Podle ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka je třeba, aby Velká Británie co nejrychleji podala žádost o vystoupení z Evropské unie. Zároveň považuje za velmi důležité, aby se debatovalo o příčinách brexitu, jenž přirovnal k amputaci ruky nebo nohy. Zodpovědnost za výsledek britského referenda je podle šéfa české diplomacie nutné hledat i na straně unijních institucí včetně jejích představitelů. Současného předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera nevidí jako „muže na svém místě“. Zaorálek to uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce.
Zaorálek o odchodu Británie: Jako Evropská unie jsme dostali do zubů
„Evidentní vina je na straně Davida Camerona, který svou rétorikou a způsobem, jakým mluvil o Evropě, vyhnal Brity na stromy a pak je v kampani před referendem prosil, aby zase slezli dolů. To bylo naprosto nevěrohodné, takže se to dalo těžko uhrát,“ okomentoval Zaorálek počínání odstupujícího britského premiéra.
Na druhé straně se kriticky vyjádřil i k úloze unijních institucí, které prý nedokázaly zabránit odchodu jednoho z klíčových ekonomických a bezpečnostních členů evropského projektu. „Do této situace jsme se dostali a je třeba mluvit o tom, co je špatně. Není to možné omezit jen na osud Británie, to, co se odehrálo, to je výzva globalizaci, výzva establishmentu, výzva politikům obecně. Tady nejde o to, že by Evropská unie neměla argumenty, jde o to, že nejsme schopni je důvěryhodně lidem podat,“ rozohnil se Zaorálek.
Samozřejmě, že pan Juncker je nevěrohodný, to je antireklama na evropskou integraci.
Nepřímo také v tomto směru zaútočil na předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. „Druhá věc je politika Evropské komise, kde bych si přál, aby v jejím čele stál člověk s autoritou a důvěrou, který v takové zásadní chvíli do té země jede a řekne tam lidem: ‚Chceme, abyste zůstali naší součástí',“ pokračoval ministr zahraničí.
Jean-Claude Juncker
Potřebujeme udržet zbytek Evropy pohromadě. Vyhnout se jakýmkoliv větším integračním iniciativám. A zároveň se pustit do praktických projektů, na kterých ukážeme, že jsme schopni lidem něco nabídnout.
Na otázku, zda pro něho Juncker představuje věrohodného lídra EK, Zaorálek dodal: „Znám celou řadu evropských komisařů, kterých si vážím, jsem rád, že s nimi mohu spolupracovat, ale v této chvíli nevidím předsedu Evropské komise jako muže na svém místě. Ale není to jen Juncker. Ten problém evropských elit je větší. Zároveň jsem přesvědčen, že projekt Evropské unie má obrovskou cenu.“
Pro europoslance Pavla Teličku (ANO) je celý problém podstatně strukturovanější, než najít jakéhosi obětního beránka a vyměnit pár jmen. „Pokud vezmeme Junckera a odstřelíme ho, tak Unie nebude za rok nebo dva jiná. José Barroso (předseda Evropské komise v letech 2004-2014) nebo Jean-Claude Juncker, to je pro mě jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. Barroso byl kam vítr, tam plášť. Vždy se přiklonil na stranu větších členských zemí,“ doplnil Telička.
GALERIE
OVM a brexit - 26.6.2016
Jak rychle by měli Britové požádat o aktivaci článku 50?
Zaorálek a Telička jsou toho názoru, že v situaci, kdy se Evropská unie potřebuje soustředit na řešení řady dalších věcí, je žádoucí, aby jednání o odchodu Velké Británie z EU začala co nejdříve, tedy aby se tato země v co nejkratším časovém horizontu vyslovila pro notifikaci Článku 50 Lisabonské smlouvy. Tento postoj zastává většina členských zemí i unijní špičky. K zahájení jednání hodlají britskou vládu vyzvat čtyři největší frakce v Evropském parlamentu – lidovci, sociální demokraté, liberálové a zelení.
Podle Pavla Teličky by bylo korektní, aby se Britové v ohledu aktivace zmiňovaného článku dali do pohybu v řádu dnů a týdnů, nicméně připomněl, že neexistuje žádný právní nástroj, který by k tomu mohl Británii přinutit. Článek 50 Lisabonské smlouvy řeší případ, kdy se některá z členských zemí rozhodne z Unie vystoupit.
„Je to nešťastné provizorium. Neříkám, aby ta jednání byla překotná, ale Británie nemůže sedět na dvou židlích, tedy aby čekala na aktivaci článku 50 a zároveň se chovala jako řádný člen, a tudíž zasahovala do věcí, které se jí za pár let už týkat nebudou,“ připomněl Telička.
„To, co teď Británie potřebuje, je, aby se tam objevili politici, konzervativci i labouristé, kteří si uvědomí, že tohle je naprosto zásadní situace a kteří budou schopni jednání s EU vést. Je to ale politický úkol, který si musí vyřešit sama Británie,“ míní Zaorálek, jenž se snaží nebrat vážně některá prohlášení, která po referendu přicházejí do kontinentální Evropy zpoza kanálu La Manche.
„Nesmyslná vyhlášení Borise Johnsona, že je možné počkat, dokonce ta jeho představa, že si Británie podrží výhody, které z členství v EU má, a zároveň se začne chovat jako nezávislá země, to je úplně absurdní. David Cameron je evidentně mrtvým politikem, Boris Johnson zase prozrazuje naprostou neznalost věci,“ tvrdí Zaorálek.
Z pohledu europoslance Jana Zahradila (ODS) je v zásadě jedno, zda notifikace článku 50 proběhne v nejbližší době, nebo v říjnu, kdy plánuje odstoupit David Cameron a ke slovu přijde obměněný vládní kabinet – a právě ten se zapojí do rokování s Evropskou unií. „Především bych zachoval klid. Nikdo se tady nezmítá v chaosu. Notifikací odstartuje určitá dvouletá lhůta, během níž se bude jednat, ale to neznamená, že to po dvou letech skončí, protože se dostáváme do úplně nového stavu, který nikdo předtím nevyzkoušel, takže možné je všechno,“ uzavřel Zahradil.