Jeden den přijat, druhý den nepřijat. Zásahy do závěrečných zkoušek uvrhly britské studenty do chaosu

Koronavirová pandemie dopadla i na závěrečné zkoušky na britských základních a středních školách. Původně je úřady zrušily a nechaly hodnocení na učitelích. Nakonec ale do výsledků přece jen zasáhly a upravily je podle bezprecedentního algoritmu, aby se nakonec vrátily zpět k avizovanému posuzování vyučujících. Britští studenti se bouří a vycházejí protestovat do ulic, média píší o fiasku konzervativní vlády Borise Johnsona. Učitelé, studenti i politici žádají premiéra, aby ministra školství odvolal.

Na rozdíl od mnoha evropských zemí se letos britská vláda rozhodla závěrečné zkoušky na státních školách úplně zrušit. Závěrečné testy jsou ale důležité pro další fáze studia. Například výsledky ze zkoušek A-level, které jsou obdobou českých maturit, jsou jedním z kritérií k přijetí na vysoké školy. 

Britské úřady se tak rozhodly, že výsledné známky mají určit učitelé na základě celkového prospěchu a přístupu ke studiu. A právě v tomto bodě přichází řada problémů. Odpovědné orgány totiž udělaly několik zásahů do finálních hodnocení, aby se pak vrátily zas k původnímu návrhu. 

Algoritmus dramaticky změnil známky

Vládní úřad Ofqual , který se zabývá celým procesem testování, hodnocení a kvalifikací, v létě do celé věci vstoupil. Politici totiž začali reagovat na hlasy, které připouštěly možnost zaujatosti a neregurélnosti zkoušek. V normální praxi totiž jsou testy vydány jednotně pro všechny příslušné studenty, podobně jako státní maturity v Česku. 

Ofqual se rozhodl pro bezprecedentní krok, aby se vyhnul meziroční inflaci výsledků žáků. Vytvořil algoritmus, který upravoval známky navržené učiteli v kontextu výsledků dané školy z předchozích let. 

Britský deník The Guardian přišel s odhalením, že algoritmus Ofqualu zhorší hodnocení učitelů na středních školách v téměř čtyřiceti procentech. Výsledná známka by tak byla velké části studentů snížena jen na základě úspěšnosti celého školního zařízení. Znevýhodnění by byli studenti ze škol ze sociálně slabšího prostředí, kde úroveň vzdělávání není tak vysoká. 

Britští studenti protestují proti vládním rozhodnutím
Zdroj: Reuters/Henry Nicholls

Studenti protestovali v ulicích. Ministr je neschopný, stěžují si

Zásahy Ofqualu zmobilizovaly britské studenty, kteří se začali proti vládním opatřením bouřit. Na pokojných demonstracích vyzývali vládu k návratu k hodnocení učitelů a požadovali vyvození odpovědnosti po ministru školství Gavinu Williamsonovi. Právě na něj dopadla silně kritika nejen z řad studentů, ale i tamních médií. 

The Guardian píše například o příběhu osmnáctileté Leah Glendayové z Essexu, která získala nejlepší možné známky a snila o přihlášce na Cambridge. Algoritmus jí ale známky zhoršil. „Jsem zklamáná, protože vím, že bych mohla získat lepší známky, kdybych se účastnila zkoušek. Nedávají studentům šanci uspět,“ říká. 

Organizátor protestů Stanley Lewis má za to, že jeho generace je obětí předpojatých algoritmů, které nereflektují doporučení učitelů ani tvrdou práci studentů. „Nejen, že jsme podhodnocení, ale hrozí nám i ztráta univerzitních míst,“ řekl bulvárnímu listu Daily Mail.

Podstatná část studentů by si přála odstoupení ministra školství, podpořili je i představitelé opozičních stran v Británii. Layla Moranová z řad liberálních demokrátů si myslí, že pokud se prokáže selhání ministra Williamsona, tak by jej premiér Johnson měl odvolat.  Zanedlouho se přidali i učitelé. „Rád bych viděl rezignaci Gavina Williamsona. Je naprosto neschopný,“ cituje Guardian jednoho zástupce ředitele. „Největší debakl, co jsem kdy viděl. A může za to ministr,“ říká další.

Status quo s následky

V pondělí nakonec tlaku vláda Borise Johnsona podlehla. Ministr školství Williamson oznámil, že závěrečné známky nakonec budou udělené na návrh učitelů a kontroverzní algoritmus zrušil.  

„Omlouvám se za útrapy, které jsme způsobili studentům,“ řekl Williamson stanici BBC. Zároveň ale odmítl říci, zda rezignuje. Deníku The Guardian pak sdělil, že jeho úřad s Ofqualem spolupracoval na konstrukci nejspravedlivějšího modelu. „Je ale zřejmé, že nový proces přidělování známek měl za následek nesrovnalost,“ dodal.  

Návrat ke statu quo ale všechny problémy nevyřešil. Například Univerzita v Oxfordu uvedla, že má v současnosti mnohem více uchazečů s perfektními známkami než v běžném roce a v důsledku toho čelí „významným kapacitním omezením“.

Rozhodnutí bylo protizákonné, říká bývalý šéf justice

Bývalý ministr spravedlnosti Charlie Falconer uvedl, že ministerstvo školství a Ofqual postupovaly nezákonně. Zároveň dodal, že si toho úředníci museli být vědomi.

Falconer vyzval ministra Williamsona, aby zveřejnil všechny právní posudky, které si před rozhodnutím jít cestou algoritmu, nechal vypracovat. Podle bývalého šéfa justice a současného stínového ministra školství se ministerstvo školství provinilo minimálně proti zákonu o ustanovení Ofqualu a zákonu o rovnosti. 

Vzhledem ke způsobu, kterým algoritmus určoval závěrečné známky studentů, značně zvýhodňoval ty z prestižních soukromých škol. Podle kritiků tak bylo rozhodnutí ministra za Konzervativní stranu elitářské.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...