Johnson chce s Unií do konce roku dohodu v kanadském stylu. Nestihnutelné, říká šéfka Komise

Nahrávám video

Britský premiér Boris Johnson chce za jedenáct měsíců od počátku února do konce prosince 2020 dojednat s Evropskou unií „dohodu o volném obchodu v kanadském stylu“. Šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové na schůzce v Londýně zopakoval, že jeho kabinet nepočítá s možností prodlužovat přechodné období po britském odchodu z EU na konci ledna.

O dohodě mezi EU a Kanadou se ale vyjednávalo pět let a von der Leyenová už před jednáním s Johnsonem v Londýně v projevu varovala, že podrobné dojednání budoucnosti vzájemných vztahů Británie a bloku 27 evropských zemí se bez prodloužení přechodného období jednoduše nedá stihnout. Bude podle ní proto třeba určit pro nastávající vyjednávání konkrétní priority.

„Premiér jasně řekl, že Spojené království neprodlouží přechodné období za 31. prosinec 2020,“ stojí v prohlášení, které Downing Street vydalo po zhruba dvouhodinovém setkání obou politiků. Pro von der Leyenovou to byla první návštěva Londýna v její roli šéfky unijní exekutivy. Schůzku prohlášení označuje za „pozitivní“.

Johnson také von der Leyenové řekl, že Británie je připravena zahájit jednání „o budoucím partnerství a dohodě o volném obchodu v kanadském stylu“ co nejdříve po brexitu. Británie EU s největší pravděpodobností opustí za 23 dní, až do konce roku však platí přechodné období, kdy se vztahy dál řídí stávajícími pravidly.

Kanada zahájila s Evropskou unií jednání o obchodní dohodě v roce 2009 a strany se na její podobě shodly v roce 2014. Provizorně platí takzvaná CETA od roku 2017. Británie chce tedy nyní podobnou dohodu s EU vyjednat za jedenáct měsíců. Evropský tým opět povede ostřílený unijní vyjednavač Michel Barnier, který je podle von der Leyenové se svými lidmi připraven pracovat „dnem i nocí“.

Úřad britského premiéra po schůzce zdůraznil, že žádná budoucí dohoda nesmí obsahovat podřízenost Británie Soudnímu dvoru EU a země musí také plně kontrolovat svůj rybolov a imigraci.

Von der Leyenová v Londýně před schůzkou s Johnsonem pronesla řeč na půdě prestižní univerzity London School of Economics, na níž v 70. letech rok studovala. V projevu s titulem „Staří přátelé, nové začátky“ zdůraznila, že v jednáních musí Britové očekávat, že budou-li trvat na některých představách, přijdou o část výhod.

„Každá volba má své důsledky“

„(Naše partnerství) nemůže, a ani nebude stejně blízké jako dosud, protože každá volba má své důsledky. Každé rozhodnutí něco stojí. Bez volného pohybu lidí nemůžete mít volný pohyb kapitálu, zboží a služeb,“ řekla šéfka EK. Pokud Británie nebude respektovat pravidla EU, nemůže se počítat s „plnohodnotným přístupem na největší jednotný trh na světě“.

EU podle ní nehodlá v této otázce dělat kompromisy, je ale připravena pracovat na dohodě obsahující více než jen obchodní vztahy bez celních či dumpingových bariér. Unie se podle von der Leyenové chce s Británií dohodnout na partnerství zahrnujícím „vše od boje proti klimatickým změnám po ochranu dat, od rybolovu po energetiku, od dopravy po vesmír, od finančních služeb po bezpečnost“.

Britští představitelé dali v minulosti najevo, že některá unijní pravidla jsou pro ně nepřijatelná, zvláště pokud by byla překážkou v uzavírání smluv s dalšími zeměmi.

Německá politička na setkání se studenty v odlehčeném duchu zavzpomínala na rok strávený na londýnské škole. Její otec Ernst Albrecht ji tam coby dolnosaský premiér v roce 1977 přihlásil z obav, aby se nestala terčem levicové teroristické skupiny Frakce Rudé armády, která v Německu unášela děti politiků. „Jak vám může říci kdokoli, kdo mě tehdy znal, strávila jsem více času v barech v Soho a prodejnách gramodesek v Camdenu než čtením knih,“ pobavila studenty vzpomínkou na mladá léta v Londýně von der Leyenová. Podrobnosti nechtěla rozvádět, aby se prý nemusela červenat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 5 mminutami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 30 mminutami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 4 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 7 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 8 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoFrancouzi protestují za důsledné vyšetřování pachatelů sexuálního násilí

Francouzská vláda a její ministr spravedlnosti Gérald Darmanin čelí čím dál silnější kritice kvůli znásilnění a vraždě teprve jedenáctileté dívky. Podezřelým je čtyřicátník, který čelil už několika obviněním ze sexuálního násilí proti dětem. Na protest vyšly napříč celou zemí tisíce lidí. Pod veřejným tlakem teď ministr Darmanin plánuje prověřit desítky tisíc podobných případů. Protestující Francouzi však stále požadují jeho odstoupení. Ministra například hodlá žalovat matka desetileté dívky, která už loni muže podezřelého v případu Lyhanny nahlásila policii s tím, že její dceru opakovaně pohlavně zneužil. Úřady ho za devět měsíců ani nevyslechly, přestože gynekologická vyšetření násilí potvrdila.
před 9 hhodinami
Načítání...