Katalánská exministryně se vydala skotské policii. Čeká ji řízení o vydání do Španělska

Bývalá katalánská ministryně školství Clara Ponsatíová se vydala policii ve Skotsku. Do vazby ale nemusí, neboť místní soudce stanovil kauci. Soud o jejím případném předání španělským úřadům začne jednat v polovině dubna. Ponsatíová je ve Španělsku obžalována ze vzpoury a zpronevěry. Kromě ní čelí obžalobě ze vzpoury několik dalších Katalánců. V Barceloně zasedal katalánský parlament a odhlasoval dvě rezoluce týkající se práv politiků, kteří jsou ve vazbě nebo v exilu.

Podle právníků bude Ponsatíová usilovat o propuštění na kauci. Bývalá katalánská ministryně přednáší na univerzitě v St. Andrews, jejíž zaměstnanci se za ni postavili. Politička přišla na policejní stanici v Edinburghu se svým právníkem Aamerem Anwarem. Soud má o případné kauci rozhodnout ještě ve středu. Anwar řekl, že Ponsatíová je rozhodnuta svést právní bitvu.

Bývalá ministryně tvrdí, že jí Španělsko nezaručí spravedlivý proces. Většina politiků, kteří prosazovali nezávislost Katalánska, je nyní buď v exilu, nebo za mřížemi.

„Stejně jako jiní katalánští politici jsem i já v říjnu 2017 prosazovala mírumilovné demokratické referendum. A teď čelím obžalobě ze vzpoury a ohrožování jednoty španělského národa,“ sdělila Ponsatíová v prohlášení.

Separatisté znovu zvažují Puigdemonta coby premiéra

Katalánský parlament mezitím odhlasoval dvě rezoluce o právech politiků, kteří jsou kvůli podpoře nezávislosti v exilu nebo ve vazbě. Text podpořily tři separatistické strany, jež mají ve 135členném parlamentu většinu 68 hlasů.

„Nepřejeme si, aby existovali političtí vězni a političtí uprchlíci. Nikdo nemůže vyloučit naše demokraticky zvolené ministry za to, co obhajují. Požadujeme respekt k výsledku voleb z 21. prosince,“ řekla ve svém vystoupení Marta Madrenasová z nejsilnější separatistické koalice Společně pro Katalánsko (JxCat).

Jak oznámila agentura AFP, rezoluce hájí právo bývalého premiéra Carlese Puigdemonta znovu zastávat funkci předsedy regionální vlády. Dále požaduje propuštění devíti separatistických politiků zadržovaných ve Španělsku.

Puigdemont odešel po loňském referendu o nezávislosti do exilu do Belgie, v neděli byl zatčen na základě španělského zatykače v Německu. O jeho případném vydání do Španělska musí rozhodnout německá justice.

Puigdemont se začátkem března vzdal kandidatury na premiéra, ale JxCat tuto možnost vrátila na stůl po Puigdemontově zatčení v Německu. Puigdemont by mohl být podle této strany jmenován premiérem v nepřítomnosti, píše AFP, což ale zakázal v lednu ústavní soud.

Proti řešení navrhovanému JxCat je další separatistická strana Republikánská levice Katalánska (ERC). Podporuje je naopak nejmenší ze separatistických stran Kandidátka lidové jednoty (CUP).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Exploze táboráku zranila v Rakousku pět dětí. Pod ohništěm byly výbušniny

Pět dětí ve věku od deseti do čtrnácti let v sobotu večer nedaleko hornorakouského Freistadtu utrpělo zranění, když explodoval táborák, u kterého seděly. Pod ohništěm byly výbušniny, které policie označila za „relikt z druhé světové války“.
před 4 mminutami

Oběti po ruských útocích hlásí Oděsa či Cherson

Dva lidé zemřeli v noci na neděli při ruském útoku na civilní a přístavní infrastrukturu v Oděské oblasti, oznámil v neděli ráno velitel regionální vojenské správy Oleh Kiper. V Chersonu ruský dron zasáhl auto, jehož řidič zemřel. Ukrajinská armáda podnikla rozsáhlý dronový nálet na západní regiony Ruska. Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj uvedl, že síly napadené země zasáhly u vjezdu do přístavu v Novorossijsku dva tankery patřící do stínové flotily agresora.
08:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael prodloužil vazbu dvou aktivistů z flotily pro Gazu

Izraelský soud nařídil o dva dny prodloužit vazbu dvojice aktivistů ze Španělska a Brazílie z takzvané flotily pro Gazu, napsala v neděli agentura AFP. Loď se snažila dopravit humanitární pomoc na válkou zdevastované palestinské území a izraelská armáda ji ve čtvrtek v noci zastavila v mezinárodních vodách.
13:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Izraelcům nevěříme.“ Štáb ČT natáčel s vysídlenými Libanonci

Prodlouženým příměřím na izraelsko-libanonském pomezí otřáslo další narušení klidu zbraní. Proíránský teroristický Hizballáh při dvou raketových útocích zabil jednoho vojáka a další dvě desítky zranil. Izraelské nálety zabily podle dostupných informací nejméně třináct lidí. Vláda v Bejrútu žádá svět o pomoc milionu uprchlíků. O životě libanonských vysídlenců natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
před 7 hhodinami

Izrael vyzval obyvatele obcí na jihu Libanonu k evakuaci

Izraelská armáda v neděli vyzvala obyvatele jedenácti měst a vesnic na jihu Libanonu k evakuaci z domovů. Vzkázala jim, aby odešli na otevřená prostranství nejméně jeden kilometr od zástavby. Oznámila, že v oblasti podniká operace proti Hizballáhu v reakci na to, co je podle Izraele porušením příměří ze strany tohoto šíitského militantního teroristického hnutí.
před 8 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 8 hhodinami

Trump je připraven ještě více snížit počet amerických vojáků v Německu

Americký prezident Donald Trump varoval, že je připraven snížit počet amerických vojáků v Německu o mnohem více, než o pět tisíc ohlášených Pentagonem v pátek. Agentura AP označila Trumpovy výroky za eskalaci jeho sporu s německým kancléřem Friedrichem Merzem. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 36 tisíc vojáků USA.
před 13 hhodinami

Spojené státy sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc

USA sníží počet svých vojáků v Německu o pět tisíc během příštích šesti až dvanácti měsíců, píše agentura Reuters, podle níž to nařídil americký ministr obrany Pete Hegseth. Ve spojenecké zemi NATO nyní slouží kolem 35 tisíc amerických vojáků. O možném snížení jejich počtu už v týdnu veřejně mluvil americký prezident Donald Trump, který kvůli postoji k válce v Íránu zároveň kritizoval německého kancléře Friedricha Merze. Dva vlivní republikánští zákonodárci Roger Wicker a Mike Rogers rozhodnutí kritizovali s tím, že podkopává hrozbu odstrašení a nahrává ruskému vládci Vladimiru Putinovi.
1. 5. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...