Juncker: Další odklad brexitu bez schválené dohody nebude

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že EU neumožní Velké Británii další krátký odklad brexitu, pokud britští poslanci do 12. dubna neschválí dohodu. „Tvrdý odchod o půlnoci 12. dubna je nyní velmi reálným scénářem. Není to výsledek, který bych chtěl, ale EU je na něj připravena,“ ujistil Juncker. Ohledně dalšího krátkého odkladu brexitu jsou skeptičtí i další představitelé členských zemí EU.

  • 23:30

    Vážení čtenáři, on-line přenos z dění v britské sněmovně pro tuto chvíli končí. Odchod Velké Británie z Evropské unie budeme podrobně sledovat i nadále. Děkujeme za pozornost.

  • 23:16

    Poslanci v noci začali hlasovat o jednotlivých dodatcích ke zmíněnému zákonu, hlasování se tak zřejmě protáhne. Zákon by měla v případě schválení následně řešit ještě Sněmovna lordů.

  • 22:42

    Britští poslanci se podle BBC ve středu už pravděpodobně nedostanou ke třetímu čtení návrhu zákona, který má zamezit tvrdému brexitu k 12. dubnu.

„Dvanáctý duben je definitivně nejzazším termínem pro přijetí vyjednané dohody britskou Dolní sněmovnou,“ oznámil Juncker v Evropském parlamentu. „Pokud tomu tak nebude, není další krátké prodloužení brexitu možné.“

Dohoda o vystoupení domluvená mezi 27 zeměmi EU reprezentovanými týmem Michela Barniera a vládou premiérky Theresy Mayové, která opakovaně tvrdě narazila v britské Dolní sněmovně, podle Junckera vždy byla vyváženým kompromisem. „Umožnila oběma stranám dosáhnout části z toho, co požadovaly,“ upozornil předseda Komise. Poslední dění v britské sněmovně v něm jen posílilo pocit, že nejlepším řešením by byla ratifikace tohoto textu.

EU je podle Junckera připravena pružně upravovat související politickou deklaraci, která definuje zamýšlenou cílovou podobu vzájemných vztahů EU a Británie v budoucnosti. Unie je přitom otevřena široké škále různých možných řešení, upozornil Juncker. „Ať už je to dohoda o volném obchodu, může to být celní unie nebo Evropský hospodářský prostor. Jsme tomu otevřeni od počátku,“ poznamenal.

EU je podle něj připravena o konkrétní podobě partnerství začít jednat ihned po podepsání dohody o vystoupení. „EU je připravena a rád bych viděl podobnou míru připravenosti i na britské straně,“ podotkl.

Ani odchod bez dohody Británii závazků nezbaví, připomněl Juncker

Juncker také zopakoval, že v případě brexitu bez dohody je Unie připravena a dlouhodobě si je vědoma rozložení sil v britské sněmovně. Připomněl řadu konkrétních kroků, které zajistí například další policejní spolupráci či pokračování dopravy. Ty však nikdy podle něj nenahradí podmínky „rozvodové dohody“ včetně třeba případného přechodného období.

„Ať se stane cokoliv, Británie bude muset vyřešit tři základní otázky rozdělení,“ upozornil Juncker. Také v případě brexitu bez dohody tak bude muset Londýn s EU řešit zajištění práv občanů, splnit finanční závazky, které na sebe země vzala jako člen Unie, a najít řešení pro hranici mezi Irskem a Severním Irskem.

„Neexistence dohody o vystoupení neznamená neexistenci závazků. Tyhle tři otázky přes noc nezmizí. Budou jasnými podmínkami pro obnovení důvěry a další diskuse o budoucnosti,“ uvedl.

Eurokomisař: Okamžikem tvrdého brexitu spustíme celní kontroly

Pierre Moscovici
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Evropský komisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici oznámil, že v případě odchodu Británie z Evropské unie bez dohody 12. dubna Brusel okamžitě zavede celní kontroly. Celní kodex EU se bude podle Moscoviciho vztahovat na veškeré zboží přicházející z Británie.

„Musíme zajistit plné uplatňování celního kodexu EU, jakmile Británie (z Unie) odejde,“ uvedl Moscovici. V případě odchodu bez dohody budou muset být zavedeny nové celní kontroly. To však podle něj neznamená systematické kontroly každého jednotlivého nákladního vozu. Kontroly se budou provádět na základě analýzy rizik.

Společnosti z EU obchodující s Británií se podle něj musí připravit na dodatečné náklady a byrokracii spojené se zvýšením celních kontrol. Také cestující se zavazadly se musejí připravit na větší kontroly než v současnosti.

Některé členské země EU odhadly, že jejich dovozní a vývozní celní formality mohou stoupnout v případě brexitu bez dohody až o polovinu. Moscovici očekává také složité výpočty vrácení daně z přidané hodnoty.

V případě nejcitlivějšího tématu, irské hranice, se Moscovici opatrně vyhnul jasné odpovědi. „Pracujeme úzce a intenzivně s Irskem, abychom zorganizovali tyto kontroly co nejméně rušivým způsobem a co nejdále od hranic,“ řekl eurokomisař. Dodal, že EU by mohla poskytnout Irsku více peněz a další pomoc na vyřešení této situace. Zdůraznil, že EU očekává, že Británie splní své povinnosti zaručující otevřenou irskou hranici podle Velkopáteční mírové dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kněží, webináře, sliby dovolené. Novináři popsali ruské vměšování do moldavských voleb

Moldavští investigativní novináři přiblížili rozmanitý systém, jakým se Rusko snažilo ovlivnit výsledky voleb v roce 2025. Podařilo se jim proniknout přímo do skupin řízených lidmi napojenými na státní správu v Moskvě. Podle zjištění žurnalistů Rusové využívali ke své kampani moldavskou mládež, sociální sítě, ale i pravoslavnou církev a „staré dobré“ uplácení alkoholem.
před 51 mminutami

Hurikán Isaias vstoupil na pobřeží Floridy

Hurikán Isaias, první hurikán letošní atlantické sezony, v pátek večer místního času (v noci na sobotu SELČ) zasáhl pobřeží amerického státu Florida. Informovalo o tom americké Národní středisko pro hurikány (NHC). Živel doprovází vítr o rychlosti až 165 kilometrů za hodinu. Úřady varují před život ohrožujícími záplavami a bouřkovým přílivem, který může zvednout hladinu moře o více než dva metry. V některých pobřežních oblastech byla nařízena evakuace.
04:26Aktualizovánopřed 57 mminutami

Trump chce obnovit žalobu proti Clintonové. Obrátil se na Nejvyšší soud USA

Americký prezident Donald Trump v pátek požádal Nejvyšší soud USA o obnovení žaloby proti své soupeřce z prezidentských voleb v roce 2016 Hillary Clintonové. Demokratickou kandidátku viní ze spiknutí s cílem poškodit jeho volební kampaň šířením tvrzení o jejím napojení na Rusko. Soudy však žalobu již dříve zamítly a Trumpovi a jeho právní zástupkyni nařídily uhradit téměř milion dolarů (22 milionů korun) na nákladech řízení kvůli podání neopodstatněné žaloby. Informovala o tom agentura Reuters.
02:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rusové zabíjeli v Ivano-Frankivsku a Záporoží. Moskevská letiště omezila provoz

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny a v Dněpropetrovské oblasti. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex). V pátek Moskvou zněly výbuchy, kvůli útokům dronů a balónů všechna čtyři moskevská letiště omezila provoz, což se dotklo i letu vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Panamu zasáhlo silné zemětřesení, několik států varovalo před tsunami

Jižní pobřeží středoamerické Panamy v pátek zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 magnituda, uvedla podle agentury Reuters americká geologická služba (USGS). Podle ní následovaly dva další otřesy o síle 5,8 a 5,5. USGS už vydala varování před možnými nebezpečnými tsunami podél pobřeží několika zemí od Mexika po Kolumbii, které by mohly vznikat v následujících hodinách. Panamský prezident José Raúl Mulino vyzval obyvatele ke klidu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoAmerická firma v Miláně vykořisťovala stovky dělníků, odškodní je

Americká firma Caddell čtvrtým rokem staví budovu nového amerického konzulátu v Miláně. Velký komplex má být hotový v roce 2028, podle italských úřadů ale při práci společnost zneužívala zahraniční dělníky z Indie, Nigérie, Keni a Bangladéše. Vyplácela jim v přepočtu jen kolem čtyřiceti korun za hodinu, neplatila za přesčasy, přestože pracovali až deset hodin denně šest dnů v týdnu, a strhávala peníze za ubytování. Nyní souhlasila s mimosoudním vyrovnáním. Každý z téměř pěti set pracovníků tak dostane v průměru milion korun. Podle úřadů jde o největší případ vykořisťování levné pracovní síly v Evropě.
před 8 hhodinami

Vojenská poprava střelce z Fort Hoodu bude přenášena živě, oznámil Pentagon

Poprava zastřelením někdejšího armádního psychiatra Nidala Hasana, který v roce 2009 zabil na základně v Texasu třináct lidí a dalších 32 zranil, bude přenášena živě, informovala s odvoláním na vyjádření Pentagonu agentura AP. Podle ní jde o překvapivou informaci vzhledem k tomu, že jde o první vojenskou popravu ve Spojených státech za více než 65 let. Ministr obrany Pete Hegseth už dříve řekl, že poprava má být veřejná.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.