Japonská populace stárne takovým tempem, že se jí musí přizpůsobovat i ekonomika. Nové bankovky nesou větší písmo, čitelnější slabším zrakem. A například výrobci dětských plen přecházejí na výrobu pomůcek pro seniory. Každý desátý Japonec je přitom starší osmdesáti let, naopak počet narozených dětí už osmým rokem klesá, loni dokonce dosáhl rekordního minima.
Japonsko stárne a tomu se přizpůsobují i firmy
Demografické změny v japonské společnosti (zdroj: ČT24)
Za posledních dvacet let ukončila v Japonsku provoz pětina škol. Porodnost soustavně klesá a vloni se narodilo nejméně Japonců od začátku záznamů na konci devatenáctého století. Důchodový věk je v Japonsku 65 let, starších je 29 procent obyvatel. Podniky ale mají povinnost vytvářet místa i pro ně. Velká část seniorů zůstává aktivních, přes možné zdravotní komplikace.
Hiromi Širai má už 71 let a vydělává si sběrem golfových míčků. Musí zvedat i bedny, které váží až deset kilogramů, pomáhá mu speciální exoskelet. „Díky němu je snazší bedny vyzvednout ze země do výšky boků. Pak už ale stejně musím používat vlastní svaly,“ přibližuje.
O pomůcky pro seniory je stále větší zájem od nich samotných i od zaměstnavatelů. Společnosti Daio Paper přináší inkontinenční pleny dvakrát vyšší zisk než ty dětské a v příštích letech se rozdíl ještě zvýrazní. Zákazníci jsou ale náročnější. V porovnání s batolaty na pomůcku spoléhají v širším spektru situací.
Stárnutí se odráží i jinde. Japonská společnost nedůvěřuje bezhotovostním platbám a fyzické peníze jsou stále velmi rozšířené. Centrální banka tento měsíc vydala po dvou dekádách nové bankovky. Opatřené jsou hologramy proti falšování. Ale také větším písmem, aby je starší oči snáze přečetly.
Senioři by neměli být diskriminováni, uvedl demograf
Demograf Tomáš Fiala z Vysoké školy ekonomické soudí, že i v české populaci bude docházet ke stárnutí populace. „Myslím si, že je správné, aby se tomu přizpůsobila ekonomika a senioři se cítili v závěru života přijati a respektováni.“ Připomněl tezi, že nikdo by neměl být diskriminován. Dodal, že se mu proto nelíbí, když se někdy uvádí, že senioři jsou hrozbou, problémem nebo nějakou zátěží.
Celkově připomněl, že za stárnutím obyvatelstva je prodlužování délky života, pokles plodnosti či také nedostatek pracovních příležitostí v některých zemích. To někdy způsobuje odchod mladších ročníků do zahraničí. V Česku je nyní zhruba 2,2 milionu lidí nad 65 let a někdy v polovině století by jich mohly být tři miliony.