Británie vyhlíží nového premiéra. Mezi pěti kandidáty chybí Johnson

Boris Johnson nebude usilovat o křeslo britského premiéra. Oznámil to poté, co úspěšně vedl kampaň za vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Byl přitom považován za největšího favorita. O číslo deset v londýnské Downing Street a také předsednickou funkci v Konzervativní straně se tak utká pět dalších lidí, většinou členů končící Cameronovy vlády. Za nejvážnější kandidáty jsou považováni ministryně vnitra Theresa Mayová a ministr spravedlnosti Michael Gove.

Bývalý starosta britské metropole a nynější poslanec Boris Johnson stručně oznámil, že o premiérské křeslo nebude usilovat. Úkolem pro nového premiéra podle něj je „chopit se této příležitosti, abychom stanuli hrdí před světem“.

Avšak současně Johnson oznámil: „Usoudil jsem, že tou osobou nemohu být já.“ Jako by tak dal za pravdu svým kritikům, kteří vzešli nejen z řad zastánců setrvání Británie v EU, ale i stoupenců odchodu. Shodují se, že Johnson neví, co po výhře v referendu dál. Shrnul to například konzervativní poslanec Roger Gale: „Jsem euroskeptik, nevěřím v řadu věcí, co Evropská unie dělá. Ale oni nemají plán. Pan Johnson nemá plán.“

Krátce před Johnsonovým vystoupením ovšem nečekaně ohlásil kandidaturu na premiéra ministr spravedlnosti Michael Gove, který mu v kampani za brexit sekundoval. Gove se přitom vůči Johnsonovi vymezil, když svoji kandidaturu ohlašoval. Řekl, že původně chtěl Johnsona podpořit. „Neochotně jsem si ale uvědomil, že Boris nemůže poskytnout takové vedení a sestavit takový tým, který by zvládl nadcházející úkoly,“ řekl ministr spravedlnosti.

Bývalý starosta Londýna Boris Johnson a ministr spravedlnosti Michael Gove
Zdroj: Neil Hall/Reuters

Exstarosta Londýna byl podle analytiků, ale i sázkových kanceláří, vnímán jako jeden z favoritů klání. Zdálo se, že měl i dostatečnou podporu mezi konzervativními poslanci, jejichž hlasy jsou pro zisk funkcí zásadní. Sám Johnson však řekl, že se rozhodl nekandidovat i „po konzultacích s kolegy a s ohledem na situaci v parlamentu“.

Zbylo pět kandidátů

Prohlášení učinil těsně před uzávěrkou nominací na kandidáty na předsedu konzervativců, který se také stane novým premiérem. Usilovat o ni nakonec bude pět lidí. Kromě ministra Govea také ministryně vnitra Theresa Mayová, ministr pro zaměstnanost a penzijní reformu Stephem Crabb, náměstkyně ministryně energetiky Andrea Leadsomová a také bývalý ministr obrany Liam Fox.

Publicista Jan Jůn dal najevo, že očekává, že konečný souboj o předsednickou funkci spolu svedou Michael Gove a Theresa Mayová. Na tuto dvojici se přeorientovali také sázkaři. Zatímco Gove se před referendem postavil proti Cameronovi, Mayová za končícím premiérem vždy stála a v nominačním projevu řekla, že se nechystá k žádným radikálním změnám. Nechystá se ani na urychlený brexit, dala najevo, že pokud bude ministerskou předsedkyní, článek 50 neaktivuje před koncem roku.

Současně však odmítla, že by brexit nenastal. Vůle voličů volajících po odchodu z EU je podle ní jasná a pokusy o setrvání v evropském bloku či o opětovný vstup v budoucnu jsou podle ní nemyslitelné. „Po referendu potřebuje naše země silné vedení, které ji vyvede z období ekonomické a politické nejistoty a vyjedná co nejlepší podmínky vystoupení z Evropské unie,“ uvedla.

Michael Gove se naopak vůči své nastávající rivalce nenápadně vymezil v rozhovoru pro BBC. Řekl, že Británie musí mít v čele někoho, kdo stojí za rozhodnutím lidu v referendu z minulého týdne. Theresa Mayová se sice do kampaně nezapojila na žádné straně, ale dávala přednost setrvání království v EU. Sám by chtěl vytvořit dynamické hospodářství a také dostat imigraci do Británie na „zvládnutelnou“ úroveň.

  • Michael Gove je členem vlády Davida Camerona, ale před referendem o vystoupení Británie z EU šel ostře proti němu a spolu s Johnsonem se stal jednou z hlavních tváří kampaně za odchod. Skotský rodák, který vyrostl v Aberdeenu, zasedá jedenáct let v parlamentu a ministrem je již od roku 2010. V první Cameronově vládě byl však ministrem školství. Po referendu Camerona vyzval, aby zůstal ve funkci. Před vstupem do politiky působil Michael Gove jako novinář, vystudoval na Oxfordské univerzitě.

  • Theresa Mayová vstoupila do vrcholné britské politiky již na začátku éry Tonyho Blaira. Po roce 1997 se někdejší bankovní úřednice rychle stala jednou z výrazných postav loajální opozice Jejího veličenstva a členkou stínových vlád jednotlivých konzervativních lídrů. Ministryní vnitra byla v obou Cameronových vládách.

  • Stephen Crabb je nejmladším z kandidátů, nicméně i on byl členem obou vlád Davida Camerona. Pohnuté dětství poznamenané násilnickým otcem strávil ve Walesu, což ho patrně předurčilo k tomu, aby byl v první vládě ministrem pro Wales, po loňských volbách se ale stal ministrem práce a penzí. V parlamentu zasedá od roku 2005, tedy stejně dlouho jako Gove. Dříve pracoval jako dělník, ale také vystudoval politologii na Bristolské univerzitě.

  • Andrea Leadsomová je poslankyní a také náměstkyní ministryně energetiky. Byla jednou z hlavních postav vyšetřování manipulací s londýnskou mezibankovní sazbou (LIBOR). Absolventka politických věd na univerzitě ve Warwicku před vstupem do politiky pracovala v bankovnictví.

  • Liam Fox vstupuje do klání o post předsedy konzervativců jako jediný z mimovládní pozice. Je nicméně poslancem, a to nejzkušenějším ze všech kandidátů. V první Cameronově vládě také byl ministrem obrany, ale vydržel ve funkci jen rok. Vaz mu zlomilo podezření, že se oficiálních jednání na ministerstvu obrany účastnil jeho známý podnikatel, který přitom neměl žádnou formální funkci. Fox kandidoval na předsedu strany již v roce 2005, tehdy se však hlavou konzervativců stal Cameron. V kampani před referendem propagoval vystoupení z EU.

Podle BBC začne ostrý boj o post předsedy Konzervativní strany a o Downing Street hned příští týden, první kolo hlasování bude již v pondělí. Nového předsedu a premiéra musí konzervativci vybrat, protože David Cameron po prohře v referendu – kdy usiloval o setrvání Británie v EU – ohlásil rezignaci. Ke stěhování v čísle deset ovšem dojde nejdříve v září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 5 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 8 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 11 hhodinami
Načítání...