Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz označil za skandální, že britský premiér David Cameron nehodlá odstoupit z funkce dřív než v říjnu. Podle Schulze Cameron „drží celý (evropský) kontinent jako rukojmí“, napsala agentura AFP. Na tom, že by měl proces odchodu Británie z Evropské unie začít co nejdříve, se v Berlíně shodla také šestice ministrů zahraničí zakládajících zemí evropských společenství. Období nejistoty podle nich nemůže trvat dlouho, Evropa se potřebuje nyní soustředit hlavně na sebe.
Když Cameron v roce 2013 oznámil svůj záměr zorganizovat referendum o setrvání Británie v EU či o jejím vystoupení z Unie, „svázal celý kontinent svým taktickým vyjednáváním,“ prohlásil předseda europarlamentu v rozhovoru s německou televizní stanicí ARD.
„Znovu je celý kontinent držen jako rukojmí kvůli diskusím uvnitř Konzervativní strany,“ kritizoval odstupujícího britského premiéra Schulz. „Kdyby byl zájem, dal by se kongres (konzervativců) svolat klidně v neděli ráno,“ dodal šéf Evropského parlamentu.
Zakládající země EU probraly důsledky brexitu
O tlaku na Británii, aby s oficiální žádostí o vystoupení z osmadvacítky neváhala, mluví jak politické špičky Unie, tak jednotlivé členské země. „Respektujeme Británii a lidové hlasování této velké země, i když výsledku litujeme, ovšem požadujeme, aby Evropa - zbývajících 27 zemí - byla také respektována,“ uvedl po setkání šestice ministrů zahraničí zakládajících zemí evropských společenství francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault.
Podobně se vyjádřil i šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier. Zodpovědnost Londýna podle něj přesahuje hranice Británie, a tak musí zbývajícím zemím Unie umožnit, aby se zabývaly i jinými důležitými oblastmi. „Proces (odchodu) by měl začít tak brzy, jak jen to bude možné, abychom neuvázli, ale soustředili se na budoucnost Evropy,“ nechal se slyšet Steinmeier, jenž chce v nejbližších dnech o rozhovorech Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska poinformovat pobaltské země a státy Visegrádu.
„Všechny debaty se točí kolem toho, kam by nyní měla směřovat Evropská unie. Jeden ten směr znamená zabývat se různými starostmi různých lidí v různých členských zemích. Ten druhý je o různých představách různých členských zemí, co se týče budoucího fungování Unie, tedy jedná se tu o jakýsi náznak vícerychlostní Evropy,“ načrtnul kontury berlínského jednání zpravodaj České televize Václav Černohorský.
Německá kancléřka Angela Merkelová považuje za důležité, aby bylo vyjednávání o odchodu Británie věcné. Zdůraznila také, že zatím Londýn zůstává plnoprávným členem EU se všemi právy a povinnostmi, které z toho plynou. Po vystoupení z uskupení si pak podle ní Británie musí stanovit, jaké chce mít do budoucna vztahy s Unií. Pak se 27 zemí Unie společně rozhodne, jestli je to pro ně přijatelné, míní Merkelová.
Nervozita v Bruselu. Zvládne EU reflexi brexitu?
Podle politologa Víta Hlouška z brněnské Masarykovy univerzity je zatím brzo na hodnocení toho, jak bude Evropská unie schopná nebo neschopná reflektovat výsledky brexitu.
Reflektovat by je každopádně měla, jelikož „jediným viníkem není jen Cameron, ale na britském postoji se podepsala i poměrně malá ochota Evropské unie seriózně debatovat s Velkou Británií o ústupcích a důvodech, proč je požadovala,“ myslí si Hloušek a všímá si aktuálních reakcí, například od Martina Schulze či Jeana-Clauda Junckera. „Nevypadají v tomto ohledu příznivě a spíš prozrazují, že oba nejsou schopni udržet emoce na uzdě.“
Vhodným řešením pro nastavení nových parametrů na ose Londýn-Brusel je podle Hlouška kompromis, který je založený na co nejširší ekonomické spolupráci. „Její omezení by totiž určitě poškodilo jak Velkou Británii, tak Evropskou unii. A myslím si, že by měla být z obou stran silná vůle i po zachování co nejužších a nejotevřenějších politických vztahů,“ doplnil politolog.
Juncker nevylučuje další referenda. A hovoří o ještě důležitější roli Německa v EU
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se obává, že po Británii budou následovat další referenda o setrvání v Evropské unii i v dalších členských zemích. Řekl to v rozhovoru pro německý bulvární deník Bild. Další referenda se prý nedají vyloučit, protože „populisté obyčejně nevynechají jedinou příležitost, aby nadělali spoustu povyku kvůli tomu, aby získali nové příznivce pro svou protievropskou politiku“.
Vývoj v Británii ale může tyto hlasy rychle utišit. „Může se totiž rychle ukázat, že se Británii vedlo v EU lépe - hospodářsky, sociálně i zahraničněpoliticky,“ řekl Juncker, podle něhož bude v Unii po odchodu Británie hrát Německo „ještě důležitější roli“. Obavy, že by mohla být Unie v budoucnu řízená osou Paříž-Řím-Madrid, ale odmítl. „Unie nyní nepotřebuje více nebo méně Evropy, musí se hlavně z nastalé situace poučit,“ zdůraznil.
