Británie vyhlíží nového premiéra. Mezi pěti kandidáty chybí Johnson

Boris Johnson nebude usilovat o křeslo britského premiéra. Oznámil to poté, co úspěšně vedl kampaň za vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Byl přitom považován za největšího favorita. O číslo deset v londýnské Downing Street a také předsednickou funkci v Konzervativní straně se tak utká pět dalších lidí, většinou členů končící Cameronovy vlády. Za nejvážnější kandidáty jsou považováni ministryně vnitra Theresa Mayová a ministr spravedlnosti Michael Gove.

Bývalý starosta britské metropole a nynější poslanec Boris Johnson stručně oznámil, že o premiérské křeslo nebude usilovat. Úkolem pro nového premiéra podle něj je „chopit se této příležitosti, abychom stanuli hrdí před světem“.

Avšak současně Johnson oznámil: „Usoudil jsem, že tou osobou nemohu být já.“ Jako by tak dal za pravdu svým kritikům, kteří vzešli nejen z řad zastánců setrvání Británie v EU, ale i stoupenců odchodu. Shodují se, že Johnson neví, co po výhře v referendu dál. Shrnul to například konzervativní poslanec Roger Gale: „Jsem euroskeptik, nevěřím v řadu věcí, co Evropská unie dělá. Ale oni nemají plán. Pan Johnson nemá plán.“

Krátce před Johnsonovým vystoupením ovšem nečekaně ohlásil kandidaturu na premiéra ministr spravedlnosti Michael Gove, který mu v kampani za brexit sekundoval. Gove se přitom vůči Johnsonovi vymezil, když svoji kandidaturu ohlašoval. Řekl, že původně chtěl Johnsona podpořit. „Neochotně jsem si ale uvědomil, že Boris nemůže poskytnout takové vedení a sestavit takový tým, který by zvládl nadcházející úkoly,“ řekl ministr spravedlnosti.

Bývalý starosta Londýna Boris Johnson a ministr spravedlnosti Michael Gove
Zdroj: Neil Hall/Reuters

Exstarosta Londýna byl podle analytiků, ale i sázkových kanceláří, vnímán jako jeden z favoritů klání. Zdálo se, že měl i dostatečnou podporu mezi konzervativními poslanci, jejichž hlasy jsou pro zisk funkcí zásadní. Sám Johnson však řekl, že se rozhodl nekandidovat i „po konzultacích s kolegy a s ohledem na situaci v parlamentu“.

Zbylo pět kandidátů

Prohlášení učinil těsně před uzávěrkou nominací na kandidáty na předsedu konzervativců, který se také stane novým premiérem. Usilovat o ni nakonec bude pět lidí. Kromě ministra Govea také ministryně vnitra Theresa Mayová, ministr pro zaměstnanost a penzijní reformu Stephem Crabb, náměstkyně ministryně energetiky Andrea Leadsomová a také bývalý ministr obrany Liam Fox.

Publicista Jan Jůn dal najevo, že očekává, že konečný souboj o předsednickou funkci spolu svedou Michael Gove a Theresa Mayová. Na tuto dvojici se přeorientovali také sázkaři. Zatímco Gove se před referendem postavil proti Cameronovi, Mayová za končícím premiérem vždy stála a v nominačním projevu řekla, že se nechystá k žádným radikálním změnám. Nechystá se ani na urychlený brexit, dala najevo, že pokud bude ministerskou předsedkyní, článek 50 neaktivuje před koncem roku.

Současně však odmítla, že by brexit nenastal. Vůle voličů volajících po odchodu z EU je podle ní jasná a pokusy o setrvání v evropském bloku či o opětovný vstup v budoucnu jsou podle ní nemyslitelné. „Po referendu potřebuje naše země silné vedení, které ji vyvede z období ekonomické a politické nejistoty a vyjedná co nejlepší podmínky vystoupení z Evropské unie,“ uvedla.

Michael Gove se naopak vůči své nastávající rivalce nenápadně vymezil v rozhovoru pro BBC. Řekl, že Británie musí mít v čele někoho, kdo stojí za rozhodnutím lidu v referendu z minulého týdne. Theresa Mayová se sice do kampaně nezapojila na žádné straně, ale dávala přednost setrvání království v EU. Sám by chtěl vytvořit dynamické hospodářství a také dostat imigraci do Británie na „zvládnutelnou“ úroveň.

  • Michael Gove je členem vlády Davida Camerona, ale před referendem o vystoupení Británie z EU šel ostře proti němu a spolu s Johnsonem se stal jednou z hlavních tváří kampaně za odchod. Skotský rodák, který vyrostl v Aberdeenu, zasedá jedenáct let v parlamentu a ministrem je již od roku 2010. V první Cameronově vládě byl však ministrem školství. Po referendu Camerona vyzval, aby zůstal ve funkci. Před vstupem do politiky působil Michael Gove jako novinář, vystudoval na Oxfordské univerzitě.

  • Theresa Mayová vstoupila do vrcholné britské politiky již na začátku éry Tonyho Blaira. Po roce 1997 se někdejší bankovní úřednice rychle stala jednou z výrazných postav loajální opozice Jejího veličenstva a členkou stínových vlád jednotlivých konzervativních lídrů. Ministryní vnitra byla v obou Cameronových vládách.

  • Stephen Crabb je nejmladším z kandidátů, nicméně i on byl členem obou vlád Davida Camerona. Pohnuté dětství poznamenané násilnickým otcem strávil ve Walesu, což ho patrně předurčilo k tomu, aby byl v první vládě ministrem pro Wales, po loňských volbách se ale stal ministrem práce a penzí. V parlamentu zasedá od roku 2005, tedy stejně dlouho jako Gove. Dříve pracoval jako dělník, ale také vystudoval politologii na Bristolské univerzitě.

  • Andrea Leadsomová je poslankyní a také náměstkyní ministryně energetiky. Byla jednou z hlavních postav vyšetřování manipulací s londýnskou mezibankovní sazbou (LIBOR). Absolventka politických věd na univerzitě ve Warwicku před vstupem do politiky pracovala v bankovnictví.

  • Liam Fox vstupuje do klání o post předsedy konzervativců jako jediný z mimovládní pozice. Je nicméně poslancem, a to nejzkušenějším ze všech kandidátů. V první Cameronově vládě také byl ministrem obrany, ale vydržel ve funkci jen rok. Vaz mu zlomilo podezření, že se oficiálních jednání na ministerstvu obrany účastnil jeho známý podnikatel, který přitom neměl žádnou formální funkci. Fox kandidoval na předsedu strany již v roce 2005, tehdy se však hlavou konzervativců stal Cameron. V kampani před referendem propagoval vystoupení z EU.

Podle BBC začne ostrý boj o post předsedy Konzervativní strany a o Downing Street hned příští týden, první kolo hlasování bude již v pondělí. Nového předsedu a premiéra musí konzervativci vybrat, protože David Cameron po prohře v referendu – kdy usiloval o setrvání Británie v EU – ohlásil rezignaci. Ke stěhování v čísle deset ovšem dojde nejdříve v září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Úmyslný zkrat v rozvodně na západě Německa vyšetřují úřady jako sabotáž

V rozvodně v Bergheimu na západě Německa někdo v úterý večer úmyslně způsobil zkrat, informovala ve středu ráno s odvoláním na policii agentura DPA. Ministr vnitra spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Herbert Reul následně oznámil, že úřady incident vyšetřují jako sabotáž. Kvůli zkratu bylo od sítě odpojeno pět bloků dvou elektráren v okolí. Dopad na zásobování proudem incident podle provozovatelů neměl.
08:21Aktualizovánopřed 1 mminutou

Loď USS Abraham Lincoln po devíti měsících na moři dorazila do Thajska

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln se po více než devíti měsících na moři, během nichž čelila kritice kvůli zhoršujícím se podmínkám na palubě, ve středu zakotvila v přístavu Laem Chabang ve východním Thajsku. Po vylodění se přibližně pět tisíc námořníků a členů námořní pěchoty autobusy přesune do města Pattaya, oblíbené turistické destinace.
07:49Aktualizovánopřed 54 mminutami

Předmět nalezený po explozi na nádraží v Augsburgu nebyla výbušnina

Dva lidé brzy ráno utrpěli lehká zranění při výbuchu neznámého předmětu v pasáži nedaleko hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Augsburgu. Policie následně na nádraží objevila další neznámý předmět, později ale uvedla, že se nejednalo o výbušninu. Nádraží je po uzavírce opět otevřené a vlaky se znovu rozjely. Portál bavorské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Bayerischer Rundfunk (BR) informoval o rozsáhlém policejním zásahu.
08:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Zjištění o incidentu v Lipsku jsou alarmující, proberu je se zpravodajci

Zjištění Německa ohledně útoku na letiště v Lipsku jsou dle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) alarmující. Bude o tom chtít v příštích dnech jednat s českými zpravodajci. Šéf diplomacie to řekl před neformálním jednáním ministrů zahraničí unijních zemí v Irsku. Zopakoval, že předvolá ruskou velvyslankyni v ČR Annu Ponomarjovovou. Chce od ní vysvětlení. O tom, že Berlín oficiálně přisoudil Moskvě odpovědnost za srpnový útok na letiště Lipsko/Halle, už v úterý jednal se svým německým protějškem.
10:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Budeme postupovat pouze vpřed.“ Putin chce zřejmě eskalovat agresi

Patová situace v rusko-ukrajinské válce, kdy se ani jedné straně nedaří výrazně postupovat na frontě, měla přimět šéfa Kremlu Vladimira Putina k rozhodnutí o eskalaci konfliktu, píše The Economist. Ve hře je dle listu nasazení dalších sta tisíců vojáků z ruských republik – ne však v rámci nepopulární mobilizace, nicméně na regionální úrovni. V médiích se mluví také o možném útoku na členský stát NATO, podle analytika Karla Svobody jde však Moskvě hlavně o Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Epidemie eboly si v Kongu dosud vyžádala přes 3000 obětí

Epidemie eboly si v Kongu vyžádala 3007 mrtvých, napsala agentura DPA s odkazem na tamní úřady. Počet nakažených na konci srpna přesáhl hranici šesti tisíc lidí, země aktuálně hlásí 6186 potvrzených případů nákazy. Smrtnost se tak přibližuje padesáti procentům, což znamená, že tomuto virovému onemocnění podlehne takřka každý druhý nakažený. DPA poznamenala, že velký podíl obětí tvoří malé děti.
před 3 hhodinami

VideoLe Penová by v prezidentském finále porazila kohokoliv, ukazují průzkumy

Francouzská politická scéna zažívá velké překvapení. V zemi s koncem léta začala kampaň před prezidentskými volbami, které proběhnou na jaře příštího roku. Hlavní souboj se aktuálně vede o to, kdo se ve druhém kole postaví představitelce krajní pravice Marine Le Penové. Ta se do klání o post zapojila bez ohledu na své odsouzení za zpronevěru veřejných prostředků. Průzkumy říkají, že vůbec poprvé by v prezidentském finále mohl chybět zástupce středových stran. Aktuální preference favorizují nacionalistku Le Penovou a lídra krajní levice Jeana-Luca Mélenchona.
před 5 hhodinami

USA zasáhly další íránské cíle, Teherán udeřil na Jordánsko

Americké síly v úterý podnikly další útoky na íránské cíle, uvedlo na síti X velitelství CENTCOM, které řídí americké operace na Blízkém východě. Podle íránské státní agentury IRNA při nich zemřelo jedenáct lidí. Íránská média podle Reuters hlásila výbuchy na ostrově Kešm v Hormuzském průlivu. Prezident USA Donald Trump nejnovější útoky označil za rozsáhlé a silné. Teherán pohrozil odvetnými útoky na americké základny v regionu, sirény se rozezněly v jordánských provinciích Mafrak a Akaba. Úderům čelil také Bahrajn.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.