Republikánský kandidát do listopadových prezidentských voleb v USA Donald Trump ve středu na Národním sdružení černošských novinářů v Chicagu zpochybnil rasovou identitu jeho pravděpodobné demokratické protikandidátky Kamaly Harrisové. Ta podle něj nejdříve zdůrazňovala svůj asijsko-americký původ, v nedávné době se však podle Trumpa „stala černoškou“ a zneužívá to pro kampaň. „Takže opravdu nevím, je Indka, nebo černoška?“ ptal se na mítinku. Viceprezidentka je dcerou jamajského otce a indické matky. Trumpovy výroky ohledně její rasové identity označila jako již známé rozdělování lidí a neúctu.
„Je tedy Indka, nebo černoška?“ tázal se Trump na Harrisovou na sjezdu černošských novinářů
7 minut
Horizont ČT24: Trumpovy výroky na adresu Kamaly Harrisové
Bývalý prezident Donald Trump ve středu na Národním sdružení černošských novinářů prohlásil, že jeho demokratická soupeřka pro rok 2024 Kamala Harrisová před několika lety „zčernala“ a že „najednou udělala obrat“ ve své identitě. Převážně černošské obecenstvo podle agentury Reuters jeho slova neocenilo a Trumpa zahrnulo smrští posměšků.
„Vždycky byla indického původu a propagovala pouze indické dědictví. Nevěděl jsem, že je černoška, až před několika lety, kdy se náhodou stala černoškou, a teď chce být známá jako černoška. Takže nevím, jestli je Indka, nebo černoška?“ řekl bývalý prezident s tím, že respektuje obě rasy, ale Harrisová „zjevně ne“.
Harrisová na slova reagovala a řekla, že Trumpovy výroky byly „stále stejnou ukázkou rozdělování... a neúcty“. „Americký lid si zaslouží něco lepšího,“ apelovala podle BBC na setkání černošského sesterstva Sigma Gamma Rho v Houstonu. „Zasloužíme si vůdce, který chápe, že naše rozdíly nás nerozdělují, ale jsou podstatným zdrojem naší síly,“ dodala.
Harrisová je první viceprezidentkou černošského a asijsko-amerického původu, její rodiče se narodili v Indii a na Jamajce. Navštěvovala Howardovu univerzitu, kde vstoupila do převážně černošského sesterstva Alpha Kappa Alpha.
Není to prvně, co Trump zneužívá původ pro politiku
Tisková mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová uvedla, že nikdo „nemá právo někomu říkat, kdo kým je a jak se identifikuje. Na to nemá nikdo právo,“ upozorňovala mluvčí.
Republikánský kandidát a bývalý prezident už v minulosti útočil na své oponenty na základě rasy. Například falešně obvinil Baracka Obamu, prvního černošského prezidenta země, že se nenarodil v USA.
Při stranických primárkách zase podle BBC zaútočil na bývalou velvyslankyni OSN a svou republikánskou soupeřku Nikki Haleyovou lživým tvrzením, že nemůže být prezidentkou, protože její rodiče nebyli v době jejího narození občany USA.
„V minulosti jste o svých rivalech šířil nepravdivá tvrzení o tom, že se nenarodili ve Spojených státech, o okresních státních zastupitelích černé pleti jste mluvil jako o zvířatech a králících, večeřel jste s lidmi přesvědčenými o nadřazenosti bílé rasy. Proč by vás černošští voliči měli podporovat?“ zeptal se hned na úvod setkání černošských novinářů v Chicagu jeden z žurnalistů.
„Černošská práce“
Trump dotaz nejdříve označil za „neslušný“ a odpovědi se vyhýbal. Po chvíli uvedl, že byl „nejlepším prezidentem pro černošskou populaci od Abrahama Lincolna“, tedy poloviny 19. století. První republikánský prezident Abraham Lincoln se zasloužil za zrušení otroctví a během svého mandátu byl ve Fordově divadle ve Washingtonu D.C. za svou politiku zavražděn atentátníkem.
„Miluji černošskou populaci, udělal jsem pro ně strašně moc, třeba ohledně zaměstnanosti a příležitostí,“ vyjmenovával Trump. V pozdější fázi rozhovoru řekl, že v první den svého prezidentství by zavřel hranice a prohlásil, že imigranti „berou černošské práce“.
Na to se jedna z přítomných novinářek ihned zeptala, „co přesně je černošská práce?“. „Černošská práce je každý, kdo má práci,“ odvětil doslova Trump, který spojení „černošská práce“, z angličtiny „black jobs“, použil už v debatě se současným prezidentem Joem Bidenem v červnu a vyvolal tak nevoli části voličů i lídrů černošských komunit.
Trump během diskuse v Chicagu napadl také kvalifikaci Kamaly Harrisové a řekl, že na začátku své právnické kariéry neudělala advokátní zkoušky. „Jen vám říkám fakta. Nesložila advokátní zkoušku a myslela si, že ji nesloží, a myslela si, že ji nikdy nesloží, a já nevím, co se stalo. Možná ji složila,“ tvrdil Trump.
Harrisová absolvovala právnickou fakultu Kalifornské univerzity Hastings College of Law v roce 1989. Deník New York Times uvedl, že při prvním pokusu neuspěla a při druhém uspěla. Kalifornská státní advokátní komora uvádí, že na první pokus složí zkoušku méně než polovina těch, kteří ji skládají.
Průzkumy předpovídají vyrovnané šance
Podle průzkumu agentury Economist/YouGov, který zveřejnil server Forbes ve středu, vede Harrisová nad Trumpem o dva procentní body (46 ku 44) v pětičlenném souboji s kandidáty třetích stran Robertem F. Kennedym mladším, Jill Steinovou a Cornellem Westem.
Politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Dopieralla ve vysílání ČT24 uvedl, že na závěry, zda Harrisová opravdu nabírá na popularitě, je příliš brzy. „Uvidíme, jestli ten trend je trvalejší, jestli se jí skutečně podařilo zvýšit svou popularitu tak, aby tento trend pokračoval až do voleb, nebo zda je to známka dočasného entusiasmu,“ myslí si odborník.
Harrisová podle něj dokázala získat na svou stranu příznivce demokratů, kteří se necítili motivováni jít k volbám, dokud byl kandidátem Joe Biden. „Byli to ti, kteří pokud by přišli k volbám, tak by s velkou pravděpodobností volili demokratického kandidáta, nicméně říkali lidem, kteří prováděli průzkumy, že Joe Biden pro ně není dobrým kandidátem,“ dodal Dopieralla.
7 minut
Politolog Dopieralla o preferencích Harrisové
V sondáži agentur Reuters/Ipsos zveřejněné tento týden Harrisová nad Trumpem vede o jeden procentní bod se třiačtyřiceti ku dvaačtyřiceti procentům. Její náskok je nicméně v rámci statistické chyby.
Harrisová vede nad Trumpem nejméně ve čtyřech dalších průzkumech, které byly provedeny od doby, kdy současný americký prezident Joe Biden z klání odstoupil. Ačkoli Trump vede nad Harrisovou nejméně v osmi dalších průzkumech, většina z nich ukazuje, že viceprezidentka snižuje Trumpův náskok před Bidenem a její hodnocení od doby, kdy oznámila svou kandidaturu, roste.
Průzkum New York Times/Siena ukázal, že voliči jsou po debatě Bidena s Trumpem, která se konala 27. června, více naladěni na volební klání. Přibližně 64 procent respondentů nyní uvedlo, že volbám věnují velkou pozornost, zatímco před debatou to bylo méně než polovina.
