Kanadský soud přiřkl odškodné rodinám obětí z ukrajinského letadla sestřeleného v Íránu

Kanadský soud přiznal odškodné 107 milionů dolarů (1,8 miliardy korun) plus úroky rodinám šesti lidí, kteří před téměř dvěma lety zemřeli na palubě ukrajinského letadla sestřeleného poblíž Teheránu, uvedla v pondělí stanice CBC. Při havárii zemřelo všech 176 cestujících, včetně 63 Kanaďanů. Írán později přiznal, že letoun mylně považoval za americkou střelu. K tragédii došlo v době konfrontace mezi Íránem a USA kvůli zabití generála Kásima Solejmáního.

Šest rodinných příslušníků, kterým soud přiznal odškodnění, ztratilo na palubě letu PS752 manžele, sourozence, děti, neteře a synovce, uvádí se v prohlášení jejich právníka Marka Arnolda. Podali občanskoprávní žalobu proti Íránu a úředníkům, které považují za viníky katastrofy.

Bezprostředně po vynesení verdiktu nebylo jasné, jak chce soud prostředky od Íránu vymáhat. Právník pozůstalých navrhuje usilovat o zabavení íránského majetku v Kanadě a v zahraničí, což by mohlo zahrnovat i ropné tankery.

Vyšetřování: špatně seřízený radar a lidská chyba

Let PS752 ukrajinských aerolinek UIA na lince z Teheránu do Kyjeva vzlétl ve středu 8. ledna 2020 ráno, dvě minuty po startu se stroj Boeing 737 zřítil. Írán o tři dny později přiznal, že letadlo sestřelil omylem, protože ho považoval za nepřátelskou střelu s plochou dráhou letu. Vyšetřovatelé konstatovali špatné seřízení vojenského radaru a lidskou chybu.

Íránská protivzdušná obrana byla v době neštěstí ve vysoké pohotovosti, protože Teherán jen krátce předtím zaútočil na dvě vojenské základy v Iráku, které hostily americké vojáky. Chtěl se tím pomstít za vraždu klíčového íránského generála Kásima Solejmáního v Iráku, kterou provedly USA o pět dní dříve.

Íránská vláda koncem roku 2020 vyčlenila 150 tisíc dolarů (asi 3,2 milionu korun) pro rodinu každé ze 176 osob, jež byly na palubě. Ukrajina označila postup íránských úřadů za nepřijatelný s tím, že výše kompenzace by měla být předmětem jednání. Zároveň vyzvala Teherán, aby viníky postavil před soud. Na palubě bylo jedenáct Ukrajinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německá kontrarozvědka zatím nesmí vést AfD jako prokazatelně extremistickou

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), tedy německá civilní kontrarozvědka, zatím nesmí Alternativu pro Německo (AfD) jako celek označovat za prokazatelně pravicově extremistickou a na základě toho ji sledovat. Rozhodl o tom podle agentury DPA správní soud v Kolíně nad Rýnem.
15:36Aktualizovánopřed 32 mminutami

Polsko stojí před nebezpečím války, varoval v parlamentu Sikorski

Všichni si uvědomujeme ohrožení, situace je vážná, řekl šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na úvod svého vystoupení před poslanci. Polsko, jehož vzdušný prostor loni na podzim narušily ruské drony, čelí sabotážím, žhářským útokům, záplavě dezinformací a dvěma až třem tisícům kybernetických útoků denně. Většinu se daří odrazit, ale míra tohoto jevu musí vyvolávat znepokojení, uvedl ministr podle webu Onet.
před 1 hhodinou

Grónsko se hodlá bránit americkým investorům

Grónsko kvůli obavám z politické motivace amerických investorů zpřísní pravidla, chce zabránit hlavně nežádoucím nákupům nemovitostí, uvádí to zdroje agentury Reuters. Pomoct by měl připravovaný zákon o prověřování zahraničních investic.
před 1 hhodinou

Rusové v noci útočili na obytné čtvrti velkých ukrajinských měst

Útoky ruské armády v noci na čtvrtek zasáhly obytné budovy v Charkově, Kryvém Rihu, Kyjevě a Záporoží, vyžádaly si nejméně 28 zraněných. Ruské síly útočily pomocí různý typů raket i dronů.
08:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 1 hhodinou

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
12:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Orbán nasazuje vojáky a žádá o unijní misi na Ukrajinu. Kvůli Družbě

Maďarsko žádá EU o vyslání expertní mise na Ukrajinu za účasti zástupců Budapešti i Bratislavy, která by zjistila stav ropovodu Družba. V novém dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi to uvedl maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko bude podle něj akceptovat závěry takové mise. Orbán ve středu obvinil Ukrajinu z toho, že plánuje další narušení dodávek, a poslal vojáky chránit energetickou infrastrukturu.
před 2 hhodinami

VideoŠtáb ČT natáčel s dronaři v Záporožské oblasti

Bojiště na Ukrajině se za poslední rok stalo pro obě strany zcela přehledným. Klasické útočné operace klesly na minimum, klíčové je masivní nasazení dronů, a tedy i jejich rozvoj. Ukrajina jen v lednu tohoto roku nasadila drony ve více než sedmi tisících misí, především pro logistické úkoly na frontě. Štáb ČT natáčel nedaleko bojové linie v Záporožské oblasti.
před 5 hhodinami
Načítání...