Juncker: Další odklad brexitu bez schválené dohody nebude

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že EU neumožní Velké Británii další krátký odklad brexitu, pokud britští poslanci do 12. dubna neschválí dohodu. „Tvrdý odchod o půlnoci 12. dubna je nyní velmi reálným scénářem. Není to výsledek, který bych chtěl, ale EU je na něj připravena,“ ujistil Juncker. Ohledně dalšího krátkého odkladu brexitu jsou skeptičtí i další představitelé členských zemí EU.

  • 23:30

    Vážení čtenáři, on-line přenos z dění v britské sněmovně pro tuto chvíli končí. Odchod Velké Británie z Evropské unie budeme podrobně sledovat i nadále. Děkujeme za pozornost.

  • 23:16

    Poslanci v noci začali hlasovat o jednotlivých dodatcích ke zmíněnému zákonu, hlasování se tak zřejmě protáhne. Zákon by měla v případě schválení následně řešit ještě Sněmovna lordů.

  • 22:42

    Britští poslanci se podle BBC ve středu už pravděpodobně nedostanou ke třetímu čtení návrhu zákona, který má zamezit tvrdému brexitu k 12. dubnu.

„Dvanáctý duben je definitivně nejzazším termínem pro přijetí vyjednané dohody britskou Dolní sněmovnou,“ oznámil Juncker v Evropském parlamentu. „Pokud tomu tak nebude, není další krátké prodloužení brexitu možné.“

Dohoda o vystoupení domluvená mezi 27 zeměmi EU reprezentovanými týmem Michela Barniera a vládou premiérky Theresy Mayové, která opakovaně tvrdě narazila v britské Dolní sněmovně, podle Junckera vždy byla vyváženým kompromisem. „Umožnila oběma stranám dosáhnout části z toho, co požadovaly,“ upozornil předseda Komise. Poslední dění v britské sněmovně v něm jen posílilo pocit, že nejlepším řešením by byla ratifikace tohoto textu.

EU je podle Junckera připravena pružně upravovat související politickou deklaraci, která definuje zamýšlenou cílovou podobu vzájemných vztahů EU a Británie v budoucnosti. Unie je přitom otevřena široké škále různých možných řešení, upozornil Juncker. „Ať už je to dohoda o volném obchodu, může to být celní unie nebo Evropský hospodářský prostor. Jsme tomu otevřeni od počátku,“ poznamenal.

EU je podle něj připravena o konkrétní podobě partnerství začít jednat ihned po podepsání dohody o vystoupení. „EU je připravena a rád bych viděl podobnou míru připravenosti i na britské straně,“ podotkl.

Ani odchod bez dohody Británii závazků nezbaví, připomněl Juncker

Juncker také zopakoval, že v případě brexitu bez dohody je Unie připravena a dlouhodobě si je vědoma rozložení sil v britské sněmovně. Připomněl řadu konkrétních kroků, které zajistí například další policejní spolupráci či pokračování dopravy. Ty však nikdy podle něj nenahradí podmínky „rozvodové dohody“ včetně třeba případného přechodného období.

„Ať se stane cokoliv, Británie bude muset vyřešit tři základní otázky rozdělení,“ upozornil Juncker. Také v případě brexitu bez dohody tak bude muset Londýn s EU řešit zajištění práv občanů, splnit finanční závazky, které na sebe země vzala jako člen Unie, a najít řešení pro hranici mezi Irskem a Severním Irskem.

„Neexistence dohody o vystoupení neznamená neexistenci závazků. Tyhle tři otázky přes noc nezmizí. Budou jasnými podmínkami pro obnovení důvěry a další diskuse o budoucnosti,“ uvedl.

Eurokomisař: Okamžikem tvrdého brexitu spustíme celní kontroly

Pierre Moscovici
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Evropský komisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici oznámil, že v případě odchodu Británie z Evropské unie bez dohody 12. dubna Brusel okamžitě zavede celní kontroly. Celní kodex EU se bude podle Moscoviciho vztahovat na veškeré zboží přicházející z Británie.

„Musíme zajistit plné uplatňování celního kodexu EU, jakmile Británie (z Unie) odejde,“ uvedl Moscovici. V případě odchodu bez dohody budou muset být zavedeny nové celní kontroly. To však podle něj neznamená systematické kontroly každého jednotlivého nákladního vozu. Kontroly se budou provádět na základě analýzy rizik.

Společnosti z EU obchodující s Británií se podle něj musí připravit na dodatečné náklady a byrokracii spojené se zvýšením celních kontrol. Také cestující se zavazadly se musejí připravit na větší kontroly než v současnosti.

Některé členské země EU odhadly, že jejich dovozní a vývozní celní formality mohou stoupnout v případě brexitu bez dohody až o polovinu. Moscovici očekává také složité výpočty vrácení daně z přidané hodnoty.

V případě nejcitlivějšího tématu, irské hranice, se Moscovici opatrně vyhnul jasné odpovědi. „Pracujeme úzce a intenzivně s Irskem, abychom zorganizovali tyto kontroly co nejméně rušivým způsobem a co nejdále od hranic,“ řekl eurokomisař. Dodal, že EU by mohla poskytnout Irsku více peněz a další pomoc na vyřešení této situace. Zdůraznil, že EU očekává, že Británie splní své povinnosti zaručující otevřenou irskou hranici podle Velkopáteční mírové dohody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou

Ruský vládce Vladimir Putin navrhl, aby se 15. května uskutečnily v Istanbulu bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou. Informovaly o tom světové agentury. Šéf Kremlu reagoval na výzvu k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, kterou v sobotu Moskvě učinil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska. Ukrajina se již více než tři roky brání ruské vojenské agresi.
01:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 7 hhodinami

Pákistán a Indie se vzájemně obviňují z porušení uzavřeného příměří

Pákistán krátce po jejím uzavření porušil dohodu o příměří, řekl v sobotu pozdě odpoledne agentuře AFP zdroj blízký indické vládě. Ve městě Šrínagar v indické části Kašmíru byly podle Reuters slyšet výbuchy. O porušování příměří a pokračování pohraničních šarvátek ale podle agentur hovoří také pákistánští představitelé. Americký prezident Donald Trump dříve odpoledne oznámil, že se Indie s Pákistánem dohodly na úplném a okamžitém klidu zbraní. Potvrdil to i pákistánský ministr zahraničí a následně i indická diplomacie. Napětí v regionu vyvolal útok na indické turisty v Kašmíru minulý měsíc.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

„Vrátilo se nás 37, žijeme dva.“ Pamětníci popsali konec druhé světové války

Pro některé je výročí konce druhé světové války jen historické datum, pro jiné zcela osobní vzpomínka. V Izraeli se setkali dva muži, kteří jsou na světě jen díky událostem z května 1945. Zatímco Pavel Jelínek po válce nakonec zůstal v Liberci, Avri Fischer z Bratislavy odešel do Izraele, konkrétně do vesnice Kfar Masaryk, kterou založili českoslovenští Židé. Setkání obou pamětníků zorganizoval Pavel Jelínek mladší.
před 8 hhodinami

Církev by se měla zabývat umělou inteligencí, řekl nový papež kardinálům

Katolická církev by se měla ve své sociální doktríně zaměřit na novou průmyslovou revoluci a rozvoj umělé inteligence, řekl kardinálům nový papež Lev XIV. Vyzval také, aby církev pokračovala ve směru, který nastavil Druhý vatikánský koncil, který zahájil reformu církve, stojí v textu papežova projevu, který Vatikán rozeslal novinářům.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropští lídři dohodli příměří, pohrozili sankcemi. Návrh zvážíme, vzkázal Kreml

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a lídři velkých zemí Evropy se shodli na třicetidenním příměří od pondělí. Evropa i USA zkoordinují nové sankce, pokud ruský vůdce Vladimir Putin odmítne, zaznělo v Kyjevě na setkání vrcholných představitelů takzvané koalice ochotných. Účastníci schůzky hovořili telefonicky i se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Rusko podle mluvčího Kremlu návrh zváží, ale má vlastní stanovisko. Původně Kreml reagoval slovy, že se nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Průlom to není, ale nové je zapojení USA, míní o návrhu příměří z Kyjeva expert

Příměří mezi Ruskem a Ukrajinou vyloučeno není, ale je obtížné ho dosáhnout, a to i pod hrozbou sankcí, převažuje v reakcích expertů na sobotní výsledek jednání v Kyjevě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vrcholní představitelé Británie, Francie, Německa a Polska z takzvané koalice ochotných se shodli na nabídce třicetidenního příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května. Chystají se ale i nové sankce proti Rusku, pokud Moskva na klid zbraní nepřistoupí. Podpora dosažené dohodě zazněla i ze Spojených států, což odborníci označují za důkaz zájmu USA o Ukrajinu. Kreml v reakci prohlásil, že se Rusko nenechá zastrašit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

U Barcelony vznikl „chlorový oblak“. Vycházet nemělo přes sto tisíc lidí

Kvůli úniku chemických látek v sobotu ráno doporučila civilní ochrana v Katalánsku obyvatelům pěti obcí mezi Barcelonou a Tarragonou nevycházet ven a neotevírat okna. Podle agentury AFP se opatření týkalo zhruba 160 tisíc lidí. Kolem poledne větší část opatření úřady odvolaly. Únik vznikl při požáru průmyslového závodu ve městě Vilanova i la Geltrú.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...