Japonský premiér oznámil rezignaci

Japonský premiér Šigeru Išiba se rozhodl odstoupit z funkce. Oznámil to podle agentur na nedělní tiskové konferenci. Vyhověl tak rostoucímu tlaku, aby přijal zodpovědnost za neúspěch v červencových volbách do horní komory parlamentu.

„Rád bych předal štafetu další generaci,“ uvedl podle agentury Reuters osmašedesátiletý Išiba. Vyjádřil rovněž přání, aby jeho Liberálnědemokratická strana (LDP) překonala vnitřní rozpory. Dodal, že bude zastávat své povinnosti, dokud si LDP nezvolí jeho nástupce. Išiba ve funkci strávil necelý rok, vládní koalice během té doby ztratila většinu v obou komorách parlamentu, napsala AFP.

„Vždy jsem tvrdil, že se nehodlám této funkce držet a že učiním rozhodnutí ve vhodný okamžik po dokončení toho, co je zapotřebí udělat,“ uvedl v neděli Išiba. „Nyní, když rozhovory ohledně amerických celních opatření dospěly ke konci, se domnívám, že nastal pravý čas. Proto jsem se rozhodl odstoupit a uvolnit cestu nástupci,“ dodal.

Išiba doposud výzvy k odstoupení odmítal, místo toho se soustředil na dořešení podrobností červencové obchodní dohody se Spojenými státy. Jeho rezignace přichází poté, co ve čtvrtek americký prezident Donald Trump podepsal nařízení snižující clo na dovoz japonských automobilů do USA z 27,5 procenta na 15 procent.

„Vzhledem k rostoucímu politickému tlaku po opakovaných volebních prohrách LDP byla Išibova rezignace nevyhnutelná,“ uvedl analytik Kazutaka Maeda z výzkumného institutu Meidži Jasuda. Podle něj jsou nejpravděpodobnějšími kandidáty na Išibova nástupce ministr zemědělství Šindžiro Koizumi a bývalá ministryně hospodářské bezpečnosti Sanae Takaičiová. Tu Išibo před rokem porazil v boji o vedení LDP.

Poté, co japonský premiér Išiba oznámil svou rezignaci, se pozornost obrací k tomu, kdo bude dále řídit čtvrtou největší ekonomiku světa, napsala agentura Reuters. Dodala, že proces výběru příštího japonského lídra je složitější než dříve, protože Išibova LDP, která vládla Japonsku po většinu poválečného období, a její menší koaliční partner ztratili během jeho funkčního období většinu v obou komorách parlamentu. Není tak zaručeno, že se předseda LDP stane i předsedou vlády.

Vládnoucí strana si musí vybrat nového předsedu

Nejdříve si musí LDP vybrat nového předsedu, který nahradí Išibu. Datum výběru ještě nebylo stanoveno.

Při minulém výběru vedení strany v září 2024 museli kandidáti získat dvacet nominací od zákonodárců strany, aby mohli kandidovat. Uchazečů o premiérský post bylo tenkrát devět a Išiba zvítězil v druhém kole, připomněla agentura.

Šigeru Išiba
Zdroj: Reuters/Kyodo

Na základě precedentu bude nejprve hlasovat o svém kandidátovi na premiéra mocnější dolní komora. Poslanci mohou nominovat kteréhokoli kandidáta z komory a historicky byli k hlasování navrhováni lídři opozičních stran. Kandidát, který v prvním kole získá prostou většinu, je schválen. Pokud nikdo nezíská většinu, následuje druhé kolo hlasování mezi dvěma kandidáty s nejvyšším počtem hlasů.

Hlasování pak přechází do horní komory, kde začíná podobný proces, i když premiérem se může stát pouze člen dolní komory. Pokud mezi komorami dojde k neshodě, rozhoduje volba dolní komory.

Nový premiér může také vyhlásit předčasné parlamentní volby, aby získal národní mandát, doplnila agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 28 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 37 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 56 mminutami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 6 hhodinami
Načítání...