Za smutné hrdiny označil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ty britské politiky, kteří před referendem prosazovali odchod z EU a po vítězství brexitu z politiky sami odešli. Ve vystoupení na plénu europarlamentu Juncker poznamenal, že lidé jako někdejší londýnský starosta Boris Johnson anebo šéf Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage nejsou podle něj skutečnými patrioty.
„Ti, kdo přispěli k situaci v Británii, rezignovali: Johnson, Farage a další. Jsou to retro-nacionalisté, ne patrioti. Patrioti při potížích nerezignují, ti zůstávají,“ opřel se Juncker do britských politiků.
Johnson, který je výraznou tváří kampaně za odchod Británie z EU, minulý pátek oznámil, že se nebude ucházet o vedení Konzervativní strany, a nebude tak jako nový britský premiér vyjednávat faktické podmínky brexitu.
Europoslanec Farage, který roky bojoval za odchod své země z Unie, zase v pondělí oznámil svůj odchod z čela UKIP. Na funkci v europarlamentu ale nerezignoval. Úterního dopoledního jednání ve Štrasburku se však nezúčastnil.
Na co potřebují čas? Myslel jsem, že mají plán, ptal se Juncker
Juncker na plénu zopakoval postoj EU, že s britskou stranou nezačnou konkrétní jednání do chvíle, než Londýn oficiálně oznámí svůj záměr odejít. Britové se na konci června v referendu rozhodli opustit Unii, když se pro odchod vyslovilo 52 procent hlasujících.
„Mohu pochopit, že příznivci setrvání v EU potřebují týdny na reflexi, ale nechápu, proč tábor brexitu potřebuje měsíce, než bude vědět, co chce dělat. Myslel jsem, že mají plán. Místo toho ale opouštějí loď,“ poznamenal Juncker.
Diskuse o budoucnosti Unie bude pokračovat v Bratislavě
Předseda Evropské rady Donald Tusk ve svém vystoupení poznamenal, že v Evropě je se současným stavem – ať na národní či evropské úrovni –nespokojeno příliš mnoho lidí. Připomněl, že šéfové států a vlád 27 zemí Unie, tedy bez Britů, diskusi o změnách a budoucnosti EU zahájili na neformálním summitu minulou středu a budou pokračovat 16. září v Bratislavě.
Juncker ve svém vystoupení kromě jiného také uvedl, že podle jeho názoru teď není vhodná chvíle na zásadní institucionální reformy, které by si vyžádaly změny základních smluv.
Juncker v ohrožení?
V souvislosti s výsledkem britského referenda se objevují hlasy požadující také odchod evropských představitelů, včetně Junckera. Jak napsal britský deník The Sunday Times, Juncker ztratil důvěru v některých zemích východní části Evropské unie včetně Česka. Stále menší podporu má ale podle tohoto listu i v Berlíně.
K odchodu Junckera vyzval například polský ministr zahraničí Witold Waszczykowski a také český šéfdiplomat Lubomír Zaorálek nedávno poznamenal, že Juncker není podle něj mužem na svém místě. Chování předsedy EK po oznámení výsledků britského referenda označil estonský prezident Toomas Hendrik Ilves za „odporné“.
Podle britského listu se rojí spekulace, že Junckera trápí i závažné zdravotní obtíže, které mu nedovolují plně vykonávat náročnou funkci, a příčinu jeho často nevypočitatelného a zmateného chování řada lidí spatřuje i v údajném problému s alkoholem. Opilý prý byl například při jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem či s čínským premiérem Li Kche-čchiangem.
Rouček: Juncker by mohl odejít v lednu
Libor Rouček, bývalý europoslanec (ČSSD) ve vysílání ČT24 připomněl, že minulý týden Juncker suverénně vyhrál hlasování europoslanců o důvěře. „Ale to neznamená, že jeho místo je definitivní a zajištěné,“ upozornil.
Rouček připomněl, že Evropská komise i parlament jsou voleny na pětileté funkční období a je zvykem, že v Evropském parlamentu dochází v polovině funkčního období ke změně. „Ta polovina bude v lednu. Lze předpokládat, že Martin Schulz již nebude předsedou europarlamentu. Dalo by se do toho zabalit i to, že Juncker už nebude předsedou Evropské komise. Byl by to elegantní odchod Jeana-Clauda Junckera,“ nastínil Rouček možnosti obměny ve vedení EU.
