i ze zahraničí,“ řekl také Puigdemont. V proslovu uvedl, že se chystá založit Radu republiky, jejímž cílem bude nezávislost regionu. Podle listu La Vanguardia se tak naplní předchozí spekulace, že Puigdemont povede jakousi paralelní symbolickou vládu.
