Jeden den přijat, druhý den nepřijat. Zásahy do závěrečných zkoušek uvrhly britské studenty do chaosu

Koronavirová pandemie dopadla i na závěrečné zkoušky na britských základních a středních školách. Původně je úřady zrušily a nechaly hodnocení na učitelích. Nakonec ale do výsledků přece jen zasáhly a upravily je podle bezprecedentního algoritmu, aby se nakonec vrátily zpět k avizovanému posuzování vyučujících. Britští studenti se bouří a vycházejí protestovat do ulic, média píší o fiasku konzervativní vlády Borise Johnsona. Učitelé, studenti i politici žádají premiéra, aby ministra školství odvolal.

Na rozdíl od mnoha evropských zemí se letos britská vláda rozhodla závěrečné zkoušky na státních školách úplně zrušit. Závěrečné testy jsou ale důležité pro další fáze studia. Například výsledky ze zkoušek A-level, které jsou obdobou českých maturit, jsou jedním z kritérií k přijetí na vysoké školy. 

Britské úřady se tak rozhodly, že výsledné známky mají určit učitelé na základě celkového prospěchu a přístupu ke studiu. A právě v tomto bodě přichází řada problémů. Odpovědné orgány totiž udělaly několik zásahů do finálních hodnocení, aby se pak vrátily zas k původnímu návrhu. 

Algoritmus dramaticky změnil známky

Vládní úřad Ofqual , který se zabývá celým procesem testování, hodnocení a kvalifikací, v létě do celé věci vstoupil. Politici totiž začali reagovat na hlasy, které připouštěly možnost zaujatosti a neregurélnosti zkoušek. V normální praxi totiž jsou testy vydány jednotně pro všechny příslušné studenty, podobně jako státní maturity v Česku. 

Ofqual se rozhodl pro bezprecedentní krok, aby se vyhnul meziroční inflaci výsledků žáků. Vytvořil algoritmus, který upravoval známky navržené učiteli v kontextu výsledků dané školy z předchozích let. 

Britský deník The Guardian přišel s odhalením, že algoritmus Ofqualu zhorší hodnocení učitelů na středních školách v téměř čtyřiceti procentech. Výsledná známka by tak byla velké části studentů snížena jen na základě úspěšnosti celého školního zařízení. Znevýhodnění by byli studenti ze škol ze sociálně slabšího prostředí, kde úroveň vzdělávání není tak vysoká. 

Britští studenti protestují proti vládním rozhodnutím
Zdroj: Reuters/Henry Nicholls

Studenti protestovali v ulicích. Ministr je neschopný, stěžují si

Zásahy Ofqualu zmobilizovaly britské studenty, kteří se začali proti vládním opatřením bouřit. Na pokojných demonstracích vyzývali vládu k návratu k hodnocení učitelů a požadovali vyvození odpovědnosti po ministru školství Gavinu Williamsonovi. Právě na něj dopadla silně kritika nejen z řad studentů, ale i tamních médií. 

The Guardian píše například o příběhu osmnáctileté Leah Glendayové z Essexu, která získala nejlepší možné známky a snila o přihlášce na Cambridge. Algoritmus jí ale známky zhoršil. „Jsem zklamáná, protože vím, že bych mohla získat lepší známky, kdybych se účastnila zkoušek. Nedávají studentům šanci uspět,“ říká. 

Organizátor protestů Stanley Lewis má za to, že jeho generace je obětí předpojatých algoritmů, které nereflektují doporučení učitelů ani tvrdou práci studentů. „Nejen, že jsme podhodnocení, ale hrozí nám i ztráta univerzitních míst,“ řekl bulvárnímu listu Daily Mail.

Podstatná část studentů by si přála odstoupení ministra školství, podpořili je i představitelé opozičních stran v Británii. Layla Moranová z řad liberálních demokrátů si myslí, že pokud se prokáže selhání ministra Williamsona, tak by jej premiér Johnson měl odvolat.  Zanedlouho se přidali i učitelé. „Rád bych viděl rezignaci Gavina Williamsona. Je naprosto neschopný,“ cituje Guardian jednoho zástupce ředitele. „Největší debakl, co jsem kdy viděl. A může za to ministr,“ říká další.

Status quo s následky

V pondělí nakonec tlaku vláda Borise Johnsona podlehla. Ministr školství Williamson oznámil, že závěrečné známky nakonec budou udělené na návrh učitelů a kontroverzní algoritmus zrušil.  

„Omlouvám se za útrapy, které jsme způsobili studentům,“ řekl Williamson stanici BBC. Zároveň ale odmítl říci, zda rezignuje. Deníku The Guardian pak sdělil, že jeho úřad s Ofqualem spolupracoval na konstrukci nejspravedlivějšího modelu. „Je ale zřejmé, že nový proces přidělování známek měl za následek nesrovnalost,“ dodal.  

Návrat ke statu quo ale všechny problémy nevyřešil. Například Univerzita v Oxfordu uvedla, že má v současnosti mnohem více uchazečů s perfektními známkami než v běžném roce a v důsledku toho čelí „významným kapacitním omezením“.

Rozhodnutí bylo protizákonné, říká bývalý šéf justice

Bývalý ministr spravedlnosti Charlie Falconer uvedl, že ministerstvo školství a Ofqual postupovaly nezákonně. Zároveň dodal, že si toho úředníci museli být vědomi.

Falconer vyzval ministra Williamsona, aby zveřejnil všechny právní posudky, které si před rozhodnutím jít cestou algoritmu, nechal vypracovat. Podle bývalého šéfa justice a současného stínového ministra školství se ministerstvo školství provinilo minimálně proti zákonu o ustanovení Ofqualu a zákonu o rovnosti. 

Vzhledem ke způsobu, kterým algoritmus určoval závěrečné známky studentů, značně zvýhodňoval ty z prestižních soukromých škol. Podle kritiků tak bylo rozhodnutí ministra za Konzervativní stranu elitářské.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Francii začal další den protestů a blokád škol, zapojí se i odbory

Ve Francii začal další den blokád škol a demonstrací, do nichž se v úterý v mnoha městech zapojí také odbory. V Paříži je očekáváno až 40 tisíc účastníků protestního průvodu. Kromě toho se konají demonstrace v dalších velkých městech. Demonstranti a odborové organizace požadují, aby vláda řešila situaci, kdy školy trpí nedostatkem personálu a jsou údajně ve zchátralém stavu.
12:44Aktualizovánopřed 2 mminutami

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, jedna se potopila

Drony zasáhly dvě lodi v ekonomické zóně Bulharska, uvedl podle bulharských médií premiér Rumen Radev. Podle něj se jedno plavidlo potopilo a posádka je nezvěstná. Druhou loď zachvátil požár, námořníky se ale podařilo evakuovat. Tamní média píší o bezprecedentním koordinovaném útoku na obchodní plavidla v Černém moři. Situace je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stále více znepokojivá a útoky na civilní plavidla jsou nepřijatelné.
09:12Aktualizovánopřed 3 mminutami

Poprvé politik z Alternativy pro Německo. Zemský sněm v Sasku-Anhaltsku zvolil předsedu

Poslanci zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku v úterý předsedou zvolili zástupce Alternativy pro Německo (AfD) Tobiase Rausche. Jde o prvního politika z této protiimigrační a pravicově populistické strany v čele některého z německých regionálních parlamentů. Agentura DPA píše, že Rausche podpořilo 48 poslanců, 29 hlasovalo proti němu a pět se zdrželo.
12:59Aktualizovánopřed 17 mminutami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 18 mminutami

Rizika spjatá s podezřením na mor v Rusku jsou podle WHO nízká

Světová zdravotnická organizace (WHO) označila v souvislosti s podezřením na mor v Rusku ohrožení pro dotčenou zemi za nízké a pro Evropu za velmi nízké, uvedla agentura AFP. Ruské úřady už identifikovaly osoby, které byly v kontaktu se zesnulou laborantkou irkutského institutu pro boj s morem, a uvedly, že žádná z nich nemá příznaky nákazy, sdělila WHO podle agentury Reuters.
11:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Německá policie zadržela bývalého šéfa rozvědky BND pro podezření ze špionáže

Německá policie zadržela bývalého šéfa rozvědky BND Augusta Hanninga pro podezření ze špionáže a pokus o vlastizradu. Informaci potvrdilo generální státní zastupitelství. Kromě Hanninga zadržela také jeho bývalého spolupracovníka.
10:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpově hraniční zdi padly za oběť stromy staré více než dvě století

Více než dva měsíce bránili arizonští aktivisté pokácení posledního z prastarých topolů na americko-mexické hranici u obce Lochiel. Tři stromy, staré podle odhadů až 250 let, už předtím pokáceli dodavatelé stavby hraniční zdi. Aktivisté stromy přezdívali „babičky“. Protestující tábořili na soukromém pozemku u hranice a v koruně posledního topolu se střídali tak, aby v ní byl vždy alespoň jeden člověk. V pondělí 5. října ale tábor obsadili ozbrojení příslušníci americké pohraniční stráže. Podle aktivistů zadrželi nejméně tucet lidí. Strom poté porazila těžká technika, aby uvolnila místo pro dvojitou, zhruba devět metrů vysokou zeď, která má zabránit migrujícím lidem v přechodu hranice.
před 2 hhodinami

Trump dekretem rozšířil možnosti používání daňově zvýhodněného dieselu v USA

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní nařízení, kterým rozšířil přístup k daňově zvýhodněnému dieselu. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters, podle které si toto zvýhodněné palivo, které bylo určeno pro zemědělské či stavební stroje, bude moci koupit kdokoli.
04:31Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.