Katalánská exministryně se vydala skotské policii. Čeká ji řízení o vydání do Španělska

Bývalá katalánská ministryně školství Clara Ponsatíová se vydala policii ve Skotsku. Do vazby ale nemusí, neboť místní soudce stanovil kauci. Soud o jejím případném předání španělským úřadům začne jednat v polovině dubna. Ponsatíová je ve Španělsku obžalována ze vzpoury a zpronevěry. Kromě ní čelí obžalobě ze vzpoury několik dalších Katalánců. V Barceloně zasedal katalánský parlament a odhlasoval dvě rezoluce týkající se práv politiků, kteří jsou ve vazbě nebo v exilu.

Podle právníků bude Ponsatíová usilovat o propuštění na kauci. Bývalá katalánská ministryně přednáší na univerzitě v St. Andrews, jejíž zaměstnanci se za ni postavili. Politička přišla na policejní stanici v Edinburghu se svým právníkem Aamerem Anwarem. Soud má o případné kauci rozhodnout ještě ve středu. Anwar řekl, že Ponsatíová je rozhodnuta svést právní bitvu.

Bývalá ministryně tvrdí, že jí Španělsko nezaručí spravedlivý proces. Většina politiků, kteří prosazovali nezávislost Katalánska, je nyní buď v exilu, nebo za mřížemi.

„Stejně jako jiní katalánští politici jsem i já v říjnu 2017 prosazovala mírumilovné demokratické referendum. A teď čelím obžalobě ze vzpoury a ohrožování jednoty španělského národa,“ sdělila Ponsatíová v prohlášení.

Separatisté znovu zvažují Puigdemonta coby premiéra

Katalánský parlament mezitím odhlasoval dvě rezoluce o právech politiků, kteří jsou kvůli podpoře nezávislosti v exilu nebo ve vazbě. Text podpořily tři separatistické strany, jež mají ve 135členném parlamentu většinu 68 hlasů.

„Nepřejeme si, aby existovali političtí vězni a političtí uprchlíci. Nikdo nemůže vyloučit naše demokraticky zvolené ministry za to, co obhajují. Požadujeme respekt k výsledku voleb z 21. prosince,“ řekla ve svém vystoupení Marta Madrenasová z nejsilnější separatistické koalice Společně pro Katalánsko (JxCat).

Jak oznámila agentura AFP, rezoluce hájí právo bývalého premiéra Carlese Puigdemonta znovu zastávat funkci předsedy regionální vlády. Dále požaduje propuštění devíti separatistických politiků zadržovaných ve Španělsku.

Puigdemont odešel po loňském referendu o nezávislosti do exilu do Belgie, v neděli byl zatčen na základě španělského zatykače v Německu. O jeho případném vydání do Španělska musí rozhodnout německá justice.

Puigdemont se začátkem března vzdal kandidatury na premiéra, ale JxCat tuto možnost vrátila na stůl po Puigdemontově zatčení v Německu. Puigdemont by mohl být podle této strany jmenován premiérem v nepřítomnosti, píše AFP, což ale zakázal v lednu ústavní soud.

Proti řešení navrhovanému JxCat je další separatistická strana Republikánská levice Katalánska (ERC). Podporuje je naopak nejmenší ze separatistických stran Kandidátka lidové jednoty (CUP).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
Právě teď

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 7 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 38 mminutami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 5 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 7 hhodinami
Načítání...