Kuala Lumpur – Opětovné hledání úlomků zmizelého malajsijského letadla skončilo bez úspěchu. Údajně je měly zachytit čínské satelitní snímky. Pátrání po pohřešovaném malajsijském letadle se přesunulo dále na západ do Indického oceánu. USA tam poslaly torpédoborec, zapojila se i Indie. Nadále pátrají i týmy Malajsie a Vietnamu. Zpravodajský server CNN sestavil přehled nejčastějších otázek v souvislosti se zmizením letadla a pokusil se na ně odpovědět.
„Znají místo posledního kontaktu, ale neví, jak dlouho letadlo letělo, to je celý problém. Oblast je velmi široká a není pokrytá primárními radary, takže ve chvíli kdy došlo k přerušení kontaktu, tak letadlo zmizelo. Buď je někde unesené, nebo havarovalo. Mohlo dojít i k sebevraždě posádky,“ řekl Ladislav Keller, dopravní pilot a letecký publicista.
Kde letadlo je?
V tuto chvíli mohou všichni jenom hádat. Oficiální oblast pátrání nyní pokrývá 90 tisíc kilometrů čtverečních včetně částí Thajského zálivu, Jihočínského moře, Malackého průlivu a Andamanského moře. A pokud je něco pravdy na zprávě listu The Wall Street Journal, že letadlo letělo ještě čtyři hodiny poté, co ztratilo kontakt, může být ještě o stovky a možná i tisíce kilometrů dál, v oblasti táhnoucí se od Indie až po Austrálii.
Odchýlilo se z trasy?
Možná. Některé zprávy letadlo umísťují stovky kilometrů od předpokládané trasy na Peking a úřady rozšířily oblast pátrání, aby i tuto možnost zahrnuly. Ale stále prohledávají oblasti podél trasy letu. Velký problém je v tom, že identifikační transpondér letadla nefungoval, což znesnadnilo jeho zachycení na radarech. Odborníci z několika zemí zkoumají údaje z malajsijských radarů v naději, že se jim podaří upřesnit, kde letadlo zmizelo.
Co je to transpondér?
Rádiový vysílač v kokpitu, který spolupracuje s pozemním radarem. Když přijímá radarový signál, vrací kód s pozicí letadla, výškou a volacím znakem. Řídící letového provozu používají tyto signály k určení rychlosti a směru letadla.
Proč přestal vysílat?
To je jedna z mnoha pověstných otázek za milion. Transpondér je umístěný mezi piloty a může být vypnut jediným pohybem zápěstí. Ale bývalý kapitán letadla Mark Weiss míní, že kvůli životně důležitým informacím – a s nimi související bezpečnosti letadla – je vysoce nepravděpodobné, že by ho některý pilot vypnul. Bez černých skříněk – záznamu hovorů v kabině a letového záznamníku je velmi těžké zjistit, kdo byl v kokpitu, a co přesně se stalo, dodal Weiss. Experti se v okolnostech možného vypnutí transpondéru rozcházejí. Někteří poukazují na úmyslný zásah někoho, například únosce. Jiní uvádějí, že anomálii může vysvětlit třeba katastrofální výpadek proudu.
Co černá skříňka?
Odborníci pátrající po letadle by ji zoufale chtěli získat. Letové záznamníky by jim poskytly jednak nahrávku hlasů z kabiny letadla a celou škálu technických dat o tom, co letadlo právě dělalo a jak si při letu vedlo. Problém je, že tato zařízení nedokážou vysílat signál o své pozici do příliš velké vzdálenosti. Takže dokud pátrací týmy nezúží prostor pro hledání letadla, záznamníky nenajdou, a ty tak nebudou moct přispět k objasnění této záhady.
Mohlo letadlo někde přistát?
Jedna z teorií, kterou zvažují američtí činitelé, je taková, že letadlo mohl někdo unést pro pozdější použití. Proto je teoreticky možné, že někde přistálo na odlehlé dráze a je tam ukryté. Tahle teorie má ale mnoho nedostatků: Boeing 777 je velké letadlo, které na přistání potřebuje dráhu dlouhou alespoň kilometr a půl. Navíc se dá těžko představit, že by tak velké letadlo někam doletělo, aniž by zanechalo jakoukoli stopu na radarech.
Nemohl pilot jednoduše uletět „pod radary“?
Teoreticky ano. Radar je zařízení na sledování nebe a nedosáhne až na zem. Vojenští piloti jsou cvičení, aby toho využili, když potřebují do nějaké země proklouznout nepozorovaně. Ale jejich letadla mají vybavení a zařízení, které jim pomáhá držet se při zemi a vyhnout se dosahu radarů. Nic z toho Boeing 777 pochopitelně nemá a piloti by neměli kontrolu, jestli jsou, nebo nejsou na radarech vidět.
Jak funguje pátrání?
Zjednodušeně řečeno: Úřady rozdělí velké plochy země na mnohem menší políčka v mřížce. Pak letadla a lodě propátrávají stanovené oblasti a vyřazují je coby kandidáty na místo zřícení letadla. Ve čtvrtek bylo do hledání zapojeno 43 lodí a 40 letadel z desítky zemí.
Jak může letadlo takhle zmizet?
Na to není snadná odpověď, když si člověk představí změť technologického vybavení v letadle včetně rádiového spojení na UHF a VHF frekvencích, automatické vysílače, GPS a počítačové komunikační systémy. Na druhou stranu nijak nepomáhá, že není známá trasa letu a oblast pátrání po něm pokrývá obrovskou plochu vody a řídce obydlených džunglí a hor.
Připadá v úvahu únos, terorismus?
CIA a FBI to nevylučují, ale upřímně řečeno úřady toho v tuto chvíli nevylučují hodně. Vypnutá komunikace s letadlem toto podezření přiživuje.
A co chyba pilota?
Ta je nepochybně možná. Byl to například i případ letu společnosti Air France, který se v roce 2009 zřítil cestou z Brazílie do Paříže. Ovšem tehdy svou roli sehrálo i mechanické selhání a nepříznivé počasí, což nebyl případ letu 370.
Může za to mechanické selhání?
To je jedna z nejsilnějších možností. To, že se zatím nenašly žádné trosky, může naznačovat, že pilot nouzově přistál na moři a letadlo se později potopilo. Ale pořád ještě zbývá záhada nouzového signálu – žádný nebyl vyslán. To by ovšem nebylo možné, pokud by došlo k výpadku elektřiny, který experti rovněž zvažují.
